KETTNER EDELMETALLE, 18.02.2025
Agentura Spojených stát? pro mezinárodní rozvoj (USAID) je hlavní americkou agenturou pro globální rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. S ro?ním rozpo?tem ve výši n?kolika miliard amerických dolar? – v posledních letech kolem 40 miliard – je jednou z nejv?tších rozvojových organizací na sv?t?. Oficiáln? se USAID zam??uje na boj proti extrémní chudob?, prosazování demokratických hodnot a podporu hospodá?ského r?stu v rozvojových zemích.
Slovo „aid“ ve zkratceUSAID, které má ozna?ovat praktickou pomoc rozvojovým zemím, je v logu rovn?ž barevn? zvýrazn?no. Obrázek pochází z okupovaných území ve východním Jeruzalém?, kde organizace na míst? realizuje r?zné projekty. (Copyright: Ryan Rodrick Beiler / Shutterstock)
Organizace, která byla kdysi širším sv?tem vnímána jako maják americké charity, se však nyní ocitla v centru skandálu, který ot?ásá samotnými základy americké rozvojové pomoci, a dokonce i celým politickým procesem v zemi. Nejnov?jší odhalení vrhají sv?tlo na temnou stránku rozvojové spolupráce a zásadn? zpochyb?ují integritu USAID.
Historie USAID: mezi charitou a mu?ením
USAID byla založena v roce 1961 za prezidenta Johna F. Kennedyho. Navenek s ušlechtilým cílem pomáhat rozvojovým zemím. Zárove? s cílem prosazovat americké zájmy. Za tímto ú?elem USAID v uplynulých desetiletích investovala desítky miliard amerických dolar? do projekt? po celém sv?t?. Organizace pro rozvojovou pomoc m?la p?vodn? sloužit také jako nástroj zahrani?ní politiky USA k omezení vlivu Sov?tského svazu b?hem studené války.
USAID však byla kritizována hned po svém založení. Byla jí pod?ízena organizace nazvaná „Ú?ad pro ve?ejnou bezpe?nost“ (Office of Public Safety, OPS). Byla založena v roce 1957 za prezidenta Eisenhowera za ú?elem výcviku policejních sil, p?edevším v Jižní Americe a Asii. Poté, co vyšlo najevo, že OPS u?ila zahrani?ní policejní síly technikám mu?ení, které pak byly také používány, byla organizace v roce 1974 rozpušt?na. Vyšlo rovn?ž najevo, že OPS byla ve skute?nosti ?ízena CIA, což znamenalo, že vliv zahrani?ní zpravodajské služby se rozší?il i do policejních struktur v p?íslušných rozvojových zemích.
John J. Gilligan, ?editel USAID v letech 1977-1979, prohlásil, že organizace byla „shora dol? infiltrována lidmi ze CIA“. Vysv?tlil, že šlo o to infiltrovat agenty do všech druh? ?inností, a? už šlo o vlády, dobrovolnické agentury nebo náboženské organizace.
Rozpušt?ní USAID?
Letos druhá Trumpova administrativa oznámila rozsáhlé zm?ny v USAID. Prezident na?ídil tém?? úplné zastavení zahrani?ní pomoci. Elon Musk, šéf DOGE (Department of Government Efficiency), oznámil, že USAID bude zrušena nebo p?esunuta pod americké ministerstvo zahrani?í. Správu agentury prozatím p?evzal ministr zahrani?í Marc Rubio. Opat?ení byla na?ízena dekretem na 90 dní. Vzhledem k tomu, že po?et zam?stnanc? USAID, která má kolem 10 000, se má snížit na pouhých n?kolik stovek, podali pracovníci organizace proti tomu žalobu. K rozpušt?ní agentury je oprávn?n pouze Kongres. Proto se teprve uvidí, jaký bude kone?ný výsledek pro USAID.
Pomoc USA, pomoc Ukrajin?
Jedna obzvláš? výbušná kapitola v p?íb?hu USAID se týká Ukrajiny a mocenských boj?, které kolem ní zu?í již t?i desetiletí. V letech 1991-2014 sm??ovaly USA na Ukrajinu velké množství pen?z. V tomto období došlo v zemi ke dv?ma velkým ot?es?m. Zaprvé zm?na vlády v roce 2004, kterou p?inesla tzv. oranžová revoluce. Zadruhé demonstrace na kyjevském nám?stí Majdan v roce 2014, které vedly ke konfliktu na Ukrajin?, z n?hož v podstat? vznikla sou?asná válka na Ukrajin?.
Ukrajina 2004 – USAID a oranžová revoluce
V období p?ed Oranžovou revolucí, známou také jako Kaštanová revoluce kv?li množství kaštan? v hlavním m?st?, se v zá?í 2004 konaly protesty. Obvin?ním byly volební podvody. Vít?zství Rusku p?átelsky naklon?ného Viktora Janukovy?e bylo zpochybn?no a v dopl?ovacích volbách byl prezidentem jmenován Viktor Juš?enko – jehož strana m?la oranžovou barvu.
V této dob? byla ukrajinská opozice siln? podporována r?znými nevládními organizacemi. V polovin? prosince 2003 byl zahájen projekt SEAUP (Strengthening Electoral Administration in Ukraine Project), jehož cílem bylo posílit volební orgány na Ukrajin?. S rozpo?tem 4,4 milionu amerických dolar? byla práce stoupenc? prezidenta Juš?enka hnána kup?edu. Na projektu se podílely USAID a nevládní organizace NDI, Freedom House a InterNews.
Ukrajina 2014 – USAID a Majdan
V roce 2014 USA p?iznaly, že od roku 1991 podpo?ily Ukrajinu p?ti miliardami dolar?. Jednalo se o p?ímé financování nevládních organizací a opozi?ních skupin, poskytování vybavení a zdroj? a školení aktivist? v oblasti digitální komunikace. Klí?ovou roli v t?chto opat?eních hrála diplomatka Victoria Nulandová. Na velvyslanectví USA zorganizovala takzvané „TechCampy“, na nichž bylo v letech 2012-2013 vyškoleno celkem 350 aktivist? a noviná?? v používání sociálních médií. Protesty byly pozd?ji v zásad? vyvolávány a koordinovány prost?ednictvím kanál? sociálních médií.
Plánování rodiny a korona
Jednou z oblastí, v níž je USAID aktivní vedle mezinárodní politiky, je zdravotní politika. Pat?í sem plánování rodiny a realizace popula?ních program?, které zahrnují také kontrolu porodnosti a sterilizaci. Tyto programy se datují od zákona o zahrani?ní pomoci z roku 1966. Na tomto pozadí byla rozvojová pomoc zneužívána jako prost?edek nátlaku na kontrolu populace.
„Popula?ní agentura“ USAID
Když tehdy americký Kongres schválil zákon, obsahoval ustanovení, které vy?lenilo prost?edky USAID na popula?ní programy, jež m?ly být realizovány v zahrani?í. Legislativa dále stanovila, že veškerá ekonomická pomoc cizím stát?m bude podmín?na ochotou jejich vlád spolupracovat s ministerstvem zahrani?í na p?ání zavést takové iniciativy na jejich území.
USAID z?ídila v rámci své organizace „Ú?ad pro obyvatelstvo“. Jeho prvním ?editelem byl jmenován Dr. Reimert Thorolf Varenholt. Tuto funkci zastával až do roku 1979 a využil ji k založení vzájemn? propojených organizací pro kontrolu populace s miliardovými rozpo?ty. Jako pracovní metodu si Ravenholt osvojil praxi rozd?lování svých prost?edk? Mezinárodní federaci pro plánované rodi?ovství – jejímž p?edsedou byl mimochodem otec Billa Gatese – Popula?ní rad? a mnoha dalším soukromým organizacím hnutí za kontrolu populace. To umožnilo provád?t masové steriliza?ní a potratové kampan? po celém sv?t? bez zásahu americké vlády.
Peru – financování nucených opat?ení
Za vlády prezidenta Alberta Fujimoriho bylo v Peru v letech 1990-2000 násiln? sterilizováno p?ibližn? 300 000 lidí – p?evážn? domorodých žen – z nejchudších region?. Léka?i dostávali za každou sterilizaci prémie a museli splnit kvóty, zatímco ob?ti byly k zákroku nuceny tím, že jim byla odep?ena základní léka?ská pé?e nebo slíbeno jídlo.
Zvlášt? kontroverzní je role americké rozvojové agentury USAID, která v letech 1993-1998 fakticky p?evzala kontrolu nad peruánským zdravotnictvím. Zatímco peruánské vyšet?ovací komise prokázaly p?ímou podporu této kampan?, vyšet?ování amerického Kongresu vedené náboženskými konzervativci dosp?lo k opa?nému záv?ru. USAID jako nejv?tší zahrani?ní dárce program? plánování rodiny p?estala tyto léka?ské zásahy v Peru financovat až v roce 1998, a to navzdory masivní kritice.
Systematické využívání jazykových bariér – mnoho ob?tí nerozum?lo špan?lsky psaným dokument?m o souhlasu – dokládá cílenou diskriminaci p?vodního obyvatelstva. V roce 2024 klasifikoval výbor OSN nucené sterilizace jako možný zlo?in proti lidskosti. P?ípadem se nyní zabývá Meziamerický soud pro lidská práva, což je d?ležitý krok k uznání nespravedlnosti.
Depo-Provera – dv? r?zné normy
Antikoncepce Depo-Provera, vyráb?ná spole?ností Pfizer, je st?edem mezinárodního sporu. Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) zakoupila tento lék ve dvou po sob? jdoucích smlouvách pro mezinárodní distribuci, p?estože studie nazna?ují zvýšené riziko infekce HIV a dalších závažných zdravotních problém?.
P?estože lék není v USA schválen z d?vodu obav o bezpe?nost, Gatesova nadace a USAID spolu s Clintonovou iniciativou pro p?ístup ke zdraví financují jeho distribuci v rozvojových zemích ?ástkou ?ty? miliard amerických dolar?. Do roku 2020 by m?lo být rizikovou antikoncepcí zásobeno dalších 120 milion? žen v chudších zemích. Dvojí standardy bezpe?nosti lék? vyvolávají etické otázky.
Další velmi pochybný p?ístup se odráží v hromadné žalob? podané v roce 2025 kv?li meningeomovým nádor?m mozku. P?esto USAID pokra?uje v Malawi v experimentech s podobným lékem Sayana Press, který rovn?ž není v USA schválen. Zatímco Gatesova nadace hovo?í o „nep?esv?d?ivých“ výsledcích studií, ženám v rozvojových zemích jsou nadále podávány léky, které jsou v USA zakázány.
USAID a koronavirus
Nová odhalení ukazují, jak USAID fungovala jako centrum pro výzkum vysoce rizikových vir?: Krom? p?ímých plateb ve výši 64,7 milionu dolar? kontroverzní organizaci EcoHealth Alliance (EHA) organizovala USAID složitou sí? grant?. Obzvlášt? nejistá je skute?nost, že Pentagon p?isp?l také dalšími 39 miliony dolar? prost?ednictvím Agentury pro snižování obranných hrozeb. Z toho 6,5 milionu dolar? šlo konkrétn? na výzkum „gain-of-function“, p?i n?mž se viry cílen? ?iní nebezpe?n?jšími.
USAID a Pentagon umožnily tento výzkum v ?ín? poté, co byl v USA v roce 2014 z bezpe?nostních d?vod? zakázán. Ú?ady využily kli?ky a zatajily skute?nou povahu experiment?, p?i nichž se viry pod vedením šéfa EHA Petera Daszaka staly 10 000krát infek?n?jšími. Teprve v kv?tnu 2024 musel nám?stek ?editele NIH Tabak – NIH (National Institutes of Health) je léka?ská výzkumná agentura ministerstva zdravotnictví a lidských služeb – p?iznat tyto skute?nosti, které byly po léta popírány.
Úloha USAID tak dalece p?esahuje b?žnou rozvojovou pomoc. S celkovým financováním ve výši 123 milion? dolar? pro EHA a soub?žnou ?ástkou 6,9 miliardy dolar? ud?lenou spole?nosti Pfizer na vakcíny COVID se tato agentura jeví jako klí?ový hrá? v systému, který p?esunul nebezpe?ný výzkum do zahrani?í a možná p?isp?l ke vzniku pandemie. Wuhanskému institutu bylo následn? na deset let zakázáno financování.
USAID a její vliv na sv?tová média
Aktivity USAID na Ukrajin? v letech 1991 až 2014 s investicemi p?esahujícími p?t miliard dolar? a cíleným školením aktivist? v „TechCampech“ byly jen jednou ze sou?ástí mnohem v?tšího systému vlivu. To, co bylo realizováno na Ukrajin? s kontrolou místních médií, je sou?ástí p?íb?hu sítí mediální manipulace. Související strategie je nyní rozpoznateln?jší než kdykoli p?edtím.
Nové dokumenty WikiLeaks odhalují dalekosáhlé aktivity americké rozvojové agentury USAID v mediálním sektoru. Podle nejnov?jších zjišt?ní agentura financovala více než 6 000 noviná?? ve více než 700 mediálních organizacích a tém?? 280 nevládních organizacích po celém sv?t?. Vezm?me si p?íklad Ukrajiny: 90 % velkých mediálních organizací je p?ímo financováno USAID – model, který posloužil jako vzor i pro další regiony.
Metody USAID jdou daleko za rámec b?žné mediální propagace. Pod oficiálním ozna?ením „školení a podpora“ se uplat?uje systematický vliv na noviná?ský obsah. To se ukázalo i v roce 2008, kdy USAID založila na Kub? sociální sí?, která pod rouškou zdravotní pé?e vytvo?ila komplexní databázi politických tendencí uživatel?.
Klí?ovou roli hraje „InterNews Network“, kterou USAID a ministerstvo zahrani?í USA financovaly celkovou ?ástkou p?ibližn? 500 milion? dolar?. Organizace, jejíž vedení pobírá pozoruhodn? vysoký ro?ní plat, tvrdí, že oslovuje tém?? 800 milion? lidí na celém sv?t?. Pozorovatelé tuto sí? ozna?ují za „nástroj státní propagandy“, který pod záminkou boje proti dezinformacím uplat?uje dalekosáhlé cenzurní pravomoci.
USAID a n?mecká média
Odhalení týkající se USAID vyvolala také otázky týkající se Politico – jednoho z nejvýznamn?jších amerických politických novin – který od roku 2015 vydává také evropské, resp. n?mecké vydání. V roce 2021 Politico zcela p?evzalo n?mecké vydavatelství Axel Springer. Od té doby získal portál od americké vlády osm milion? dolar?. Tyto prost?edky sm??ovaly nep?ímo prost?ednictvím p?edplatného a reklamy. Zatímco oficiální vysv?tlení hovo?í o b?žných platbách za p?edplatné a b?žných obchodních praktikách, realita vykresluje mnohem složit?jší obraz závislostí.
V centru t?chto operací je „InterNews Network“ financovaná USAID, která provozuje systematickou kontrolu médií s finan?ními prost?edky ve výši tém?? 500 milion? dolar?. Když Trump zastavil platby USAID, Politico okamžit? odhalilo problémy s vyplácením plat? – souvislost, kterou spole?nost vehementn? popírá.
Zatímco generální ?editel Springer Döpfner vazby na Internews tají, sí? sv?j vliv nadále rozši?uje. Každoro?n? jsou „vyškoleny“ tisíce noviná?? a pod záminkou „boje proti dezinformacím“ je kontrolováno více než 4 000 mediálních organizací. Služba Politico Pro, která generuje nápadn? vysoké vládní p?edplatné, se v této souvislosti jeví jako strategický nástroj pro uplat?ování vlivu.
Bill Gates a Der Spiegel
Toto systematické uplat?ování vlivu se však neomezuje pouze na státní subjekty, jako je USAID. Nadace Billa a Melindy Gatesových si zárove? vybudovala vlastní sí? pro kontrolu médií. Jen ?asopis Der Spiegel obdržel 5,4 milionu eur – údajn? na projekt týkající se „sociální nespravedlnosti“. Celkem 319 milion? eur dostala strategicky vybraná média po celém sv?t?.
Více informací o vlivných organizacích, které stojí za politikou USA, najdete v našem ?lánku Americké think tanky: mist?i geostrategie. P?e?t?te si jej nyní!
Paralely se strategií USAID jsou nápadné: i zde se vliv uplat?uje prost?ednictvím ú?elového financování a „financování projekt?“. Tento systém se projevil zejména b?hem pandemie koronaviru. Stejná média, která dostávala finan?ní prost?edky od USAID, také profitovala z Gatesových milion? – a poskytovala odpovídající zpravodajství.
Kombinace státní a soukromé kontroly médií ze strany USAID nebo Gatesovy nadace odhaluje nový rozm?r ohrožení svobody tisku. Skute?nost, že dv? z nejv?tších n?meckých mediálních skupin – Springer a Spiegel – jsou zapojeny do tohoto systému, vyvolává zásadní otázky ohledn? nezávislosti n?meckého mediálního prost?edí.
Záv?r
Historie USAID se ?te jako u?ebnice plíživého pronikání do demokratických struktur. To, co za?alo v roce 1961 jako ušlechtilá agentura pro rozvojovou pomoc, se rychle vyvinulo v nástroj tajných operací.
Kennedy popsal USAID jako další vývoj Marshallova plánu. Více informací o takzvaném programu obnovy najdete v našem ?lánku Marshall?v plán: Marshall?v program: pomocná ruka nebo hmatatelné mocenské zájmy? P?e?t?te si jej nyní!
Pandemie korony kone?n? vynesla na sv?tlo skute?ný rozsah problému: díky grantu v celkové výši tém?? 65 milion? dolar? pro kontroverzní organizaci EcoHealth Alliance a sou?asnému p?id?lení 6,9 miliardy dolar? spole?nosti Pfizer na vakcíny se USAID odhalila jako klí?ový hrá? v systému, který dalece p?esahoval b?žnou rozvojovou pomoc.
Zvlášt? znepokojivá je také systematická infiltrace globálního mediálního prost?edí. Financováno bylo více než 6 000 noviná?? a zárove? si soukromé subjekty, jako je Gatesova nadace, vybudovaly vlastní sí? kontroly médií. Synchronizace zpravodajství b?hem pandemie ukázala ú?innost této strategie.
Restrukturalizace USAID iniciovaná Trumpem a prosazovaná Muskem se proto jeví jako nezbytný krok k obnovení demokratické kontroly. Plánované za?len?ní do ministerstva zahrani?í a drastické snížení po?tu zam?stnanc? by mohlo znamenat bod obratu – odklon od tajného ovliv?ování k transparentní rozvojové spolupráci. Zda se to poda?í, se teprve ukáže. Desetiletí trvající propletence agentury nelze vy?ešit ze dne na den.
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
