Kettner Edelmetalle, 07.08.2024
obrázek: ?ínský prezident Si ?in-pching a ruský prezident Vladimir Putin
© Sergey Guneyev/POOL/TASS
Jednalo se o rekordní hodnotu, která nebyla zaznamenána již 55 let: podle organizace World Gold Council (WGC), která se zabývá lobbováním za zlato, p?ekonaly nákupy zlata centrálními bankami v roce 2022 poprvé dosavadní rekord. Od té doby rostoucí nákupy sv?tových centrálních bank napomáhají vzestupnému trendu ceny zlata a opakovan? dosahují nových historických maxim. WGC uvádí tyto hlavní d?vody enormní poptávky: p?etrvávající vysokou inflaci, riziko dalšího zpomalení ekonomiky ve sv?t? a skute?nost, že trvalá geopolitická nejistota by vytvo?ila p?íznivé prost?edí pro investice do zlata.
P?i zve?ej?ování údaj? o výši zlatých rezerv se WGC zpravidla odvolává na oficiální údaje centrálních bank. Mnozí odborníci na zlato tvrdí, že k tomuto údaji by m?ly být p?ipo?teny tajné nákupy zlata centrálními bankami. Podle jejich výpo?t? jsou sklady n?kterých centrálních bank napln?ny výrazn? v?tším množstvím zlatých prut?, než je ve?ejn? deklarováno. Pokud jde o tajné nákupy zlata centrálními bankami, jsou v centru pozornosti zejména ?ína a Rusko.
Tajné nákupy zlata centrálními bankami: ?ína
Až do po?átku roku 2000 se oficiální zlaté rezervy ?íny pohybovaly na úrovni 400 tun a poté v n?kolikaletých intervalech vysko?ily; nap?íklad v letech 2009 až 2016 se pohybovaly kolem 1 100 tun, když náhle vyst?elily na n?co málo p?es 1 600 tun. Od listopadu 2022 ?ínská lidová banka (People’s Bank of China, PBC) nep?etržit? každý m?síc své rezervy zvyšuje. To znamená, že za poslední dva roky získala více zlata než kterákoli jiná centrální banka na sv?t?.
Oficiální údaje se v sou?asné dob? pohybují kolem 2 265 tun. Výpo?ty n?kterých p?edních odborník? z mezinárodní komunity zabývající se zlatem se pohybují od 4 500 tun až po 20 000 tun. V krajním p?ípad? by to p?edstavovalo p?ibližn? deset procent ?ínských zlatých rezerv. Tajné nákupy zlata údajn? probíhají prost?ednictvím ?ínských zprost?edkovatelských spole?ností v zahrani?í. Pat?í mezi n? nap?íklad banky, které jednají jménem vlády a fungují jako jakési “zprost?edkovatelské firmy”. Podle Jana Nieuwenhuijse, finan?ního a zlatého analytika spole?nosti Gainesville Coins, se navenek tvá?í, jako by jednaly vlastním jménem.
Ve své zpráv? o t?etím ?tvrtletí roku 2022 WGC píše, že údaje o nár?stu zlatých rezerv ?íny jsou zve?ej?ovány s výhradou. Uvádí, že “?istá poptávka ve t?etím ?tvrtletí zahrnuje významný odhad nevykázaných nákup?”. Úrove? oficiální poptávky za toto období je odvozena z pr?b?žn? vykazovaných nákup? centrálních bank a navíc z p?edpokladu týkajícího se “nehlášených nákup?” (tj. nabytí zlata, které nebylo nahlášeno – WGC si je tedy dob?e v?doma, že existují tajné nákupy zlata centrálními bankami po celém sv?t?, zejména ty, které se týkají ?íny). Jedním z d?sledk? toho je, že cena zlata nestoupá tolik, jak by tomu bylo za normálních okolností, tj. jak by tomu bylo, kdyby bylo nakupováno prost?ednictvím oficiálního trhu se zlatem. ?ína tak m?že nakupovat velké množství zlata a zvyšovat své zlaté zásoby, aniž by to zvyšovalo jeho cenu.
V celkovém kontextu stojí za zmínku také to, že ?ínská armáda se podílí na domácí t?žb? zlata. Alaisdar Macleod, starý znalec zlatého pr?myslu, p?edpokládá, že v?tšina tohoto vyt?ženého zlata proudí p?ímo do sklad? PBC.
Tajné nákupy zlata centrálními bankami: Rusko
Mezinárodní m?nový fond (MMF) napsal, že ruská ekonomika dosáhla v roce 2023 bezprecedentního r?stu 3,6 %. A dosáhla toho navzdory nep?ízni osudu – od více než 16 000 sankcí uvalených Západem a vojenského konfliktu na Ukrajin?, pokra?oval MMF.
Podle australského výzkumného portálu “The Conversation” toho Rusko dosáhlo s pomocí své “zlaté strategie”. Tato strategie spo?ívala p?edevším ve vázání rublu na zlato a v liberalizaci obchodu se zlatem. I když byly sankce proti zemi na za?átku roku 2022 masivn? rozší?eny, vazba na rubl v obchodu s plynem byla obratným tahem.
V ?ervnu téhož roku ruský ministr financí Anton Siluanov oznámil, že omezují p?ístup ve?ejnosti k vládním dat?m a publikacím centrální banky. Podle Siluanova šlo o ochranu zem? p?ed dalšími sankcemi. Tato opat?ení zahrnovala prohlášení velikosti ruských zlatých a devizových rezerv za státní tajemství.
Pokud jde o obyvatelstvo, bylo také povoleno obchodování se zlatem. Každý ruský ob?an m?že koupit a prodat jeden gram zlata za 5 200 rubl? (na za?átku srpna: cca 55 eur), nap?. na burze. Podle WGC bylo Rusko v roce 2023 s 324,7 tunami druhým nejv?tším producentem zlata na sv?t? po ?ín?.
Dodatek redakce:
Ruské zlaté rezervy v sou?asné dob? dosahují p?ibližn? 2 335,85 tun, což odpovídá hodnot? p?ibližn? 174,527 miliard USD v ?ervnu 2024 (Global Econ Data) (Gold) (CBR).
Vývoj ruských zlatých rezerv za poslední dv? desetiletí vykazuje výrazný nár?st. V roce 2000 ?inily rezervy p?ibližn? 343,41 tuny. Od roku 2008 za?alo Rusko své zlaté rezervy prudce zvyšovat a tento trend pokra?oval i v následujících letech. Do roku 2020 rezervy vzrostly na více než 2 000 tun. Tento nár?st pokra?oval i v posledních letech, což vedlo k sou?asné vysoké úrovni (Global Econ Data) (Zlato).
Tuto strategii ruská centrální banka uplat?ovala s cílem zvýšit ekonomickou stabilitu a zajistit se proti geopolitickým rizik?m a finan?ní nejistot?. Pravidelné nákupy v posledních letech odrážejí tento strategický cíl (CBR).
Afrika, Wagner a zlato
V ?ervenci 2022 p?inesla CNN titulek, že Rusko využívá ložiska zlata v Súdánu k podpo?e Putinovy války na Ukrajin?. Úst?ední roli v této souvislosti hraje takzvaná “Wagnerova skupina”. Jedná se o soukromou vojenskou spole?nost, která byla financována Ruskem. M?la podporovat ruské spole?nosti v místní t?žb? zlata a zárove? dodávat polovojenským jednotkám v zemi zbran? a poskytovat jim výcvik.
Spole?nost spojená s Wagnerem, Meroe Gold, na kterou USA uvalily sankce, provozuje doly ve vnitrozemí zem?. Zlato je pak ze Súdánu p?epravováno do Ruska. Jako mezip?istání obvykle slouží ruská vojenská základna v syrské Latákíji. Zlato je Súdánem používáno k placení za zbran? a další služby poskytované Ruskem prost?ednictvím zprost?edkovatelské skupiny Wagner Group nebo je “zpen?žováno”.
Zlatá Afrika
Stále více afrických zemí se obrací ke zlatu, aby se zajistily proti geopolitickým rizik?m a ztrátám m?ny. Zlatá politika na tomto kontinentu se rychle rozvíjí. Zde je n?kolik p?íklad?: Uganda chce tímto zp?sobem zvýšit domácí produkci a naplnit zlaté rezervy ve své centrální bance. Jižní Súdán, Madagaskar a Tanzanie oznámily plány na zvýšení svých zlatých rezerv. Nigérie chce získat zp?t své zlato z USA s odkazem na obavy o stabilitu amerického finan?ního systému. Stejn? jako p?ed deseti lety za?ala Bundesbanka repatriovat své vlastní zlato z USA, za?ínají s tím nyní i africké zem? nebo alespo? oznámily sv?j zám?r tak u?init.
Tajné nákupy zlata centrálními bankami ?íny a Ruska se ?asto uskute??ují prost?ednictvím Dubaje. V tomto smyslu je nejv?tší m?sto Spojených arabských emirát? známé jako “klí?ový uzel” mezinárodního obchodu se zlatem. Krom? toho je zlato z hlavního m?sta stejnojmenného emirátu pro turisty osvobozeno od dan?.
Írán
První sankce proti Íránu byly uvaleny již v roce 1984 kv?li tehdejší válce proti Iráku. Další následovaly v polovin? 90. let, protože Írán zahájil sv?j jaderný program. V roce 2011 odhalení serveru WikiLeaks ukázala, že íránská centrální banka tajn? nakupuje zlato. V roce 2014 vyšlo najevo, že Turecko prodalo Íránu 200 tun zlata – na oplátku Turecko získalo ropu a plyn. Možnost Íránu nakupovat nebo získávat zlato navzdory sankcím se praktikuje již desítky let. Nap?íklad je také spojen s Ruskem p?es Kaspické mo?e, což by mohla být možná p?epravní trasa. Poloha nejv?tšího vnitrozemského jezera na sv?t? neumož?uje západním lodím jeho plavbu ani kontrolu.
Záv?r
Stejn? jako v p?ípad? Íránu existují potvrzené p?ípady nebo, podobn? jako v p?ípad? ?íny, náznaky, že státy tajn? nakupují zlato, aby ho uložily ve svých centrálních bankách. Jedná se p?edevším o zem? BRICS plus státy, které se cht?jí vyzbrojit proti sankcím. Mnohá západní média – nap?íklad britský “Telegraph” – uvád?jí, že se p?ed p?ípadnými sank?ními opat?eními chce chránit také ?ína. Jedním z d?vod? je zmrazení ruských ú?t?. Obává se, že by se tak mohlo stát i v p?ípad? konfliktu s Tchaj-wanem. Ve spolupráci v rámci aliance stát? a s dalšími zem?mi – nap?íklad v Africe – mohou provád?t tajné nákupy s bilaterálními dohodami mezi sebou. Rostoucí oficiální nákupy v Africe a na rozvíjejících se trzích po celém sv?t? se však také znateln? zvyšují a zp?sobují r?st ceny zlata.
De-dolarizace, termín, který se vžil a který ozna?uje nahrazení amerického dolaru jinými m?nami, m?že být pohán?na m?nou krytou zlatem. Z pohledu BRICS je utajení nákup? zlata a transakcí ve form? zlata silnou stránkou v mezinárodní m?nové válce. Nový sv?tový finan?ní systém založený na Bretton Woods, kterému po roce 1944 dominoval americký dolar, by byl možný. Zlatá politika stát? BRICS by jej mohla ukon?it. Zda se stát?m BRICS poda?í vytvo?it jakýsi “Bretton Woods 2.0”, se teprve ukáže.
Krom? m?nových rezerv a státních dluhopis? centrální banky tradi?n? diverzifikují do zlata. ?ím více ho má zem? uloženo, tím více ho m?že použít k zajišt?ní pro p?ípad krize. A ?ím více se ho tajn? nakupuje, tím nep?edvídateln?jší a robustn?jší pozici mají tyto centrální banky v globální m?nové a finan?ní válce.
Zdroj: https://www.kettner-edelmetalle.de/wissen/geheime-goldkaeufe-zentralbanken
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obt?žující a automatické reklamy uvnit? ?lánk?, která n?kdy znesnad?uje ?tení. Pokud to oceníte, budeme vám vd??ni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o p?ísp?vcích naleznete zde.
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
