Anti-Spiegel.ru, 25.02.2025
V pond?lí a úterý prob?hla v OSN t?i hlasování o rezolucích týkajících se ukrajinského konfliktu. Zajímavé bylo, že USA poprvé p?edložily neutrální rezoluci bez urážek Ruska a jak hlasovaly Francie a Spojené království.
V pond?lí Ukrajina p?edložila Valnému shromážd?ní OSN tradi?ní rezoluci k výro?í zahájení eskalace, která jako obvykle ozna?ila Rusko za agresora, zatímco USA p?edložily vlastní rezoluci, která se zdržela urážek Ruska a vyzvala k míru na Ukrajin?.
Státy EU prosadily pozm??ovací návrhy k americké rezoluci, v d?sledku ?ehož bylo Rusko ozna?eno za „agresora“ i v americké rezoluci, a proto se USA nakonec zdržely hlasování o vlastní rezoluci. Nakonec byly ob? rezoluce p?ijaty 93 hlasy, o ?emž s pot?šením informovala n?mecká média, jako nap?íklad Der Spiegel, a?koli Der Spiegel své ?tená?e neupozornil na to, jak moc se mezitím zm?nila mezinárodní nálada, nebo? p?ed t?emi lety hlasovalo pro odpovídající rezoluci 141 hlas?.
Zajímavým se stalo úterý, protože toho dne USA p?edložily svou rezoluci v p?vodní podob? Rad? bezpe?nosti OSN, kde byla p?ijata, protože Velká Británie a Francie, které den p?edtím hlasovaly pro odsouzení Ruska, tak již neu?inily, ale místo toho, aby využily svého práva veta, se zdržely hlasování.
Na absurdní události v OSN se blíže podíval analytik agentury TASS a jeho ?lánek jsem p?eložil.
Za?átek p?ekladu:
Okamžik pravdy: hlasování OSN o Ukrajin? ukazuje, kdo je kdo.
Andrej Suržanskij, publicista analytického centra agentury TASS, o tom, jak byly kroky Ruska ve stejný den odsouzeny a zárove? neutráln? zhodnoceny.
V?erejší hlasování OSN o urovnání situace na Ukrajin? bylo skute?n? revolu?ní. Poprvé po mnoha letech projevily USA solidaritu s Ruskem, a nikoliv se svými tradi?ními spojenci. Kdyby se ?ekn?me p?ed p?ti nebo deseti lety objevila zpráva typu „USA hlasují v OSN proti protiruské rezoluci“ nebo „Americký ministr zahrani?í kritizuje protiruské rezoluce OSN o Ukrajin? s tím, že jsou nep?átelské a nijak nep?ispívají k ?ešení konfliktu“, byl by to d?vod ke zbab?losti. Ale to není ani vtip, ani sen, ale realita dneška, která ukazuje, jak rychle se v?ci v tomto neklidném sv?t? m?ní.
Zprost?edkování v OSN
„Byla to nejhlubší roztržka mezi západními spojenci v mezinárodní organizaci od p?ípravy války v Iráku v roce 2003 a další signál Trumpova sbližování s Ruskem, historickým nep?ítelem, spíše než s Evropou a Ukrajinou, dlouholetými partnery USA v boji proti agresi Kremlu,“ napsal Washington Post.
S tímto názorem se ztotožnil i deník New York Times. „V pond?lí se v OSN odehrála patová situace mezi USA a jejich dlouholetými evropskými spojenci na Ukrajin?. USA odmítly pokus odsoudit ruskou agresi a požadovat okamžité stažení ruských vojsk z Ukrajiny,“ píše list.
USA, které se ujaly role prost?edníka p?i urovnávání ukrajinského konfliktu, se v této fázi mohou cítit jako vít?z. Koneckonc? její mírová rezoluce byla schválena Radou bezpe?nosti OSN. A to v p?vodní podob?. Zárove? byly odmítnuty pozm??ovací návrhy p?edložené evropskými zem?mi i Ruskem. Pro dokument hlasovalo deset ?len? Rady bezpe?nosti, v?etn? Ruska, USA a ?íny, zatímco p?t zemí, v?etn? Velké Británie a Francie, se zdrželo hlasování. K p?ijetí rezoluce v Rad? bezpe?nosti OSN je zapot?ebí nejmén? devíti hlas? pro a žádného veta stálých ?len?, tj. Spojeného království, ?íny, Ruska, USA a Francie.
P?ijatá rezoluce je napsána v neutrálním tónu a sestává ze dvou úvodních odstavc?, které vyjad?ují zármutek nad ob??mi konfliktu na Ukrajin? a zd?raz?ují úlohu OSN p?i udržování mezinárodního míru a bezpe?nosti, a z odstavce vyzývajícího k „rychlému ukon?ení konfliktu a nastolení dlouhodobého míru mezi Ukrajinou a Ruskou federací“.
Na rozdíl od nezávazných rezolucí Valného shromážd?ní OSN musí být dokumenty p?ijaté Radou bezpe?nosti prosazovány. Obraz ve Valném shromážd?ní byl, jako ?asto, smíšený. Ú?astníci podpo?ili jak ukrajinskou rezoluci o situaci na Ukrajin?, v níž byly akce Ruska odsouzeny, tak americkou rezoluci, v níž byly akce obou zemí popsány neutráln?. V té druhé bylo provedeno n?kolik zm?n, které byly pro USA a Rusko nep?ijatelné, což v podstat? znehodnotilo její obsah. V zákulisí se americká delegace snažila zabránit hlasování o protiruském dokumentu, ale neusp?la. Všichni, kdo cht?li demonstrativn? vyjád?it sv?j postoj k Moskv?, tak nakonec u?inili, což ruskou vládu z?ejm? p?íliš nep?ekvapilo.
Ne?ekaná ?ísla
Jeden fakt je však p?ízna?ný: po?et zemí podporujících protiruskou rezoluci o Ukrajin? klesl ze 141 v roce 2022 na 93 v letošním roce.
Jak již bylo zmín?no, rezoluce Valného shromážd?ní nejsou závazné, ale podle pozorovatel? jsou barometrem ve?ejného mín?ní ve sv?t?. Co nám tento barometr ukazuje? ?e?eno jazykem Michaila Gorba?ova: ukazuje, kdo je kdo. Americkou rezoluci podpo?ilo 93 zemí, 8 zemí hlasovalo proti, 73 zemí se zdrželo hlasování. Ukrajinskou rezoluci podpo?ilo 93 zemí (v?etn? ?len? BRICS Egypta a Indonésie!), 18 zemí hlasovalo proti (v?etn? USA, Izraele a Ma?arska) a 65 zemí se zdrželo hlasování.
Je zajímavé, že mezi 65 zem?mi, které se zdržely hlasování o protiruském návrhu rezoluce, jsou jak strategi?tí spojenci Ruska, tak partne?i BRICS. Pat?í mezi n? ?ína, Brazílie, Indie, Írán, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Kuba, Vietnam, Uzbekistán a Tádžikistán. Nejnep?íjemn?jším p?ípadem je hlasování Srbska pro protiruskou rezoluci. Prezident Aleksandar Vu?i? se již ve?ejn? omluvil, ale lidé znalí srbské politiky tvrdí, že Moskva již dlouho se zájmem sleduje, jak se naši brat?i na Balkán? snaží sed?t na dvou židlích.
To je pro n? samoz?ejm? obtížné. Vedení EU, do níž chce Srbsko vstoupit, jim kroutí ruce. Ale jak se ?íká, slovo není vrabec v hrsti. (Poznámka p?ekladatele: Ruské p?ísloví je úplné: „Slovo není vrabec, jakmile uletí, už ho nelze chytit.“)
Pokud jde o „neutralitu“ ?íny a dalších našich strategických partner?, sotva kdo bude toto téma roznášet. Taková už je prost? velká politika. Mimochodem, ?ínský prezident Si ?in-pching nedávno v telefonickém rozhovoru informoval Vladimira Putina o nadcházejícím zasedání „mírové skupiny BRICS“ v New Yorku, na n?mž se má jednat o urovnání konfliktu na Ukrajin?.
B?hem hlasování v Rad? bezpe?nosti OSN mohly Spojené království i Francie vetovat americký návrh rezoluce, ale nakonec tak neu?inily, z?ejm? aby si USA neznep?átelily. To zavdalo p?í?inu k pochybnostem o d?slednosti jednání Londýna a Pa?íže. Nap?íklad mluv?í ruského ministerstva zahrani?í Maria Zacharovová zpochybnila up?ímnost Francie a Spojeného království p?i hlasování v Rad? bezpe?nosti OSN.
„Pozor, otázka: Kdy byly Francie a Spojené království up?ímné? Když p?ekroutily americký návrh rezoluce ve Valném shromážd?ní OSN, nebo když p?ijaly stejný americký návrh bez pozm??ovacích návrh??“ napsala Zacharovová na svém kanálu Telegram. „Projít se volným tempem tam a zp?t mezi sály Valného shromážd?ní a Rady bezpe?nosti trvá t?i minuty. Zm?nili snad za 180 vte?in své názory na globální krizi? Nebo mají pro jistotu v každé kapse jednu masku?“ ptá se.
Na ?í stran? a kdo co pochopil
Podle zpráv amerických médií britští a francouzští diplomaté své rozhodnutí nekomentovali, ale zdroje z diplomatických kruh? hovo?í o pravd?podobné koordinaci s Washingtonem. Faktem je, že ve stejné dob? p?ijal Donald Trump v Bílém dom? francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který, pokud lze v??it deníku Le Monde, cestoval s úmyslem p?esv?d?it americkou hlavu státu, že „Rusko p?edstavuje ‚existen?ní hrozbu‘, že ‚nemusí nutn?‘ dodržovat p?ím??í a že toto p?ím??í musí být ov??itelné“.
Je z?ejmé, že hlasování proti americké rezoluci by pro Macronovo jednání s Trumpem vytvo?ilo p?inejmenším nep?íznivé pozadí. A pak je tu návšt?va britského premiéra Keira Starmera, od n?hož se rovn?ž o?ekává, že se „vysloví“ proti Rusku a ve prosp?ch Ukrajiny. Jak známo, Francie a Spojené království prosazují myšlenku umíst?ní evropských mírových jednotek na Ukrajin?. Londýn a Pa?íž by rády získaly palebnou podporu Washingtonu, pokud by jejich mírové jednotky byly v ohrožení. V rámci tohoto plánu cht?jí Pa?íž a Londýn rozmístit pozemní jednotky i letecké a námo?ní síly.
„Opravdu si myslím, že se chce (Putin) dohodnout,“ ?ekl Trump Macronovi. „Možná se mýlím, ale myslím si, že chce uzav?ít dohodu.“
Americký prezident dodal, že s Putinem hovo?il o možnosti vyslat na Ukrajinu evropské mírové jednotky, které by dohlížely na p?ím??í, a že ruský prezident by s tím souhlasil.
Zatímco francouzský a britský hlas v OSN je jasný, u n?kterých našich p?átel a partner? je situace pon?kud složit?jší. N?kte?í z nich se necht?jí postavit na stranu eskalujícího konfliktu mezi USA a Evropou, zatímco jiní zatím po?ádn? nepochopili, kudy dnes vane vítr zm?n a p?edevším do ?ích plachet.
Konec p?ekladu
Vzhledem k tomu, že ?lánek TASSu odkazuje na p?ísp?vek Marie Zacharovové, mluv?í ruského ministerstva zahrani?í, p?eložím jej pro vaši informaci také.
Za?átek p?ekladu:
Stru?n? o tom, co se stalo v sídle OSN 24. února 2025.
Ukrajina p?edložila Valnému shromážd?ní OSN svou tradi?ní protiruskou rezoluci. Ta byla p?ijata. USA se poprvé postavily proti.
USA poté p?edložily témuž Valnému shromážd?ní OSN vlastní návrh rezoluce o ukrajinské krizi – s univerzální výzvou k míru, bez rusofobie. Zem? EU (v?etn? Spojeného království a Francie, což je d?ležité) text podbarvily svými pozm??ovacími návrhy. Rezoluce byla p?ijata. USA se zdržely hlasování. Zem? EU hlasovaly pro rezoluci.
Mimochodem, ob? rezoluce byly ve Valném shromážd?ní OSN p?ijaty nejnižším po?tem hlas? b?hem mimo?ádného zvláštního zasedání Valného shromážd?ní – pouhých 93 hlas? pro, což je samo o sob? více než vypovídající.
Jen o n?kolik hodin pozd?ji p?edložily USA stejný návrh rezoluce, který p?edložily Valnému shromážd?ní, Rad? bezpe?nosti OSN. A tam byla tato rezoluce p?ijata bez jakýchkoli zm?n.
A nyní p?ichází to nejzajímav?jší. P?ipomínám, že Francie a Velká Británie mají v Rad? bezpe?nosti právo veta a mohly odmítnout p?ijetí rezoluce. Ale to neud?laly. Rezoluce Rady bezpe?nosti OSN bez odsouzení Ruska s výzvou k míru tedy nastavuje správný rámec a z hlediska statusu má p?ednost p?ed rezolucí Valného shromážd?ní OSN.
Pozor, otázka: Kdy byly Francie a Velká Británie up?ímné? Když p?ekroutily americký návrh rezoluce ve Valném shromážd?ní OSN, nebo když p?ijaly tentýž americký návrh bez pozm??ovacích návrh??
Procházka tam a zp?t mezi Valným shromážd?ním a Radou bezpe?nosti trvá t?i minuty volným tempem. Zm?nili snad b?hem 180 vte?in své názory na sv?tovou krizi? Nebo mají pro jistotu v každé kapse masku?
Konec p?ekladu
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
