Skutečný důvod Trumpových cel – Chcemeslobodu.sk

The Pioneer, Eric Demuth, 04.08.2025

Po Trumpov? oznámení o clech z minulého týdne se titulky novin st?ídají s rozho??ením a pobavením. Podle Erica Demutha, spoluzakladatele a generálního ?editele spole?nosti Bitpanda, jde o promyšlený manévr sofistikované ekonomiky pozornosti. Ve skute?nosti šlo o refinancování amerických státních dluhopis?.

Donald Trump zamo?uje sv?t novými cly, která se týkají i t?ch nejodlehlejších ostrov? – v?etn? jednoho, kde žijí jen tu??áci – a vyvolává titulky novin a posm?ch. Média po celém sv?t? se toho s povd?kem chytají. Absurdní zprávy dominují diskurzu.

Ale každý, kdo se podívá do hloubky politické strategie, rozpozná jistý vzorec. Protože to, co vypadá jako šílenství, sleduje komunika?ní logiku – a potenciáln? vysoce rizikovou ekonomickou strategii.

„Zaplavit zónu sra?kami”: princip odvád?ní pozornosti

Steve Bannon, Trump?v bývalý hlavní stratég, to kdysi vyjád?il v kostce: „Zaplavit zónu sra?kami.“ Princip: zaplavit mediální prostor skandály, absurditami, odvád?ním pozornosti – tak, aby ve?ejnost p?estala sledovat skute?né procesy ve strojovn? moci. Lidé dokáží zpracovat pouze jeden nebo dva titulky najednou. Kdo ovládá pozornost, ovládá i debatu.

Citát je dnes aktuáln?jší než kdy jindy. Protože zatímco si sv?t d?lá legraci z ostrov? tu??ák?, v pozadí se odehrává n?co mnohem d?ležit?jšího.

Obchodní válka? Ne – válka o výnosy

Do konce roku 2026 musí americká vláda vydat státní dluhopisy v objemu zhruba. dev?t bilion? amerických dolar? refinancovat. Velká ?ást tohoto dluhu byla po?ízena v dob? extrémn? nízkých úrokových sazeb a dnes se výnos desetiletého amerického státního dluhopisu pohybuje kolem 4,20 procenta. Zvýšení o pouhý jeden bazický bod (0,01 procentního bodu) znamená zhruba dev?t miliard dolar? úrokových náklad? za celou dobu splatnosti.

Už jen z toho je z?ejmé, že úrokové zatížení není problémem pouze rozvíjejících se ekonomik. Dokonce i taková velmoc, jako jsou USA, má rozsáhlý systém pobídek ke snížení vlastních náklad? na refinancování – jakýmikoliv prost?edky.

Trumpova celní represe se týká také tu??ák? žijících na McDonaldových ostrovech v jižní ?ásti Indického oceánu. ©dpa

Strategie: zpomalit r?st, snížit o?ekávání, stla?it výnosy

V prost?edí vysokých úrokových sazeb jsou tradi?ní stimuly m?nové politiky omezené. Pokud centrální banka nem?že nebo nechce výrazn?ji uvolnit m?novou politiku, existuje jen jedna další možnost: zám?rn? ochladit ekonomická o?ekávání.

Cla, protekcionistická rétorika a ekonomická nejistota jsou nástroje, nikoli nešt?stí. „Ekonomický nacionalismus“ a opat?ení, která se zdají být iracionální, ale jsou cílen? zam??ena na tlumení dlouhodobých r?stových o?ekávání.

Cíl: snížit r?stová o?ekávání, utlumit ekonomickou dynamiku a tím stáhnout dol? dlouhodobé úrokové sazby.

Plán je jednoduchý, ale brutální:

1. Stla?it výnosy dol? hned.
2. Refinancovat biliony státních dluhopis? za výhodn?jších podmínek.
3. Poté aktivujte stimula?ní režim, oživte ekonomiku a otev?ete m?nová stavidla.

Slabá ekonomika znamená klesající výnosy.

A to je p?esn? to, co americká vláda pot?ebuje, aby se mohla refinancovat za výhodných podmínek.

Nepodce?ujte tuto vládu

Mnoho lidí tvrdí, že Trump stejn? ni?emu z toho nerozumí, ale to by byla osudová chyba. Trump se sice na ve?ejnosti prezentuje jako bavi?, ale rozumí mechanism?m pozornosti jako málokdo jiný. A co je ješt? d?ležit?jší: Není v tom sám.

Je obklopen zkušenými stratégy z Wall Street, kte?í p?esn? v?dí, jak ovliv?ovat strukturu úrokových sazeb, o?ekávání a narativy.

Je naivní se domnívat, že cla na tu??á?í ostrovy jsou chybou. Jsou to zám?rné kou?ové clony. Aby se nemluvilo o tom, na ?em skute?n? záleží.

Deficit se stává tarifem: seznam Donalda Trumpa ©dpa

Bude tato strategie fungovat?

Je tato strategie správná? Mám silné pochybnosti. Je totiž velmi riskantní. Ano, m?že fungovat pokud se o?ekávání sníží, úrokové sazby se uvolní a USA se budou moci refinancovat za p?íznivé sazby.

Ale m?že také masivn? selhat. Je to proto, že mnoho faktor? je mimo americkou kontrolu: Jak bude reagovat Evropa? Co d?lá ?ína? Jak se bude vyvíjet geopolitické nap?tí? Co se stane v p?ípad? globální krize poptávky?

Pokud tato strategie bude fungovat, mohou USA stabilizovat své dluhové b?emeno, zažít pr?myslovou renesanci a výrazn? rozší?it svou globální vyjednávací sílu.

Pokud plán naopak selže, hrozí znatelná inflace – možná i stagflace, prohra v polovin? volebního období a fáze strategické dezorientace USA.

Ti, kdo spolupracují, platí mén? – ti, kdo nespolupracují, platí více

Snížení výnosu desetiletých státních dluhopis? o pouhých 0,1 procentního bodu by ušet?ilo americkému rozpo?tu tém?? 100 miliard amerických dolar? na úrokových nákladech za deset let.

Pokud tarify vytvo?í dostate?n? rychle nová pracovní místa ve strategických státech a zárove? udrží inflaci pod kontrolou, lze tuto strategii považovat za odvážná, ale ú?inná.

Pokud však ceny prudce vzrostou a nová pracovní místa nevzniknou, mohl by se tento plán do voleb v polovin? volebního období v listopadu 2026 masivn? vymstít.

V nadcházejících m?sících proto m?žeme o?ekávat velké množství dvoustranných dohod: Snížení cel se bude týkat t?ch zemí, které jsou pro USA strategicky výhodné – a? už v oblasti obchodu, bezpe?nostní politiky nebo pr?myslové spolupráce. Ti, kte?í to odmítnou, budou muset žít s vyššími náklady – dokud se nevrátí k jednacímu stolu. První budou „odm?n?ni“, poslední zaplatí dvakrát.

Co to znamená pro Evropu?

Evropa si musí vážn? položit otázku, co tato strategie znamená pro její vlastní roli ve sv?t?. Trumpova administrativa již nevnímá Evropu pouze jako ekonomického konkurenta, ale stále více také jako ideologického protivníka. To se již n?kolikrát jasn? ukázalo.

Starý transatlantický zp?sob myšlení již za t?chto podmínek nefunguje. Evropa proto naléhav? pot?ebuje uzav?ít nová spojenectví, prosazovat vlastní obchodní dohody a u?init svou hospodá?skou politiku nezávislejší a pevn?jší. Rozhodující je p?itom rychlost.

To také zapadá do obrazu, že Trump již v pátek ve?ejn? vyzval p?edsedu Fedu Jerome Powella, aby kone?n? snížil úrokové sazby. Podle jeho názoru k tomu m?lo dojít už dávno a nyní, po zavedení cel, je na to ten správný ?as.

Americký prezident Donald Trump a p?edseda Federálního rezervního systému Jerome Powell. ©Reuters

Záv?r

To, co Trump svými cly sleduje, není ekonomický afekt, ale sou?ást pravd?podobn? promyšleného manévru. Nejde o obchodní bilanci. Jde o úrokové sazby. Nejde o obchodní válku, ale o válku výnos?.

Zárove? si myslím, že tato strategie je vysoce nebezpe?ná. Zahrává si s globální nestabilitou, ekonomickou nejistotou a geopolitickými riziky. M?že to fungovat? Ano. Ale riziko, že se zcela zvrtne, je obrovské.

Pokud tento plán vyjde Trump se bude radovat jako nikdy p?edtím – a dá vyk?i?ník svému „Make America Great Again“. P?edstaví se jako architekt americké budoucnosti, který nemá alternativu – a nepochybn? podpo?í narativ o t?etím funk?ním období.

Pokud však tento plán selže, už te? je mi jasné, na koho to hodí: Jerome Powell, šéf amerického Federálního rezervního systému.

Vnitroamerický mocenský boj mezi Powellem a Trumpem – mezi Bílým domem a Fedem – bude pravd?podobn? nejrozhodn?jším konfliktem p?íštích n?kolika let.

Zdroj: