-3.1 C
Kosice
streda, 21 januára, 2026
HomePolitikaSpolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikuje celou AfD jako pravicově extremistickou...

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikuje celou AfD jako pravicově extremistickou – strana se chce „bránit právními prostředky“

EPOCH TIMES, Erik Rusch, 02.05.2025, obrázek: Alice Weidel a Tino Chrupalla, fotka z webové stránky AfD

Krátce p?ed vznikem ?ern?-?ervené spolkové vlády prohlásila Spolková ú?ad pro ochranu ústavy AfD za „prokázan? pravicov? extremistické hnutí“. Odcházející spolková ministryn? vnitra Faeserová zd?raznila, že na nové posudky nem?l „žádný politický vliv“.

Spolkový ú?ad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikoval AfD jako celek jako „prokázané pravicov? extremistické hnutí“. Vnitrostátní tajná služba oznámila, že podez?ení, že strana sleduje cíle sm??ující proti svobodnému demokratickému z?ízení, se potvrdilo a v podstatných ?ástech se stalo jistým. Dosud byla strana považována za „podez?elou z pravicového extremismu“.

„Etnické a rodové chápání národa, které v této stran? p?evládá, není slu?itelné se svobodným demokratickým z?ízením,“ uvedla bezpe?nostní služba.

Jeho cílem je „vylou?it ur?ité skupiny obyvatelstva z rovnoprávné ú?asti na spole?nosti, vystavit je ústavn? nekonformnímu nerovnému zacházení a tím jim p?i?adit právn? znehodnocený status“, uvádí se dále v prohlášení.

„Konkrétn? AfD nap?íklad nepovažuje n?mecké ob?any s migra?ní minulostí z muslimských zemí za rovnocenné p?íslušníky n?meckého národa, který je stranou definován na základ? etnického p?vodu,“ uvádí se v prohlášení vnit?ní bezpe?nostní služby.

„Toto vylu?ující chápání národa je výchozím bodem a ideologickým základem pro neustálou agitaci proti ur?itým osobám nebo skupinám osob, která je paušáln? difamuje a znevažuje a podn?cuje v??i nim iracionální strach a odmítání,“ uvádí Ú?ad pro ochranu ústavy.

Prohlášení a postoje strany a vedoucích p?edstavitel? AfD porušují zásadu lidské d?stojnosti, uvedli viceprezidenti ú?adu Sinan Selen a Silke Willems. To je rozhodující pro nyní p?ijaté hodnocení.

„Úder proti n?mecké demokracii“

Mluv?í AfD Alice Weidel a Tino Chrupalla považují dnešní rozhodnutí Ú?adu pro ochranu ústavy za t?žký úder proti n?mecké demokracii.

„V aktuálních pr?zkumech vede AfD jako nejsiln?jší síla. Vláda je ve funkci už jen ?ty?i dny. Tajná služba nemá ani prezidenta. A klasifikace jako takzvaný ‚podez?elý p?ípad‘ není právoplatn? uzav?ena,“ prohlásilo vedení strany a frakce AfD.

P?esto je AfD jako opozi?ní strana t?sn? p?ed zm?nou vlády ‚ve?ejn? diskreditována a kriminalizována‘.

Pro mluv?ího strany je nové za?azení „cíleným zásahem“ do demokratického procesu rozhodování a „politicky motivovaným“.

Oznámili, že strana se bude „dále“ bránit právní cestou.

Místop?edseda AfD: Za?azení Ú?adu pro ochranu ústavy je „?ist? politicky“ motivované

Zástupce parlamentního tajemníka frakce AfD v Bundestagu a zástupce spolkového mluv?ího Stephan Brandner ozna?il nové za?azení za absurdní: „Toto rozhodnutí Ú?adu pro ochranu ústavy, který je vázán pokyny, je obsahov? naprostý nesmysl, nemá nic spole?ného s právem a zákonem a je ?ist? politickým krokem v boji kartelových stran proti AfD,“ ?ekl Brandner pro Epoch Times.

Ostatní strany podle n?j v posledních letech selhaly na celé ?á?e a p?ivedly N?mecko do propasti. Kdyby se prosadila politika AfD, nem?li bychom tém?? žádné problémy, tvrdí Brandner.

„Ob?ané to v?dí, a proto nás volí. Proto bylo toto rozhodnutí takzvané Ústavy na ochranu Ústavy jako další nespravedlivé bojové opat?ení proti jediné opozi?ní síle bohužel tak p?edvídatelné.“

Faeserová: „Na posudek nem?l žádný politický vliv“

Dosavadní spolková ministryn? vnitra Nancy Faeser (SPD) naopak hovo?ila o „jasném a jednozna?ném“ hodnocení. „Jejich nacionalistický postoj se projevuje v rasistických výrocích, zejména proti p?ist?hovalc?m a muslim?m,“ uvedla odstupující ministryn?. „To je v jasném rozporu s ?lánkem 1 Ústavy, který zaru?uje lidskou d?stojnost.“

A dále: „Nové za?azení je výsledkem komplexního a neutrálního posouzení, které je zaznamenáno v 1 100stránkovém posudku. Na nový posudek nem?l žádný politický vliv.“

BfV podléhá spolkovému ministerstvu vnitra a je mu povinen se ?ídit jeho pokyny.

Zemské ú?ady pro ochranu ústavy v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku již d?íve klasifikovaly p?íslušné zemské organizace AfD jako „prokázané pravicov? extremistické snahy“.

Poté, co média v únoru 2021 informovala o údajném za?azení celé strany jako takzvaného podez?elého p?ípadu, musela Ú?ad pro ochranu ústavy na p?íkaz správního soudu v Kolín? nad Rýnem po?kat ješt? asi rok, než mohl tuto hodnocení zve?ejnit a stranu odpovídajícím zp?sobem sledovat. V kv?tnu 2024 Vrchní správní soud v Münsteru rozhodl, že Ú?ad pro ochranu ústavy správn? klasifikoval AfD jako „podez?elý p?ípad pravicového extremismu“. Soudní spor pokra?uje.

Zpráva nebude zve?ejn?na

I v p?ípad?, že je osoba sledována jako podez?elá, je již povoleno použití zpravodajských prost?edk?. Mezi n? pat?í nap?íklad nasazení takzvaných informátor? – lidí, kte?í mají p?ístup k interním informacím. Povoleno je také sledování nebo po?izování obrazových a zvukových záznam?. P?i výb?ru a použití t?chto prost?edk? však musí být dodržena zásada p?im??enosti.

U osob, které jsou klasifikovány jako extremisté, se prahová hodnota pro použití t?chto prost?edk? snižuje. Zákaz ?innosti strany nemá s pozorováním ze strany BfV na první pohled nic spole?ného. O zákaz ?innosti strany m?že požádat pouze Spolkový sn?m, Spolková rada nebo spolková vláda u Spolkového ústavního soudu. Jeden z t?chto t?í ústavních orgán? by se však mohl na základ? nového posouzení domácí zpravodajské služby cítit povzbuzen k podání takové žádosti.

Základem nyní p?ijatého rozhodnutí je rozsáhlá expertiza BfV, která je ur?ena pouze pro vnit?ní pot?ebu. Zve?ejn?ní interního pracovního dokumentu, do kterého byly zahrnuty také poznatky z minulé volební kampan? do Spolkového sn?mu, se neplánuje.

S využitím materiál? zpravodajských agentur

Hodnocení redakce „Chcemeslobodu.sk“

Takzvaný ‚Spolkový ú?ad pro ochranu ústavy‘ je orgán pod?ízený spolkovému ministerstvu vnitra, které v sou?asné dob? – ješt? na n?kolik dní – vede ministryn? vnitra Nancy Faeserová.

Faeserová (SPD) je p?iznaná sympatizantka Antify, která ješt? p?ed n?kolika lety psala ?lánky pro levicov? extremistické portály. Sou?asný p?edseda strany a pravd?podobn? nový vicekanclé? Spolkové republiky N?mecko Lars Klingbeil byl sám aktivním ?lenem Antify, tedy organizace, která je ve skute?nosti protiústavní a v dnešní SRN p?edstavuje jakousi pouli?ní gang levicov? probuzené spolkové vlády, možná srovnatelnou s SA ve 30. letech 20. století. AfD je ve skute?nosti jedinou zbývající stranou v N?mecku, která se hlásí k právnímu státu, a podle aktuálních pr?zkum? je nejsiln?jší stranou v zemi. V p?ípad? jejího volebního vít?zství hrozí zrušení povinných poplatk? za ve?ejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání, tj. za státní televizi a ve?ejnoprávní rozhlasové stanice, které s tém?? deseti miliardami ro?n? p?edstavují nejdražší státní rozhlasové a televizní vysílání na sv?t?. Z tohoto pohledu není divu, že AfD v ní vidí ohrožení svého bezedného koryta.

Nancy Faeser, (picture alliance/Flashpic/Jens Krick)

Nancy Faeser tak nové spolkové vlád? zanechává výchozí pozici, aby kone?n? zahájila proces zákazu jediné seriózní opozice v N?mecku, což se vzhledem k zaujatosti a pod?ízenosti n?meckých soudc? a státních zástupc? nezdá být nemožným projektem.

Friedrich Merz již oznámil, že tento proces zahájí. Souhlas Zelených a SPD má prakticky jistý.

Otázkou je, jak na to zareagují ob?ané, zejména ve východon?meckých spolkových zemích, kde AfD stále více sm??uje k absolutní v?tšin?. Nepovažuji za vylou?ené, že by tento vývoj mohl skon?it odtržením bývalé „NDR“, jakkoli nereálná se tato p?edstava dnes m?že jevit.

Zákaz AfD by zastínil minulé události v Rakousku, Francii a Rumunsku, kde rovn?ž došlo a stále dochází k tvrdému postupu proti pravicovým, vlasteneckým stranám a kandidát?m.

Vedení strany AfD na svých webových stránkách komentovalo klasifikaci „Ú?adu pro ochranu ústavy“ takto:

Rozhodnutí Ú?adu pro ochranu ústavy je t?žkým úderem pro n?meckou demokracii

Berlín, 2. kv?tna 2025. K prohlášení Spolkového ú?adu pro ochranu ústavy se vyjád?ili mluv?í AfD Alice Weidel a Tino Chrupalla:

„Dnešní rozhodnutí Ú?adu pro ochranu ústavy je t?žkým úderem pro n?meckou demokracii: v aktuálních pr?zkumech ve?ejného mín?ní vede AfD jako nejsiln?jší síla. Vláda je ve funkci už jen ?ty?i dny. Tajná služba nemá ani prezidenta. A klasifikace jako ‚podez?elý p?ípad‘ není právoplatn? uzav?ena.

P?esto je AfD jako opozi?ní strana t?sn? p?ed zm?nou vlády ve?ejn? diskreditována a kriminalizována. S tím související cílený zásah do demokratického procesu rozhodování je proto zjevn? politicky motivován. AfD se bude proti t?mto demokratii ohrožujícím pomluvám i nadále bránit právními prost?edky.“

N?mecko se nyní zdá být definitivn? bojišt?m o záchranu rozumu. Globalistické levicové systémové strany se zdají být v naprosté zoufalství, když jim nezbývá nic jiného, než se uchýlit k naprosto totalitním prost?edk?m zákazu jediné skute?né opozice. Situace z?stává napínavá a historická.

Dipl.-Volksw. Dipl.-Kfm. Zden?k Kedroutek

Zdroj feed chcemeslobodu.sk

RELATED ARTICLES

ZANECHAJTE KOMENTÁR

Zadajte svoj komentár!
Sem zadajte svoje meno

Most Popular

Recent Comments