Po spolkovém prezidentovi nyní vyjád?ili ochotu urychlen? se vyrovnat s érou koronavir? i bývalí zastánci tvrdé linie, jako jsou Karl Lauterbach a Katrin Göring-Eckardtová. Vítr se m?ní. Centralizované komise však nesta?í. P?ehodnocení musí prob?hnout na míst? – to je také p?íležitost k opožd?né demokratizaci zem?.
Multipolar Magazin, PAUL SCHREYER, 30.01.2025
Demokracie je prý v ohrožení. Všude se neustále volá po její ochran?, proti nep?átel?m zven?í i zevnit?, populist?m, autokrat?m, ale i ob?an?m, kte?í urážejí demokraticky zvolené politiky a zpochyb?ují vše, co je zavedeno. To je nebezpe?né. Na jedné stran? se tato obava, n?kdy bezmocn? sklí?ená, jindy bojovn? vyjád?ená, zdá být up?ímná. Na druhé stran? se zdá, že je to p?edevším obava o p?ijetí vlády, jejíž nerušené fungování se ztotož?uje práv? s tímto slovem: demokracie.
Objevuje se rozpor. Kdyby demokracie skute?n? existovala, nebylo by t?eba se jí p?íliš obávat, protože jakákoli nespokojenost v?tšiny by rychle vedla k politickým rozhodnutím, která by zajistila v?tší spokojenost. Kdo je vážn? proti systému, který bere vážn? p?ání širokých mas a který arogantn? neignoruje zájmy menšin, a? už jsou politicky kdekoli, ale snaží se najít pro všechny p?ijatelnou rovnováhu – demokracii?
Nep?íjemné vysv?tlení tohoto rozporu je tak prosté, že se zdá tém?? trapné ho vyslovit: Demokracie existuje v N?mecku i jinde jen ve fragmentech, mnohem ú?inn?jší a dodnes stabilní je oligarchie, vláda n?kolika málo, v?tšinou (vlivných) bohá??, s ojedin?lými demokratickými nást?iky a právy na spolurozhodování, vybojovanými tu a tam v revolucích, naposledy p?ed 107 lety. To už je dávno.
Skute?nost, že politická rozhodnutí dnes vycházejí tém?? výhradn? z p?edstav t?ch, kte?í mají privilegovaný p?ístup do kruh?, v nichž se rozhodnutí p?ipravují, a ?asto také rozhodují díky svému bohatství nebo osobním sítím, není bohužel nijak obskurní teze, ale je již léta prokazována studiemi – v N?mecku dokonce velmi d?kladn? zadanými vládou – zp?sobem, který je pro demokraty ostudn? jasný. Na tom, co cht?jí chudé a st?ední vrstvy, a? už v N?mecku, nebo t?eba v USA, nezáleží. Nemají do toho co mluvit a mohou volit, koho cht?jí. Jejich vliv je neustále nulový. (1)
„Obránci demokracie“ to ignorují a vysta?í si s reinterpretacemi. Podle významu tohoto slova se demokracie nechápe jako vláda lidu, ani jako uskute??ování v?le v?tšiny, a v poslední dob? dokonce ani jako hlasitý, ostrý názorový spor – ale jako n?kdy p?átelské, jindy p?ísné um?ní usm?r?ovat masy. Samoz?ejm? pro jejich vlastní dobro. Protože masám, nevzd?laným a snadno svád?ným, se nedá v??it, pot?ebují cílev?domé vedení t?ch nejchyt?ejších a nejmoráln?jších.
P?ísn?jší kontrola a opatrovnictví
Corona toto vše, vedení a domn?lé poru?nictví, ješt? zesílila. Rozhodnutí p?ijímala „konference p?edsed? vlád“, konstrukt mimo ústavu, který d?sledn? nevedl v?bec žádný zápis (2) a v n?mž se vznášely a mávaly nápady, jejichž p?vod a zdroj z?stává v mnoha p?ípadech záhadou. Jednalo se o radikální, ?asto absurdní nápady – uzam?ení, povinné masky FFP2, rozd?lení spole?nosti na 2G, nucení k injek?nímu užívání experimentálních lék? -, které poškodily miliony lidí, ?asto vážn?. Toto neformální shromážd?ní suverén? vládlo panským zp?sobem, jaký tu dlouho nebyl.
Muselo to tak být, protože akutní zdravotní hrozba k tomu vládu donutila? Názory na to se r?zní a otázka je natolik d?ležitá, že p?ehodnocení korunova?ního období je pravd?podobn? nevyhnutelné, už jen proto, aby se uklid?ujícím zp?sobem vyjasnilo. Bylo by t?eba usilovat o nalezení v?cného základu, na n?mž by se ob? strany sporu – obhájci i kritici opat?ení – shodly. Dokud každý z?stává ve své vlastní bublin? fakt?, z?stává smí?ení t?žko p?edstavitelné.
Konkrétn? to znamená: jaké nebezpe?í bylo v b?eznu 2020 skute?n? m??itelné, a ne pouze p?edvídatelné? Kdo byl zodpov?dný za to, že se v únoru 2020 k n?mecké vlád? dostala myšlenka na uzam?ení? Kolik úmrtí korunovaných osob od té doby lze prokázat? Kolik p?ípad? lidí poškozených o?kováním leží ladem v databázích zdravotních pojiš?oven, jejichž analýzu Institut Paula Ehrlicha už léta odkládá? Jaký škodlivý potenciál mRNA preparáty vlastn? mají a kdy p?esn? o nich odpov?dné orgány v?d?ly? Pro všechny tyto otázky neexistuje spole?ný v?cný základ; m?ly by být projednány v d?kladném, dlouhém a otev?eném dialogu, který by zahrnoval všechny v?decké poznatky, i ty nepohodlné.
Odmítnutí takového dialogu je nakonec nap?l p?iznáním viny: lidé tuší, že se mýlí, nebo se prost? z pohodlnosti debat? vyhýbají, a proto se rad?ji „dívají dop?edu“. „O chybách se nediskutuje, soudruzi,“ varoval Walter Ulbricht v roce 1956, když ve východním bloku za?ala destalinizace. Myslel tím: prosím, nekritizujte se te?, jen nás to oslabí. Egon Krenz se k tomu nedávno vyjád?il v souvislosti s vládou NDR: „Z negativních d?sledk? tohoto požadavku jsme se nikdy nevzpamatovali“.
Jsou to práv? takovéto post?ehy, které nyní náhle p?im?ly Franka-Waltera Steinmeiera, aby 25. ledna 2025 vyzval k p?ehodnocení koronaviru? „Je to naléhavé,“ prohlásil spolkový prezident a sám by toto p?ehodnocení okamžit? inicioval, ‚pokud by se nová vláda a nový Spolkový sn?m tomuto úkolu skute?n? nev?novaly‘. Žasneme a vzpomínáme na Steinmeierova jadrná slova z dob koronavir?: „Ti, kdo se nenechají o?kovat, ohrožují nás všechny“. To bylo ono, úmyslné a zám?rné rozd?lení spole?nosti.
Vane nyní sv?ží vítr z USA, bývalého centra d?ní, odkud p?icházely všechny dobré rady a nápady („lockdown“), ale kde nyní vládnou „nadáva?i“ – a p?esto musí z?stat blízkými transatlantickými partnery? Není pochyb o tom, že tato obtíž vyžaduje p?izp?sobivost. Karl Lauterbach reagoval nejrychleji. Jakmile byl Steinmeier?v požadavek na sv?t?, p?idal se . Podle šéfa ministerstva, který cht?l protokoly RKI s pomocí drahé právní kancelá?e léta utajovat, musí nyní vyšet?ování probíhat „rychle“. Katrin Göringová-Eckartová, další zastánkyn? tvrdé linie Corony, se následující den vyslovila pro „nep?ikrášlené p?ešet?ení, aniž by došlo k dalšímu rozd?lení“. Jako by toto rozd?lení bylo jen fantazií.
P?ehodnocení na míst?: p?íležitost k demokratizaci
Nicmén? v krizi sotva existující demokracie nabízí možnost p?ehodnocení koruny p?íležitost, která tu dlouho nebyla. P?ehodnocení není pouhým rušivým pokusem špatn? nalad?ných ob?tí opat?ení p?ijít ke svým práv?m zp?tn?, ani zp?tným ná?kem. P?ehodnocení, pokud probíhá decentralizovan? na mnoha místech v republice – ve m?stech, obcích, zdravotních ústavech, nemocnicích, školách a univerzitách – nikoliv na?ízené shora, ale jako svobodná iniciativa ob?an? zdola, je univerzálním nástrojem demokratizace. Ob?ané diskutují a rozhodují na místní úrovni na vlastní odpov?dnost o tom, co cht?jí a co už nikdy necht?jí zažít – nebo spíše: bezmocn? trp?t. Proto k tomuto p?ehodnocení nesta?í žádný centrální orgán, musí být decentralizované a probíhat na místní úrovni. A to i v p?ípad?, že odpor z?stane silný, jako tomu bylo nedávno ve Wolfsburgu.
Tam, kde se ob?ané sami zmocní vyrovnat se s minulostí a vyzvou odpov?dné ?initele na míst? k dialogu, a to na rovnoprávném základ? a se vzájemným respektem, m?že v nejlepším p?ípad? vyr?st n?co, co skute?n? sm??uje k demokracii, která dosud existovala jen v rudimentární podob?. Bude to obtížné a bude to trvat dlouho. Ale toto téma má potenciál, aby se do n?j zapojil dostatek lidí. P?íliš mnoho lidí bylo poškozeno a nezapomene na to.
Východiskem by mohly být moderované ve?ejné panelové diskuse. Zú?astnit by se jich mohli starostové, zástupci zdravotnických ú?ad? (protože ty byly Institutem Roberta Kocha (3) podvedeny a m?ly by být v budoucnu získány jako místní spojenci, zavázaní p?edevším ob?an?m), zástupci léka?ské profese a zástupci kritik? opat?ení, zejména v profesích s obecnou odpov?dností, jako jsou kriti?tí u?itelé, kriti?tí léka?i, kriti?tí státní zástupci. Kone?n? by na pódiu m?li být rovnom?rn? zastoupeni kritici i zastánci opat?ení. Jednou zahájený dialog by se pak mohl stát trvalým. (Koncep?ní nápad k tomuto tématu naleznete ve formátu PDF, na který odkazujeme pod tímto textem).
Když v prosinci 2021 za?aly po celém N?mecku demonstrace proti koronaviru v reakci na hrozbu povinného o?kování a když v lednu 2022 vyšlo týden co týden do ulic více než 300 000 lidí, byl tento demokratický potenciál již hmatatelný. V Hamburku i jinde pochodovali ob?ané za velkým transparentem s nápisem: „Neskon?í to, pokud to neukon?íme my“. V tomto smyslu lze nyní ?íci: skute?ná demokracie neza?ne, pokud ji neza?neme my. S p?ehodnocením. Zdola nahoru.
Poznámky
(1) Citace ze studie „ Systematicky deformovaná rozhodnutí? The responsiveness of German politics from 1998 to 2015“, kterou z pov??ení n?mecké vlády vypracovala Univerzita v Osnabrücku: “?ím vyšší je p?íjem, tím více se politická rozhodnutí shodují s názory dotázaných. (…) To, co si ob?ané s nízkými p?íjmy p?ejí ve zvlášt? velkém po?tu, m?lo v letech 1998 až 2013 obzvlášt? nízkou pravd?podobnost realizace.” A dále: „pravd?podobnost realizace se dokonce snižuje, když se pro ur?ité politické rozhodnutí vysloví více lidí z nejnižší p?íjmové skupiny.“. Podle studie je situace podobná, pokud se zohlední názory st?ední t?ídy. Jejich požadavky jsou vládou ignorovány tém?? ve stejné mí?e jako požadavky chudých.
(2) Z odpov?di spolkové vlády ze srpna 2021 na parlamentní otázku týkající se zápis? ze zasedání konference p?edsed? ministr? Corona: „Rozhodování na t?chto zasedáních se ne?ídí žádnými zákonem stanovenými pravidly. Pro tato zasedání neexistují žádné pokyny, jako je jednací ?ád. Všichni ú?astníci t?chto zasedání jsou v rámci svých pracovních povinností svými zam?stnavateli obecn? vázáni ml?enlivostí a d?v?rností. Poskytování informací o d?v?rných jednáních vedených v rámci sch?zek spolkového kanclé?e s p?edsedy vlád spolkových zemí by znamenalo ohrožení d?v?rnosti t?chto jednání jako celku. (…) Spolkové kanclé?ství zápisy z výše uvedených konzultací nevyhotovovalo. (…) Spolkové vlád? nejsou známy žádné videozáznamy z t?chto jednání.”
(3) Podvod spo?íval mimo jiné v tom, že interní pochybnosti na odborné úrovni Institutu Roberta Kocha (RKI), jak se staly ve?ejn? známými prost?ednictvím zápis? RKI, nebyly sd?leny a projednány s tehdejšími zdravotnickými orgány a místními ob?any, od pochybností o smysluplnosti mezní hodnoty incidence až po pochybnosti o požadavku na masku FFP2 a 2G.
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
