Anti-Spiegel, 15.08.2024
Ein US-Thinktank hat erklärt, warum Russland dem wirtschaftlich viel stärkeren Westen bei der Produktion von Waffen so haushoch überlegen ist. Die Antwort ist banal und liegt im westlichen System begründet.
Americký think tank vy?ešil záhadu, pro? má Rusko ve výrob? zbraní obrovskou p?evahu nad ekonomicky mnohem siln?jším Západem. Odpov?? je d?siv? banální a analytik, který toto zjišt?ní nyní zve?ejnil jako ?lánek, si m?l jednoduše p?e?íst Anti-Spiegel, protože jsem to podrobn? vysv?tlil již v dubnu pod titulkem „Pro? Západ nem?že porazit Rusko na Ukrajin? a západní systém pravd?podobn? p?jde ke dnu“.
Problémem je samotný západní systém, který se zabývá pouze ekonomickými zájmy (tj. velkými korporacemi). Na Západ? jsou nejd?ležit?jší zisky a ceny akcií. A to samoz?ejm? platí i pro západní obranný pr?mysl, který v sou?asnosti d?lá byznys svého života a chce jen, aby válka na Ukrajin? trvala v??n?. Nap?íklad d?lost?elecké granáty dnes na Západ? stojí ?ty?ikrát více než v roce 2021. Západní obranné spole?nosti se pod?ídily „zákon?m trhu“ a na zvýšenou poptávku po d?lost?eleckých granátech reagovaly masivním zvýšením cen. Mimochodem, pokud žijete na Západ?, platíte ú?et osobn?, protože raketový zbrojní pr?mysl je placen z vašich daní.
Na ja?e o tom informovala nap?íklad ZDF:
“Generál Rob Bauer, p?edseda Vojenského výboru NATO, stanovil cenu za 155mm d?lost?elecký granát na až 8 000 eur v ?íjnu 2023.Obrovský nár?st ceny: p?ed válkou na Ukrajin? se cena pohybovala kolem 2 000 eur.Kloubová nebo jinak specializovaná munice m?že být výrazn? dražší.”
?ástka 2 000 eur za náboj byla rovn?ž masivn? nadsazená, protože Rusko si ú?tuje pouze 500 dolar? za náboj. Tento p?íklad ukazuje astronomické zisky západního obranného pr?myslu. A protože zbrojní lobby na Západ? je velmi silná, žádný politik nechce válku na Ukrajin? ukon?it. Pojem „západní hodnoty“ je proto t?eba brát doslova, protože „západní hodnoty“ nemají ideální povahu, jak se vždy tvrdí, ale lze je vyjád?it zcela konkrétn? v eurech a centech.
V Rusku, kde je obranný pr?mysl ve vlastnictví státu, je situace jiná. Jeho cílem není maximalizovat zisk, ale vyráb?t robustní, snadno udržovatelné a dobré zbran? za nízkou cenu.
Nic z toho není nové a podrobn? jsem to vysv?tlil již v dubnu.
Nyní to pochopil i jeden americký think tank. Jedná se o Quincy Institute for Responsible Statecraft, který byl založen v roce 2019 a jehož po?áte?ní financování zahrnovalo po p?l milionu dolar? od Open Society Foundations George Sorose a Kochovy nadace Charlese Kocha. Významné finan?ní prost?edky pocházely také od Fordovy nadace, Carnegie Corporation, Rockefeller Brothers Fund a Schumannova centra pro média a demokracii. Institut se od mnoha jiných think tank? ve Washingtonu liší tím, že nep?ijímá peníze od zahrani?ních vlád.
Institut proto není podezírán z toho, že by byl ruským propagandistou nebo kritikem západního systému.
Pro vaši informaci jsem p?eložil ?lánek, který zve?ejnil ?asopis Responsible Statecraft.
Za?átek p?ekladu:
Pro? Rusko nechává USA/Nato daleko za sebou ve výrob? zbraní
Žádné perspektivní myšlení a obranný pr?mysl, který myslí jen na zisk, jsou špatnou kombinací
„Od konce studené války toho obranný pr?mysl pro ministerstvo moc nevyrobil,“ prohlásil v dubnu na fóru o globální bezpe?nosti po?ádaném Centrem pro strategická a mezinárodní studia William A. LaPlante, nám?stek ministra obrany pro akvizice a udržitelnost.
Toto šokující LaPlanteho prohlášení odráží reakci obranného pr?myslu USA/NATO na ruskou invazi na Ukrajinu – reakci, která byla p?inejmenším neuspokojivá.
Rusko totiž v oblasti munice, raket a tank? p?evyšuje výdaje celého NATO a USA, p?estože jeho obranný rozpo?et na rok 2023 ?iní pouze 100 miliard dolar? a HDP 2 biliony dolar?. Pro srovnání, spole?ný obranný rozpo?et USA a NATO ?iní 1,47 bilionu dolar? a spole?ný HDP se pohybuje kolem 45 bilion? dolar?.
Jak je to možné?
Stru?n? ?e?eno, spojenci USA a NATO vedou válku, kterou by rádi vyhráli, zatímco Rusko vede válku, o níž je p?esv?d?eno, že ji musí vyhrát – válku existen?ní. Pro Pentagon a americké dodavatele obranných za?ízení je to tedy do zna?né míry b?žný obchod, v n?mž mají p?ednost zisky a p?íjmy. Jist?, n?které zakázky byly/jsou urychleny, aby peníze mohly plynout rychleji. Ale bez skute?né reformy obrany není d?vod se domnívat, že obranní dodavatelé nedodají svou dlouhou ?adu zbra?ových systém?, jako je F-35, letadlová lo? t?ídy Ford a mezikontinentální balistická raketa Sentinel, se zpožd?ním a za vyšší cenu, než bylo p?vodn? slíbeno.
Nejsou to však jen velké a složité programy, které se opož?ují a p?ekra?ují rozpo?et. Zpožd?ní a p?ekro?ení rozpo?tu se týká i tak relativn? jednoduché v?ci, jako je výroba ne?ízených d?lost?eleckých granát?.
Na za?átku roku 2022 nebylo pochyb o tom, že americká armáda již nep?isuzuje d?lost?electvu takovou úst?ední roli na bojišti, jakou kdysi m?lo. Dne 21. kv?tna 2021, pouhých zhruba osm m?síc? p?ed ruskou invazí na Ukrajinu, požádala armáda o povolení snížit ro?ní výdaje na 155mm granáty na polovinu a snížit ro?ní výrobu na 75 357 kus? ro?n?, tedy asi 6 200 kus? m?sí?n?.
Tím však p?íb?h nekon?í. Ukázalo se, že armáda zp?sobila úpadek celého dodavatelského ?et?zce d?lost?elecké munice v USA. Jak vážný byl tento pokles, ukazuje vynikající investigativní zpráva agentury Reuters, v níž se dozvídáme, že americká výroba 155mm munice byla po léta ochromena výrobními vadami a bezpe?nostními problémy.
Navíc plány na nahrazení stárnoucího amerického d?lost?eleckého výrobního závodu ve Virginii moderním závodem s mnohem vyšší kapacitou m?ly desetileté zpožd?ní, zatímco náklady se tém?? zdvojnásobily. Jinými slovy, s velkým zpožd?ním a nad rámec rozpo?tu.
Ale nejvíce znepokojující aspekt toho, jak špatn? americká armáda a Kongres udržovaly dodavatelský ?et?zec d?lost?eleckých granát?, odhalil interní dokument americké armády z roku 2021, který podle vyšet?ování agentury Reuters uvádí „zahrani?ní závislosti“ na nejmén? tuctu chemických látek, které jsou pro výrobu d?lost?eleckých granát? rozhodující a které pocházejí z ?íny a Indie, tedy ze zemí s úzkými obchodními vazbami na Rusko.
To vše znamená, že dodavatelský ?et?zec d?lost?elecké munice je ve velmi špatném stavu, zejména ve srovnání s 438 000 náboji m?sí?n?, které byly americké muni?ní závody schopny vyrobit v roce 1980. V zájmu obnovy dodavatelského ?et?zce požádala americká armáda o 3,1 miliardy dolar? na zvýšení výroby 155mm náboj? na 100 000 kus? m?sí?n? do konce roku 2025. Kongres však tuto ?ástku velkoryse zdvojnásobil na 6,414 miliardy dolar? v rámci dopl?kového bezpe?nostního zákona ve výši 95 miliard dolar?, který Biden podepsal 24. dubna.
Plán armády zvýšit do konce roku 2025 výrobu na 100 000 náboj? m?sí?n?, tedy 1,2 milionu ro?n?, zní docela dob?e. Ale toto tempo výroby ješt? musíme vid?t ve skute?nosti a do konce roku 2025 m?že Ukrajina válku prohrát.
P?esto je dobré si uv?domit, že USA nejsou jedinou mocností zapojenou do této zástupné války proti Rusku – na dodávkách Ukrajin? tolik pot?ebných d?lost?eleckých granát? pracují i další zem?. Nejd?ležit?jší zprávou z Evropy je, že zbrojní gigant Rheinmetall bude od roku 2025 vyráb?t až 700 000 d?lost?eleckých granát? a 10 000 tun prachu ro?n? díky kontraktu s n?meckou armádou v hodnot? 8,5 miliardy eur.
Pokud tedy vše p?jde podle plánu, mohly by USA a jejich spojenci v NATO do konce roku 2025 vyráb?t tém?? dva miliony st?el ráže 155 mm ro?n?. To se zdá mén? p?sobivé, když uvážíme, že Rusko již od za?átku války zvýšilo celkovou ro?ní produkci d?lost?eleckých granát? na t?i miliony.
To zahrnuje p?tinásobné zvýšení výroby 152mm náboj?, která se zvýšila ze 400 000 náboj? ro?n? v lednu 2022 na dva miliony náboj? ro?n?. Krom? toho Rusko údajn? dvacetinásobn? zvýšilo výrobu svých p?esn? navád?ných d?lost?eleckých granát? Krasnopol-M2 ráže 152 mm.
Tyto st?ely jsou odoln?jší v??i rušení než p?esné 155mm náboje M982 Excalibur za 100 000 dolar?, které Ukrajin? poskytly USA a které byly ruským rušením do zna?né míry znehodnoceny.
Nesta?í však dodat d?lost?elecké granáty, je t?eba také d?lost?electvo, které tyto granáty vyst?elí, a ukrajinské d?lost?electvo je nejen opot?ebované, ale také ni?ené Ruskem. A dlouho p?edtím, než d?lost?elecké trubky (hlavn?) v d?sledku opot?ebení zcela selžou, ztrácejí dost?el a stávají se mén? p?esnými. S problémem opot?ebení se potýká jak Ukrajina, tak Rusko, takže se nabízí otázka, kdo má t?žký pr?mysl na výrobu d?lost?eleckých hlavní.
A?koli není k dispozici mnoho informací o mí?e výroby d?lost?eleckých hlavní, Rusko p?edstihuje výrobu zbraní v USA a NATO tím, že nep?etržit? využívá své velmi rozsáhlé továrny ze sov?tské éry k výrob? munice, vozidel a dalšího vojenského zboží. To nazna?uje, že pravd?podobn? postupuje stejn? i v p?ípad? výroby d?lost?eleckých trubek a výroby zcela nového d?lost?electva.
Na druhou stranu není pochyb o tom, že pokud by se USA a jejich spojenci v NATO skute?n? domnívali, že je jejich existence ohrožena, mohli by vynaložit miliardy na p?ijetí mimo?ádných opat?ení, která by jim umožnila p?edstihnout Rusko, jehož výdaje na obranu a HDP jsou jen zlomkem spole?ných výdaj? NATO a USA.
Konec p?ekladu
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
