EPOCH TIMES, Dr. Kay Klapproth, 07.06.2025, Komplexní studie zkoumala výskyt autoimunitních onemocn?ní u d?tí po infekci COVID-19 a o?kování. Foto: istock
Nová studie by mohla znovu rozví?it diskusi o bezpe?nosti vakcín proti COVID-19. Podle ní se u d?tí, které byly alespo? jednou o?kovány proti COVID-19, významn? ?ast?ji vyskytují autoimunitní onemocn?ní. V?dci však nezjistili žádnou souvislost mezi infekcí COVID-19 a autoimunitními onemocn?ními u d?tí.
Prod?laná infekce COVID-19 je považována za možný spoušt?? vzniku autoimunitních onemocn?ní u dosp?lých. Podle nové studie tomu tak u d?tí není. Nicmén? p?i zkoumání zdravotních údaj? tém?? p?l milionu d?tí a mladistvých se ukázalo, že u t?ch, kte?í byli o?kováni proti COVID-19, se autoimunitní onemocn?ní vyskytovaly výrazn? ?ast?ji než v neo?kované kontrolní skupin?.
Autoimunitní onemocn?ní po infekci COVID-19
Podle n?kterých studií jsou zejména t?žké infekce COVID-19 považovány za spoušt?? v?tšinou chronických autoimunitních onemocn?ní. Dosavadní výzkum se však zam??oval tém?? výlu?n? na dosp?lé pacienty. Zda jsou autoimunitní onemoc
jako spoušt?? v?tšinou chronických autoimunitních onemocn?ní. Dosud se však výzkumy týkaly tém?? výlu?n? dosp?lých pacient?. Zda i d?ti – které onemocní COVID-19 v t?žké form? výrazn? mén? ?asto – mají srovnatelné riziko vzniku autoimunitního onemocn?ní, dosud nebylo tém?? zkoumáno.
Izraelský tým v?dc? pod vedením léka?ky Cynthie Freibergové se nyní touto otázkou zabýval. V aktuální publikaci, která vyšla v odborném ?asopise „Pediatric Rheumatology“, auto?i informují o výsledcích rozsáhlé kohortové studie. Byly analyzovány zdravotní záznamy tém?? p?l milionu d?tí od roku 2014 do roku 2022. Zdravotní údaje pocházely z archivu Maccabi Healthcare Services (MHS), druhého nejv?tšího zdravotního systému v Izraeli.
Výsledky studie byly pro v?dce p?ekvapivé: zatímco u d?tí, které byly alespo? jednou o?kovány proti COVID-19, existovalo významn? vyšší riziko autoimunitních onemocn?ní, u d?tí, které prod?laly infekci, tomu tak nebylo.
Žádné náznaky autoimunitních onemocn?ní zp?sobených infekcí COVID-19 u d?tí a mladistvých
Pro svou studii v?dci využili zdravotní údaje osob ve v?ku od 1 do 21 let, které byly zaznamenány v letech 2014 až 2022. To jim umožnilo zkoumat trendy ve vývoji autoimunitních onemocn?ní jak p?ed pandemií COVID-19, tak i b?hem ní. Data rozd?lili do t?í ?asových období: 2014–2016, 2017–2019 a 2020–2022. Na základ? stanoveného seznamu diagnóz porovnali první výskyt autoimunitních onemocn?ní ve t?ech skupinách. Ve svých analýzách v?dci zohlednili faktory jako v?k, pohlaví a sociální status d?tí.
Na rozdíl od o?ekávání na základ? studií s dosp?lými auto?i u d?tí a dospívajících nezaznamenali v pandemické fázi nár?st výskytu autoimunitních onemocn?ní ve srovnání s obdobím p?ed rokem 2020. Porovnání všech t?í období ukázalo, že celkové riziko vzniku autoimunitního onemocn?ní u d?tí se pohybovalo mezi 0,9 a 1 procentem, tedy prakticky beze zm?ny.
Vzhledem k tomu, že databáze MHS použitá autory obsahuje velké množství léka?ských diagnóz a lé?ebných postup?, mohli v?dci systematicky zkoumat možné souvislosti mezi nov? se objevujícími autoimunitními onemocn?ními a infekcemi nebo o?kováním. První výsledek: d?ti a mladiství s prokázanou infekcí COVID-19 neonemocn?li autoimunitními onemocn?ními ?ast?ji než ti bez infekce.
O?kované d?ti a mladiství s vyšším rizikem autoimunitních onemocn?ní
U d?tí, které dostaly alespo? jednu dávku vakcíny proti COVID-19, však auto?i zjistili výrazné zvýšení rizika autoimunitního onemocn?ní – a to o 23 procent ve srovnání s neo?kovanou kontrolní skupinou. To odpovídá nár?stu rizika z 0,9 na 1,11 procenta, což je nár?st o 0,21 procentního bodu. Konkrétn? to znamená, že na 100 000 o?kovaných d?tí by p?ipadlo p?ibližn? 210 dalších autoimunitních onemocn?ní.
I když se tento nár?st v absolutních ?íslech jeví jako nízký, podle autor? studie je statisticky vysoce významný. Pokud by tyto výsledky byly p?enositelné i na dosp?lé, znamenalo by to p?i odhadovaném po?tu 5,6 miliardy o?kovaných lidí na celém sv?t? více než 12 milion? autoimunitních onemocn?ní souvisejících s vakcínami proti koronaviru.
Ne všechny autoimunitní onemocn?ní zaznamenané ve studii jsou však závažné nebo život ohrožující. Mnohé z nich, jako celiakie, psoriáza nebo Raynaud?v syndrom, jsou dob?e lé?itelné a mají jen malý vliv na kvalitu života. Jiné nemoci, jako jsou chronická zán?tlivá onemocn?ní st?ev (nap?. Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida) nebo antifosfolipidový syndrom, sice vyžadují dlouhodobou léka?skou pé?i, ale v mnoha p?ípadech se dnes dají dob?e kontrolovat. Velmi závažná, potenciáln? život ohrožující nebo siln? invalidizující autoimunitní onemocn?ní, jako je systémový lupus erythematodes (SLE) nebo Guillain-Barré?v syndrom, tvo?í ve studii menší ?ást z celkového po?tu zdokumentovaných p?ípad?.
Autoimunitní onemocn?ní zp?sobená dysregulací imunitního systému po infekcích
Pozorování, že infekce SARS-CoV-2 u d?tí není spojena se zvýšeným rizikem autoimunitních onemocn?ní, bylo podle autor? p?ekvapivé, protože je v jasném kontrastu s d?ív?jšími studiemi u dosp?lých pacient?. Podle izraelských v?dc? je souvislost mezi infekcí COVID-19 a zvýšeným výskytem autoimunitních onemocn?ní obecn? považována za dob?e doloženou.
Autoimunitní onemocn?ní vznikají v d?sledku poruchy imunitního systému, kdy se obranné procesy náhle obrátí proti vlastním strukturám t?la. Je známo n?kolik p?í?in, které mohou takové reakce vyvolat – mimo jiné i infekce ur?itými patogeny.
Pokud se sou?ást patogenu, nap?íklad viru, podobá strukturám vlastním t?lu, m?že dojít k tomu, že imunitní reakce omylem zasáhne i vlastní tká?. Krom? toho existují další mechanismy, jako je aktivace spících imunitních bun?k nebo uvol?ování látek vlastních t?lu v souvislosti se zán?tem, které mohou takové procesy spustit. Základní pravidlo zní: každá aktivace imunitního systému s sebou nese riziko aktivace i chybn? zam??ených bun?k. Pokud se tento proces vymkne kontrole, t?lo vytvá?í autoprotilátky nebo imunitní bu?ky, které napadají zdravou tká? namísto boje proti patogen?m.
Celá ?ada studií nazna?uje, že práv? infekce COVID-19 mají zvláštní potenciál vyvolat autoimunitní reakce. V jedné z významných n?meckých studií z roku 2023, která zahrnovala více než 640 000 dosp?lých pacient? s COVID-19, auto?i zjistili, že prod?laná infekce SARS-CoV-2 zvyšuje riziko vzniku autoimunitních onemocn?ní o 43 procent.
Auto?i studie však upozor?ují, že nebylo možné zohlednit o?kovací status ú?astník? a že pacienti s COVID-19 byli pravd?podobn? pod intenzivn?jším léka?ským dohledem. Díky tomu mohly být u nich autoimunitní reakce snáze rozpoznány. Tento druh zkreslení je zásadním problémem a týká se mnoha studií, které zkoumají souvislost mezi infekcí SARS-CoV-2 a výskytem autoimunitních onemocn?ní.
Autoimunitní onemocn?ní zp?sobená o?kováním
O?kování také vede k aktivaci imunitního systému – procesu, který v zásad? skrývá potenciál vyvolat i nesprávné imunitní reakce. V odborné literatu?e byla nap?íklad o?kování proti lidským papilomavir?m, hepatitid? nebo ch?ipce spojována s prvním výskytem nebo zhoršením stávajících autoimunitních onemocn?ní.
Také v souvislosti s vakcínami proti COVID-19 se brzy objevily náznaky,
že by mohly u n?kterých lidí vyvolat autoimunitní reakce. Dosud však chyb?ly rozsáhlé studie, které by zachytily dostate?ný po?et p?ípad? a zárove? dokázaly rozlišit mezi ú?inky infekce a ú?inky o?kování.
Práv? kv?li vysoké nakažlivosti SARS-CoV-2 a rozsáhlým o?kovacím kampaním je dnes tém?? nemožné spolehliv? odd?lit tyto dva faktory od sebe. Situaci ješt? zhoršuje skute?nost, že mnoho studií, které zkoumají autoimunitní onemocn?ní po COVID-19, porovnává nemocné s lidmi, kte?í infekcí neprošli. To sice umož?uje tvrdit, že infekce souvisí s rozvojem autoimunitního onemocn?ní, ale ne?íká nic o tom, zda SARS-CoV-2 hraje v tomto ohledu v?tší roli než jiné srovnatelné infekce. Zaprvé je známo, že t?žce nemocní pacienti mají obecn? vyšší riziko následných komplikací. Zadruhé je známo, že autoimunitní procesy mohou vyvolat i mnoho jiných infek?ních onemocn?ní. Srovnání infikovaných a neinfikovaných osob proto s sebou nese zna?né riziko nesprávné interpretace.
Tyto nové poznatky jsou o to závažn?jší, že ochrana vakcín proti COVID-19 p?ed infekcí a onemocn?ním je pouze do?asná.
Rozhodnutí pro nebo proti o?kování tedy není rozhodnutím mezi „o?kovaným“ a „nakaženým“ – protože o?kovaní lidé se ?asto nakazí i p?esto. Z toho vyplývá možné kumulativní riziko: k imunitní reakci vyvolané o?kováním se p?idá imunitní reakce vyvolaná pozd?jší infekcí, což by mohlo dále zvýšit riziko selhání imunitního systému a vzniku autoimunitního onemocn?ní.
Velké mezinárodní rozdíly: doporu?ení pro o?kování d?tí byla dosud n?kolikrát upravena
V Izraeli, odkud pocházejí údaje studie, bylo od ?ervna 2021 doporu?eno o?kovat d?ti od dvanácti let proti COVID-19. V listopadu téhož roku ministerstvo zdravotnictví zahrnulo do o?kovací kampan? také d?ti od p?ti let. Podíl o?kovaných d?tí proto významn? vzrostl až v pozd?jší fázi studie v letech 2020 až 2022.
Vzhledem k tomu, že b?hem studie byla o?kována pouze relativn? malá ?ást d?tí, byl jejich vliv na celkový po?et autoimunitních onemocn?ní nízký. To by mohlo vysv?tlovat, pro? studie nezaznamenala žádný jednozna?ný obecný nár?st autoimunitních onemocn?ní ve srovnání s lety p?ed pandemií – a?koli auto?i zjistili jasnou souvislost mezi o?kováním proti COVID-19 a výskytem autoimunitních onemocn?ní u d?tí a dospívajících.
Podle Robert Kochova institutu do konce roku 2022 bylo v N?mecku o?kováno proti COVID-19 p?ibližn? 20 procent d?tí ve v?ku od p?ti do jedenácti let a p?ibližn? 70 procent d?tí ve v?ku od 12 do 17 let. Od prosince 2021 doporu?ovala Ständige Impfkommission (STIKO, Stálá komise pro o?kování) o?kování pro všechny d?ti a mladistvé od p?ti let – bez ohledu na p?edchozí onemocn?ní.
Toto doporu?ení se mezitím zásadn? zm?nilo: od ledna 2024 STIKO již nedoporu?uje o?kování proti COVID-19 zdravým d?tem a mladistvým do 18 let. Rozhodujícím faktorem pro p?ehodnocení je v?tšinou mírný nebo asymptomatický pr?b?h infekce SARS-CoV-2 v této v?kové skupin? a celkov? velmi nízké riziko t?žkého pr?b?hu onemocn?ní.
Také v USA byly doporu?ení upravena: na konci kv?tna 2025 oznámilo americké ministerstvo zdravotnictví pod vedením Roberta F. Kennedyho Jr., že o?kování proti COVID-19 již není obecn? doporu?ováno pro zdravé d?ti a t?hotné ženy. Ješt? v únoru 2023 doporu?ovalo CDC (Centers for Disease Control and Prevention) rutinní o?kování všech osob od šesti m?síc? v?ku.
V n?kterých zemích, jako nap?íklad v Rakousku, však se i nadále doporu?uje jednorázové o?kování proti COVID-19 i pro d?ti bez p?edchozích onemocn?ní.
Pozorování aktuální studie z Izraele, že infekce COVID-19 u d?tí a mladistvých není spojena se zvýšeným rizikem autoimunitních onemocn?ní, nazna?uje, že SARS-CoV-2 sám o sob? pravd?podobn? nezp?sobuje trvalé narušení imunitního systému. To znovu vyvolává otázku skute?ného p?ínosu o?kování v této v?kové skupin?. Práv? u d?tí je individuální ochrana o?kováním nízká, zatímco podle této aktuální studie riziko autoimunitních onemocn?ní významn? stoupá.
Tento ?lánek nenahrazuje léka?skou konzultaci. V p?ípad? zdravotních dotaz? se obra?te na svého léka?e nebo lékárníka.
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
