tkp.at, Dr. Peter F. Mayer, 25.08.2024
Podle francouzských médií byl v sobotu ve?er zat?en Pavel Durov, zakladatel a generální ?editel aplikace pro šifrované zprávy Telegram. K incidentu došlo na letišti Le Bourget, když Durov vystoupil ze svého soukromého letadla v doprovodu bodyguarda a jedné ženy. Durov, který má dvojí francouzsko-ruské ob?anství a je mu 39 let, práv? p?ilet?l z Ázerbájdžánu.
Zat?ení provedli p?íslušníci GTA (Gendarmerie des Transports Aires) na základ? francouzského p?íkazu k prohlídce. Tento zatyka?, vydaný OFMIN Národního ?editelství francouzské soudní policie, byl založen na tvrzení, že opera?ní strategie Telegramu – zejména absence cenzury a spolupráce s požadavky na cenzuru ze strany orgán? ?inných v trestním ?ízení, jakož i funkce, jako jsou jednorázová telefonní ?ísla a transakce v kryptom?nách – nep?ímo podporují nezákonnou ?innost.
Po zat?ení byl Durov vzat do vazby vyšet?ovateli Národního ú?adu pro boj proti podvod?m (ONAF). V sobotu ve?er m?l být p?edveden p?ed vyšet?ujícího soudce, který proti n?mu v ned?li možná vznese n?kolik obvin?ní, v?etn? obvin?ní z terorismu, drog, spiknutí, podvodu a praní špinavých pen?z.
Jeden z vyšet?ovatel? ?ekl TF1/LCI sebev?dom?: „Pavel Durov skon?í ve vazb?, to je jisté. Na své platform? se p?iznal k bezpo?tu trestných ?in? a p?estupk?, pro které ned?lá nic, aby je zmírnil nebo spolupracoval.“
Nedávné zat?ení Pavla Durova je jen posledním z ?ady problém?, kterým ?elí Telegram, služba pro šifrované zprávy známá svými p?ísnými zásadami ochrany soukromí. V posledních týdnech se platforma stala ter?em zvýšeného útoku ze strany r?zných vlád a regula?ních orgán?, které tvrdí, že politika svobody projevu up?ednost?uje nezákonnou ?innost.
V centru sporu jsou šifrovací protokoly a funkce ochrany soukromí služby Telegram, které podle ú?ad? brání vyšet?ování trestných ?in? a umož?ují ší?ení nezákonného obsahu.
V nedávném rozhovoru s Tuckerem Carlsonem Durov uvedl, že se ho FBI snažila uplatit, aby jim umožnil p?ístup k obsahu zadními vrátky. Durov tuto žádost odmítl. P?ed Telegramem Durov založil konkuren?ní službu Facebooku VK. Ten byl a je jedním z nejv?tších v zemích bývalého Sov?tského svazu a nyní je mimo?ádn? populární i u kritických mozk? ze Západu. Na VK m? najdete zde.
Po?et uživatel? Telegramu prudce vzrostl díky p?íslibu bezpe?né komunikace, zejména v regionech s nedemokratickým a autoritá?ským politickým klimatem. Od roku 2020 získal Telegram obrovský po?et uživatel?, v sou?asné dob? jich každý den p?ibývá kolem 2,5 milionu, jak poznamenal Durov v rozhovoru s Tuckerem. D?vodem je dobré šifrování a žádný p?ístup tajných služeb a dalších slídil?. Nabízí také mnoho praktických funkcí, nap?íklad automatické p?eklady cizích jazyk? v lepší kvalit? než Googe, zhruba stejn? dobré jako DeepL. TKP má také už léta sv?j vlastní populární kanál.
Navzdory tlaku politik? Telegram vždy hájil svá pravidla a soukromí uživatel? uvád?l jako svou nejvyšší prioritu. Odmítnutí platformy z?ídit zadní vrátka pro vládní dohled nebo p?edávat data uživatel? vedlo k právním spor?m v n?kolika zemích.
Krom? toho bylo používání jednorázových telefonních ?ísel a podpora kryptom?nových transakcí na Telegramu kritizováno za to, že potenciáln? poskytuje závoj anonymity pro trestnou ?innost.
Zatímco tyto funkce jsou oblíbené u zastánc? ochrany soukromí, orgány ?inné v trestním ?ízení je ?asto uvád?jí jako p?ekážky v boji proti digitální kriminalit?.
Durovovo zat?ení p?edstavuje významnou eskalaci celosv?tové debaty o rovnováze mezi soukromím a bezpe?ností a m?že mít hluboké d?sledky v n?kolika oblastech:
Ochrana základních práv na nest?eženou komunikaci, svoboda projevu a svoboda tisku: tato základní a lidská práva jsou ve Francii a EU pod stále v?tším tlakem. Pravd?podobn? není náhodou, že komisa? EU pro cenzuru Thierry Breton pochází z Francie. Politici si stále více zakládají na cenzu?e a zákazu kritických hlas?.
Právní precedens: Tento incident by mohl vytvo?it precedens pro to, jak se státy vypo?ádají s regulací šifrovaných komunika?ních platforem. Pokud bude spole?nost Durov stíhána za jednání uživatel? na své platform?, mohlo by to vést ke zvýšení tlaku na ostatní technologické spole?nosti, aby monitorovaly a kontrolovaly chování uživatel?, což by ohrozilo povinnost chránit soukromí uživatel?. Podobný p?ípad se týká snahy USA pohnat zakladatele Megauploadu Kima Dotcoma k odpov?dnosti za uživatele, kte?í na jeho platformu údajn? nahrávají obsah chrán?ný autorskými právy.
Vládní dohled a ochrana údaj?: P?ípad poukazuje na nap?tí mezi vládním dohledem a právem jednotlivce na soukromí. Vlády by mohly tento incident využít jako ospravedln?ní k tomu, aby požadovaly v?tší p?ístup k šifrované komunikaci s argumentem, že je to nezbytné pro národní bezpe?nost a vymáhání práva. To by mohlo vést k širším právním a regula?ním zm?nám, které by zcela zrušily ochranu soukromí v digitálním prostoru.
Mezinárodní vztahy a jurisdikce: Durovovo dvojí ob?anství a mezinárodní povaha jeho podnikání poukazují na složitost jurisdikce v oblasti prosazování práva v digitální oblasti. Toto zat?ení by mohlo vést k diskusím o mezinárodní spolupráci a konfliktech týkajících se digitální suverenity a prosazování vnitrostátních zákon? v??i globáln? p?sobícím platformám.
Dopad na obchodní ?innost: Zat?ení by mohlo odradit spole?nosti a vývojá?e od vývoje nebo údržby produkt?, které up?ednost?ují ochranu soukromí uživatel?, pokud by tyto priority mohly vést k právním problém?m. To by mohlo potla?it inovace v oblasti bezpe?ných komunika?ních technologií a ovlivnit zp?sob fungování podnik?, zejména t?ch, které se spoléhají na p?ísnou d?v?rnost.
Reakce ve?ejnosti a trhu: Reakce ve?ejnosti a trhu na zat?ení Durova by mohla ovlivnit zp?sob, jakým ostatní spole?nosti ?eší ochranu soukromí a šifrování. Silná odezva by mohla odradit vlády od podobných akcí, zatímco tlumené reakce by mohly podpo?it další zásahy.
Tento p?ípad je lakmusovým papírkem pro budoucnost digitálního soukromí, šifrování a úlohy technologických spole?ností p?i úprav? obsahu a spolupráci s orgány ?innými v trestním ?ízení. Globální d?sledky toho, jak bude tento p?ípad ?ešen, jsou významné a mohou ovlivnit nejen technologický pr?mysl, ale také práva na soukromí jednotlivc? po celém sv?t?.
Je z?ejmé, že boj politik? proti svobod? projevu se stup?uje. Francie se stále více propadá do fašismu.
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obt?žující a automatické reklamy uvnit? ?lánk?, která n?kdy znesnad?uje ?tení. Pokud to oceníte, budeme vám vd??ni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o p?ísp?vcích naleznete zde.
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
