EPOCH TIMES, 27.04.2025, fotka: Ropný tanker na moři (symbolický obrázek). Foto: Giuseppe Cacace/AFP via Getty Images
Trump po setkání s ukrajinským prezidentem hrozí Putinovi sankcemi, možná v bankovním sektoru. Senátor Graham navrhuje zavedení sekundárních cel pro státy, které dovážejí ruské energetické produkty.
Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Římě vyjádřil americký prezident Donald Trump pochybnosti o ochotě Ruska uzavřít mír s Ukrajinou a pohrozil Moskvě sankcemi.
Nejnovější ruské útoky na Ukrajinu ho vedou k domněnce, že ruský prezident Vladimir Putin „možná vůbec nechce válku ukončit, ale jen mě zdržuje a že s ním je třeba jednat jinak“, napsal Trump v sobotu na sociální síti Truth Social.
Možné sankce proti bankám
S ohledem na smrtící útoky ruské strany Trump dále zdůraznil: „Putin neměl v posledních dnech žádný důvod odpalovat rakety na civilní oblasti, města a obce.“ Možná budou nutné další sankce „v bankovnictví“ nebo „sekundární sankce“: „Umírá příliš mnoho lidí!“
Senátor Lindsey Graham navrhl sekundární cla pro země, které dovážejí ruské energetické produkty.
Na X napsal: „Pokud jde o další sankce proti Putinovu Rusku, mám k dispozici legislativu podporovanou oběma stranami s téměř 60 spolupředkladateli, která by uvalila sekundární cla na každou zemi, která kupuje ruskou ropu, plyn, uran nebo jiné produkty.“
Senát je připraven jít tímto směrem a „udělá tak drtivou většinou, pokud Rusko nepřistoupí na čestný, spravedlivý a trvalý mír“.
Na konci Bidenovy vlády uvalily USA na Rusko dva rozsáhlé nové balíčky sankcí. Ministerstvo financí a ministerstvo zahraničí USA 10. ledna 2025 zakročily proti více než 200 společnostem a jednotlivcům.
Zasažena byla zejména těžba a vývoz ropy, stejně jako kovoprůmysl a těžební sektor. Balíček se podobal 16. balíčku sankcí EU, který rovněž postihoval „stínovou flotilu“. 15. ledna byly obnoveny sankce proti téměř 100 společnostem.
S nástupem Trumpa do úřadu se nejprve naznačovalo zpřísnění sankcí, ale po telefonickém rozhovoru Putina a Trumpa 12. února byly zahájeny jednání.
Setkání v bazilice sv. Petra
Trump a Zelenskyj se v sobotu setkali na okraji smutečního obřadu za papežem Františkem v Římě. Oba seděli tváří v tvář v rohu baziliky sv. Petra bez tlumočníků.
Bylo to první setkání obou mužů od incidentu v Bílém domě v únoru, kdy Trump před kamerami obvinil ukrajinského prezidenta z nedostatečné vděčnosti za podporu USA.
Po svém rozhovu pod čtyřma očima Zelenskyj prohlásil, že hovořili o bezpodmínečném příměří s Ruskem.
Vyjádřil naději, že symbolické setkání, které „má potenciál stát se historickým“, přinese „výsledky“. Podle Zelenského patřily mezi témata rozhovorů „komplexní a bezpodmínečné příměří“ a „spolehlivý a trvalý mír, který zabrání vypuknutí další války“.
Hned po smutečním obřadu se Trump vrátil do USA. Trump předtím hovořil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle EU se Trump v Římě dohodl na brzkém setkání s von der Leyenovou.
Trump věří v brzké příměří
Spolupracovník Zelenského popsal setkání s Trumpem v Římě jako „konstruktivní“, Bílý dům hovořil o „velmi produktivní diskusi“.
Zelenský se setkal také s italskou premiérkou Giorgií Meloni a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Von der Leyen poté napsala, že Ukrajina se v mírových snahách může vždy spolehnout na Evropany.
V pátek večer se Trump vyjádřil optimisticky ohledně příměří na Ukrajině a prohlásil, že obě strany jsou „blízko dohodě“. Nyní by se měli zástupci obou konfliktních stran setkat, aby „to dotáhli do konce“.
Co chce Putin?
Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff se v pátek setkal s ruským prezidentem Putinem. Putin při této příležitosti potvrdil svou ochotu vést rozhovory s Ukrajinou „bez předběžných podmínek“, uvedl v sobotu jeho mluvčí Dmitrij Peskov.
Putin dosud pravidelně opakuje své požadavky: kontrolu nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym a čtyřmi dalšími ukrajinskými regiony, vzdání se Ukrajinou vstupu do NATO a její demilitarizaci.
Naposledy Trump také naléhal na Zelenského, aby učinil rozsáhlé ústupky, jako je vzdání se Krymu.
Ruská armáda mezitím v sobotu oznámila úplné dobytí pohraniční oblasti Kursk od ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajina tyto informace okamžitě odmítla.
V Rusku byl mezitím zadržen podezřelý z vraždy vysokého ruského generála. Podle vnitřní tajné služby se jedná o agenta ukrajinské tajné služby. (afp/ks)
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
