tkp.at, Gerd und Renate Reuther, 21.07.2025
Obrazy a sochy jsou nejstaršími památkami lidské existence. Jeskynní malby nebo „Venuše“ z Willendorfu (Wachau) jsou staré více než 10 000 let. Pro? by p?ed tisíci lety nikdo nem?l pot?ebu zachytit hrady, sály a kostely v jejich malebném prost?edí? Pro? by jejich majitelé, na rozdíl od všech pozd?jších generací, nem?li pot?ebu vytvo?it obraz pro svou rodinu a potomky?
V??íme, že známe svou minulost posledních t?í tisíciletí. Proto jsme chodili do školy a na univerzity. Naše domn?lé znalosti však vycházejí z písemných pramen?, které byly v?tšinou vytvo?eny teprve p?ed n?kolika stoletími v renesanci, údajn? jako kopie starších p?edloh. Obrázky m?st a krajiny p?ed 16. stoletím jsou naopak raritou. Pro? by lidé 2500 let zapisovali své názory, ale po staletí nevytvá?eli žádné kresby a obrazy?
Nultá hodina obrazové pam?ti
Albrecht Dürer (1471–1528) byl jedním z pr?kopník? malování krajin a m?st. Jeho díla se dochovala nejen díky své kvalit?, ale také proto, že se svým podpisem „AD“ stal propagátorem nového letopo?tu. Krajiny s m?sty a vesnicemi se d?íve vyskytovaly nanejvýš jako pozadí obraz? s biblickými scénami bez nároku na realitu. Dokonce i nejstarší vyobrazení údajn? „v??ného“ ?íma pochází z roku 1457. Jak m?sta ve st?edov?ku skute?n? vypadala, lze pouze hádat.
Nemohlo to být zp?sobeno nedostate?nými kresebnými a malí?skými technikami nebo nedostatkem pláten. V?tšina obraz? m?st pochází dokonce až ze 17. století. Ateliér Matthäuse Meriana (1593–1650) b?hem n?kolika desetiletí zv??nil v?tšinu evropských m?st. V Rakousku se tohoto úkolu s neuv??itelnou rychlostí zhostil Georg Matthäus Vischer (1628–96). Tím byla vytvo?ena „hodina nula“ pro obrazovou pam??. Kostely a hrady jsou od té doby spolu s m?stskými opevn?ními považovány za údajný p?vodní stav.
Vizuální rámování
Pom?rn? náhlý výskyt pohled? na m?sta nap?í? celou zemí nazna?uje, že nežádoucí poselství z minulosti byla zám?rn? potla?ována. Oficiální d?vody pro absenci starších obraz? jsou špatn? maskované ochranné tvrzení. P?íroda a lidská osídlení se údajn? staly tématem až s renesancí a zvýšeným v?domím vlastní osoby. Války, nouze a nepokoje té doby m?ly být p?í?inou jejich ztráty. Ale pro? tak systematicky a bez náhodnosti?
Hlavní odpov?dnost za chyb?jící obrazy je t?eba hledat v latinské západní církvi, která až do 15. století m?la tém?? monopol na texty a obrazy. Nároky duchovních pán? na moc s v?žemi ty?ícími se nad vším a zabrání tržnic jako kostelních prostor se pln? prosadily až v 16. století. Skromné kaple p?ed m?stskými hradbami nebo p?vodn? prosté shromaž?ovací místnosti se necht?ly zachovat.
Ale i šlechtický rytí?ský stav jist? kladl d?raz na to, aby byly zapomenuty jejich p?vodn? pom?rn? primitivní hradní stáje s d?ev?nými palisádami a aby v kolektivní pam?ti z?staly zachovány jejich stále impozantn?jší kamenné hory. Hodinová kniha vévody z Berry již na po?átku 15. století obsahuje nádherné budovy, které jinde ješt? ?ekaly na své realizaci. Proto má dnes jeho zakázka jedine?ný charakter.
Pro papežskou církev a sv?tské feudální pány však nešlo jen o vzhled. Jednoduše se obávali tradice, která by ukázala, že p?ed jejich vládou existovaly jiné spole?enské pom?ry. Pohledy na m?sta bez kostel? a hradeb, krajiny bez militarizace s hrady nem?ly z?stat v pam?ti. Viditeln? autoritá?sky ovládaná krajina s vysokými budovami m?la p?edstavovat novou normu. Jinak by poddaným mohlo dojít, jak církevní a sv?tská moc zabavila veškerý d?ív?jší majetek a teprve poté zavedla své symboly. Nem?la z?stat žádná vzpomínka na dobu, kdy lidé m?li více práv, více majetku a více svobod.
Na hranici ho?eli nejen lidé a spisy, které se mocným nelíbily, ale také nežádoucí obrazy. ?asto se pro tuto „vyrovnání se s minulostí“ poda?ilo získat jako pachatele dokonce samotné ob?ti. Tak tomu bylo p?i ikonoklasmu v rámci ob?anských povstání a válek, které doprovázela nemilosrdná destrukce m?stského a venkovského kulturního d?dictví.
Zrádné stopy
Kdo dnes s bd?lým okem studuje staré m?sty na míst? a z pta?í perspektivy, bude stále nacházet stopy. Mnoho nám?stí bylo zjevn? zmenšeno nebo zcela zastav?no kostelními stavbami. Nejstarší božské svatyn? stály ?asto ješt? mimo m?stské hradby. N?které „halové kostely“ dodnes jen provizorn? zakrývají p?vodní charakter tržnice. Tém?? všechny „kostelní v?že“ postavené p?ed 15. stoletím p?i bližším pohledu odhalují, že se jednalo o obranné a strážní v?že m?š?an?, které byly zabrány p?ístavbou lodí kostela.
Trh v Krakov? dodnes p?ipomíná, jak to u nás kdysi vypadalo: v centru stála obchodní tržnice, která byla pozd?ji duchovn? zneužita jako bazilika, samostatná m?stská v?ž bez vztahu k hale a kostel v nejlepším p?ípad? na okraji.
Toskánská m?sta s ?etnými zachovalými obytnými v?žemi patricijských rodin nám dodnes poskytují pohled na m?sta p?ed p?evzetím moci církví. V Bologni stály obytné budovy vysoké asi 100 až 97 metr?! S mén? patry se vyskytovaly ojedin? i severn? od Alp (nap?. v ?ezn?, Salcburku). Silueta San Gimignana (titulní obrázek) nebyla nijak výjime?ná. Do té doby byly siluety m?st tvo?eny m?š?anskými v?žemi, nikoli katedrálami. Od renesance dominují každé osad? kostelní v?že, jak nám to duchovenstvo chce namluvit jako p?vodní stav.
Záv?r
Obrazy p?ežily pouze tehdy, pokud to, co na nich bylo vid?t, odpovídalo požadovanému historickému vypráv?ní. M?sta a vesnice m?ly v kolektivní pam?ti vždy vypadat tak, jak vypadaly od 17. století: dominovaly jim kostely. Hrady m?ly za sebou svou provizorní minulost. Bu? chátraly a staly se z nich ruiny, nebo se prom?nily v zámky. Pohledy, které ješt? nazna?ovaly rovnostá?št?jší pom?ry, padly za ob?? cenzu?e.
Titulní obrázek: San Gimignano Ingo Mehling, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Dr. med. Gerd Reuther je radiolog, léka?ský publicista a historik medicíny. Vydal 9 knih, naposledy „Tatort Vergangenheit“ (Místo ?inu minulost), v níž se zabývá historií proti proudu. Dr. phil. Renate Reuther je histori?ka. Die Eroberung der Alten und Neuen Welt. Mythen und Fakten(Dobytí starého a nového sv?ta. Mýty a fakta).
zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
