14.7 C
Bratislava
sobota, 3 mája, 2025

Become a member

Get the best offers and updates relating to Liberty Case News.

― Reklama ―

Chýbate nám tu? Dajte nám o sebe vedieť .. kontakt

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikuje celou AfD jako pravicově extremistickou – strana se chce „bránit právními prostředky“

EPOCH TIMES, Erik Rusch, 02.05.2025, obrázek: Alice Weidel a Tino Chrupalla, fotka z webové stránky AfD Krátce před vznikem černě-červené spolkové vlády prohlásila Spolková úřad...
HomePolitikaSpolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikuje celou AfD jako pravicově extremistickou...

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikuje celou AfD jako pravicově extremistickou – strana se chce „bránit právními prostředky“

EPOCH TIMES, Erik Rusch, 02.05.2025, obrázek: Alice Weidel a Tino Chrupalla, fotka z webové stránky AfD

Krátce před vznikem černě-červené spolkové vlády prohlásila Spolková úřad pro ochranu ústavy AfD za „prokázaně pravicově extremistické hnutí“. Odcházející spolková ministryně vnitra Faeserová zdůraznila, že na nové posudky neměl „žádný politický vliv“.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) klasifikoval AfD jako celek jako „prokázané pravicově extremistické hnutí“. Vnitrostátní tajná služba oznámila, že podezření, že strana sleduje cíle směřující proti svobodnému demokratickému zřízení, se potvrdilo a v podstatných částech se stalo jistým. Dosud byla strana považována za „podezřelou z pravicového extremismu“.

„Etnické a rodové chápání národa, které v této straně převládá, není slučitelné se svobodným demokratickým zřízením,“ uvedla bezpečnostní služba.

Jeho cílem je „vyloučit určité skupiny obyvatelstva z rovnoprávné účasti na společnosti, vystavit je ústavně nekonformnímu nerovnému zacházení a tím jim přiřadit právně znehodnocený status“, uvádí se dále v prohlášení.

„Konkrétně AfD například nepovažuje německé občany s migrační minulostí z muslimských zemí za rovnocenné příslušníky německého národa, který je stranou definován na základě etnického původu,“ uvádí se v prohlášení vnitřní bezpečnostní služby.

„Toto vylučující chápání národa je výchozím bodem a ideologickým základem pro neustálou agitaci proti určitým osobám nebo skupinám osob, která je paušálně difamuje a znevažuje a podněcuje vůči nim iracionální strach a odmítání,“ uvádí Úřad pro ochranu ústavy.

Prohlášení a postoje strany a vedoucích představitelů AfD porušují zásadu lidské důstojnosti, uvedli viceprezidenti úřadu Sinan Selen a Silke Willems. To je rozhodující pro nyní přijaté hodnocení.

„Úder proti německé demokracii“

Mluvčí AfD Alice Weidel a Tino Chrupalla považují dnešní rozhodnutí Úřadu pro ochranu ústavy za těžký úder proti německé demokracii.

„V aktuálních průzkumech vede AfD jako nejsilnější síla. Vláda je ve funkci už jen čtyři dny. Tajná služba nemá ani prezidenta. A klasifikace jako takzvaný ‚podezřelý případ‘ není právoplatně uzavřena,“ prohlásilo vedení strany a frakce AfD.

Přesto je AfD jako opoziční strana těsně před změnou vlády ‚veřejně diskreditována a kriminalizována‘.

Pro mluvčího strany je nové zařazení „cíleným zásahem“ do demokratického procesu rozhodování a „politicky motivovaným“.

Oznámili, že strana se bude „dále“ bránit právní cestou.

Místopředseda AfD: Zařazení Úřadu pro ochranu ústavy je „čistě politicky“ motivované

Zástupce parlamentního tajemníka frakce AfD v Bundestagu a zástupce spolkového mluvčího Stephan Brandner označil nové zařazení za absurdní: „Toto rozhodnutí Úřadu pro ochranu ústavy, který je vázán pokyny, je obsahově naprostý nesmysl, nemá nic společného s právem a zákonem a je čistě politickým krokem v boji kartelových stran proti AfD,“ řekl Brandner pro Epoch Times.

Ostatní strany podle něj v posledních letech selhaly na celé čáře a přivedly Německo do propasti. Kdyby se prosadila politika AfD, neměli bychom téměř žádné problémy, tvrdí Brandner.

„Občané to vědí, a proto nás volí. Proto bylo toto rozhodnutí takzvané Ústavy na ochranu Ústavy jako další nespravedlivé bojové opatření proti jediné opoziční síle bohužel tak předvídatelné.“

Faeserová: „Na posudek neměl žádný politický vliv“

Dosavadní spolková ministryně vnitra Nancy Faeser (SPD) naopak hovořila o „jasném a jednoznačném“ hodnocení. „Jejich nacionalistický postoj se projevuje v rasistických výrocích, zejména proti přistěhovalcům a muslimům,“ uvedla odstupující ministryně. „To je v jasném rozporu s článkem 1 Ústavy, který zaručuje lidskou důstojnost.“

A dále: „Nové zařazení je výsledkem komplexního a neutrálního posouzení, které je zaznamenáno v 1 100stránkovém posudku. Na nový posudek neměl žádný politický vliv.“

BfV podléhá spolkovému ministerstvu vnitra a je mu povinen se řídit jeho pokyny.

Zemské úřady pro ochranu ústavy v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku již dříve klasifikovaly příslušné zemské organizace AfD jako „prokázané pravicově extremistické snahy“.

Poté, co média v únoru 2021 informovala o údajném zařazení celé strany jako takzvaného podezřelého případu, musela Úřad pro ochranu ústavy na příkaz správního soudu v Kolíně nad Rýnem počkat ještě asi rok, než mohl tuto hodnocení zveřejnit a stranu odpovídajícím způsobem sledovat. V květnu 2024 Vrchní správní soud v Münsteru rozhodl, že Úřad pro ochranu ústavy správně klasifikoval AfD jako „podezřelý případ pravicového extremismu“. Soudní spor pokračuje.

Zpráva nebude zveřejněna

I v případě, že je osoba sledována jako podezřelá, je již povoleno použití zpravodajských prostředků. Mezi ně patří například nasazení takzvaných informátorů – lidí, kteří mají přístup k interním informacím. Povoleno je také sledování nebo pořizování obrazových a zvukových záznamů. Při výběru a použití těchto prostředků však musí být dodržena zásada přiměřenosti.

U osob, které jsou klasifikovány jako extremisté, se prahová hodnota pro použití těchto prostředků snižuje. Zákaz činnosti strany nemá s pozorováním ze strany BfV na první pohled nic společného. O zákaz činnosti strany může požádat pouze Spolkový sněm, Spolková rada nebo spolková vláda u Spolkového ústavního soudu. Jeden z těchto tří ústavních orgánů by se však mohl na základě nového posouzení domácí zpravodajské služby cítit povzbuzen k podání takové žádosti.

Základem nyní přijatého rozhodnutí je rozsáhlá expertiza BfV, která je určena pouze pro vnitřní potřebu. Zveřejnění interního pracovního dokumentu, do kterého byly zahrnuty také poznatky z minulé volební kampaně do Spolkového sněmu, se neplánuje.

S využitím materiálů zpravodajských agentur

Hodnocení redakce „Chcemeslobodu.sk“

Takzvaný ‚Spolkový úřad pro ochranu ústavy‘ je orgán podřízený spolkovému ministerstvu vnitra, které v současné době – ještě na několik dní – vede ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Faeserová (SPD) je přiznaná sympatizantka Antify, která ještě před několika lety psala články pro levicově extremistické portály. Současný předseda strany a pravděpodobně nový vicekancléř Spolkové republiky Německo Lars Klingbeil byl sám aktivním členem Antify, tedy organizace, která je ve skutečnosti protiústavní a v dnešní SRN představuje jakousi pouliční gang levicově probuzené spolkové vlády, možná srovnatelnou s SA ve 30. letech 20. století. AfD je ve skutečnosti jedinou zbývající stranou v Německu, která se hlásí k právnímu státu, a podle aktuálních průzkumů je nejsilnější stranou v zemi. V případě jejího volebního vítězství hrozí zrušení povinných poplatků za veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání, tj. za státní televizi a veřejnoprávní rozhlasové stanice, které s téměř deseti miliardami ročně představují nejdražší státní rozhlasové a televizní vysílání na světě. Z tohoto pohledu není divu, že AfD v ní vidí ohrožení svého bezedného koryta.

Nancy Faeser, (picture alliance/Flashpic/Jens Krick)

Nancy Faeser tak nové spolkové vládě zanechává výchozí pozici, aby konečně zahájila proces zákazu jediné seriózní opozice v Německu, což se vzhledem k zaujatosti a podřízenosti německých soudců a státních zástupců nezdá být nemožným projektem.

Friedrich Merz již oznámil, že tento proces zahájí. Souhlas Zelených a SPD má prakticky jistý.

Otázkou je, jak na to zareagují občané, zejména ve východoněmeckých spolkových zemích, kde AfD stále více směřuje k absolutní většině. Nepovažuji za vyloučené, že by tento vývoj mohl skončit odtržením bývalé „NDR“, jakkoli nereálná se tato představa dnes může jevit.

Zákaz AfD by zastínil minulé události v Rakousku, Francii a Rumunsku, kde rovněž došlo a stále dochází k tvrdému postupu proti pravicovým, vlasteneckým stranám a kandidátům.

Vedení strany AfD na svých webových stránkách komentovalo klasifikaci „Úřadu pro ochranu ústavy“ takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu ústavy je těžkým úderem pro německou demokracii

Berlín, 2. května 2025. K prohlášení Spolkového úřadu pro ochranu ústavy se vyjádřili mluvčí AfD Alice Weidel a Tino Chrupalla:

„Dnešní rozhodnutí Úřadu pro ochranu ústavy je těžkým úderem pro německou demokracii: v aktuálních průzkumech veřejného mínění vede AfD jako nejsilnější síla. Vláda je ve funkci už jen čtyři dny. Tajná služba nemá ani prezidenta. A klasifikace jako ‚podezřelý případ‘ není právoplatně uzavřena.

Přesto je AfD jako opoziční strana těsně před změnou vlády veřejně diskreditována a kriminalizována. S tím související cílený zásah do demokratického procesu rozhodování je proto zjevně politicky motivován. AfD se bude proti těmto demokratii ohrožujícím pomluvám i nadále bránit právními prostředky.“

Německo se nyní zdá být definitivně bojištěm o záchranu rozumu. Globalistické levicové systémové strany se zdají být v naprosté zoufalství, když jim nezbývá nic jiného, než se uchýlit k naprosto totalitním prostředkům zákazu jediné skutečné opozice. Situace zůstává napínavá a historická.

Dipl.-Volksw. Dipl.-Kfm. Zdeněk Kedroutek

Zdroj feed chcemeslobodu.sk

ZANECHAJTE KOMENTÁR

Zadajte svoj komentár!
Sem zadajte svoje meno