Trump v rozhovoru s Elonem Muskem: “Globální oteplování prostřednictvím jaderné války” je skutečným nebezpečím

Trump: “Boží zásah” v p?ípad? atentátu “posílil mou víru”

Hned na za?átku rozhovoru, jak jej Elon Musk nazval na rozdíl od obvyklých kontroverzních rozhovor?, byl tématem atentát na Trumpa z 13. ?ervence. Musk vzdal hold reakci 45. prezidenta, který bezprost?edn? po výst?elu vstal z krytu tajné služby a se zdviženou p?stí vyzval dav k “boji”.

Amerika je známá tím, že “ukazuje sílu pod palbou”, zd?raznil Musk, a Trump práv? to ud?lal. Prezidentský kandidát popsal své dojmy z této události a dal najevo, že “božský zásah”, který vid?l za neúsp?chem útoku, posílil jeho víru.

Partne?i v dialogu také diskutovali o tom, jak se atentátníkovi v?bec poda?ilo dostat do tak nebezpe?né st?elecké pozice. Musk poukázal na to, že p?ihlížející lidé pozd?jšího st?elce brzy poznali. Vid?li také, že má zbra?.

Nedostatek paniky mezi návšt?vníky: “Lidé cht?li z?stat se mnou”

Trump vyjád?il své hodnocení, že došlo k problému v komunikaci mezi místními a federálními orgány. Zárove? st?elec pravd?podobn? skon?il ve stresu, protože si ho všiml policista.

Policista p?i pokusu o pronásledování atentátníka upadl a zlomil si nohu. Jeho jednání však z?ejm? zp?sobilo, že st?elec vyst?elil p?íliš rychle – a tím minul sv?j cíl.

Trump ozna?il za “zázrak”, že navzdory st?elb? na míst? nevypukla panika. To mohlo zp?sobit nespo?et dalších úmrtí a zran?ní. Prezidentský kandidát ?ekl:

“Bylo to, jako by ti lidé cht?li z?stat v této situaci se mnou.”

Podle Trumpových slov plánuje v ?íjnu uspo?ádat další akci v Butleru v Pensylvánii. Útok na n?j tam byl proveden 13. ?ervence.

Souhlas s Muskem ohledn? kontrolovan?jší migrace

Dalším klí?ovým tématem rozhovoru z 12. srpna byla bezpe?nost hranic. Trump se s Muskem shodl na tom, že by nem?lo docházet k “nekontrolované, nelegální imigraci”. Republikánský kandidát to potvrdil:

“Jsem pro legální p?ist?hovalectví, musí existovat prov??ování.”

Stejn? jako Musk nazna?il, že i mezi p?ist?hovalci, kte?í do USA p?icházejí nelegáln?, “je v?tšina dobrých lidí”. Ne všichni však takoví jsou. Ve skute?nosti hranice p?ekra?ují nebezpe?ní lidé z celého sv?ta – n?kte?í z v?znic nebo psychiatrických klinik.

Podle Trumpa mu nyní jeho demokratická soupe?ka Kamala Harrisová zcela šlape na paty. Bidenova administrativa tvrdí, že má problém pod kontrolou.

Trump: “Venezuela nám posílá své zlo?ince”.

P?ta?ty?icátý prezident také uvedl, že jiné zem? zám?rn? posílají na cestu do USA zlo?ince a neproduktivní lidi. Hrozí jim popravou, pokud se vrátí. Z tohoto d?vodu se kriminalita ve Venezuele snížila o 72 procent.

Trump neuvedl, o jakých ?íslech p?esn? hovo?il. Nicmén? p?inejmenším pokud jde o trestné ?iny vraždy, je pravda, že po?et vražd na 100 000 obyvatel výrazn? klesl oproti svým maxim?m v letech 2015 a 2017. Tehdy ?inil 90, resp. 89, v roce 2023 to bylo již jen 26,8.

Není jisté, zda to souvisí s masivní emigrací ze zem? ovládané socialisty. V mezinárodním srovnání je míra kriminality ve Venezuele stále jednou z nejvyšších.

Zkušenosti z USA rovn?ž nepotvrzují žádnou p?esv?d?ivou souvislost mezi nelegální migrací a nár?stem kriminality. Podle výzkumníka v oblasti migrace Heina de Haase je dokonce nižší kriminalita mezi imigranty, kte?í nejsou oficiáln? registrováni.

D?vodem je snaha postižených nep?ijít do pov?domí ú?ad?, protože jinak by jim hrozila deportace. Závažná trestná ?innost však pravideln? pochází od existujících gang? nebo jiných organizovaných skupin, které na sebe dokážou imigranty vázat.

P?esné údaje o nelegálním p?ekra?ování hranic nejsou k dispozici

V rozhovoru s Muskem Trump vysv?tlil, že do USA se ?asto dostávají “drsní lidé” – a ti, které “v zemi necht?jí”. V p?ípad? vít?zství demokrat? ve volbách lze o?ekávat “nejmén? o 15 milion?” nelegálních p?ist?hovalc? více.

Skute?ný po?et nelegálních p?echod? hranic USA je obtížné odhadnout. Ur?ité vodítko poskytují statistiky legálních p?ist?hovalc? a zadržených nelegálních p?ist?hovalc?. Legální p?ist?hovalectví na základ? zelených karet z?stává po svém vrcholu na konci 80. let pom?rn? stabilní a pohybuje se mezi 700 000 a 1,2 milionu ro?n?.

Na druhou stranu po?et zadržených p?ist?hovalc?, kte?í nelegáln? p?ekro?ili hranice, od konce roku 2010 prudce vzrostl – s poklesem v d?sledku koronaviru. To umož?uje n?kolik možných interpretací. Nap?íklad po?et lidí, kte?í cht?jí migrovat, mohl skute?n? prudce vzr?st. Je však také možné, že byl mnohem vyšší již d?íve, ale ochrana hranic jako taková se stala ú?inn?jší.

Zahrani?ní politika: Zabránit “hloupým lidem d?lat špatná rozhodnutí”

Trump se v?noval také zahrani?ní politice. Tvrdil, že zabránil nejen invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Zd?raznil také, že k masakru Hamásu v izraelských pohrani?ních oblastech 7. ?íjna 2023 by nikdy nedošlo, kdyby byl v Bílém dom? on.

D?vodem bylo, že se jeho vlád? poda?ilo p?ivést Írán na pokraj zkázy. ?ekl režimu komunistické strany v ?ín?, že Peking již nem?že obchodovat s USA, pokud bude vedení zem? kupovat ropu od Teheránu.

Podle Trumpa byly USA pod jeho vedením ve sv?t? respektovány. Obamova a Bidenova administrativa však dokázala sva?it nejen Rusko a ?ínu, ale také Írán a Severní Koreu. Tím vznikla nebezpe?ná situace a bylo nutné zabránit “hloupým lidem d?lat špatná rozhodnutí”. Prezidentský kandidát varuje:
“Nebezpe?í nep?edstavuje globální oteplování, ale globální oteplování zp?sobené možnou jadernou válkou”.

Zdroj: https://www.epochtimes.de/politik/ausland/trump-im-gespraech-mit-elon-musk-globale-erwaermung-durch-atomkrieg-ist-die-reale-gefahr-a4826465.html?ea_src=frontpage&ea_pos=col-middle&ea_elmt=top-article&ea_cnt=1