P?ed summitem BRICS, který se uskute?ní koncem ?íjna, se z Ruska stále ?ast?ji objevují zprávy o novém mezinárodním platebním systému a zavedení spole?né m?ny pro tuto hospodá?skou alianci. Nad?je v tomto sm?ru však n?kolik aktér? relativizuje. Výpo?et objemu m?n používaných v mezinárodním obchod? mezitím ukazuje, že jüan vzrostl a stal se t?etí nejsiln?jší m?nou na sv?t? po dolaru a euru – což p?edchozí statistiky stále tají.
Multipolar Magazin, KARSTEN MONTAG, 9. ?íjna 2024
V srpnu letošního roku ruský deník Kommersant na základ? anonymních zdroj? informoval, že by v Petrohrad? a Moskv? mohly vzniknout dv? kryptografické burzy, které by „podporovaly zahrani?ní ekonomické aktivity“. Kryptoburzy jsou obchodní platformy pro digitální m?ny, které nefungují jako zákonné platidlo. V pozadí stojí vytvo?ení stablecoin? – digitálních m?n, které jsou vázány na výkonnost konkrétních aktiv -, které mají být kryté bu? ?ínskou m?nou jüan (vyslovuje se „Ü-en“, známá také jako „renminbi“), nebo košem m?n zemí BRICS, pokra?oval list. Již v b?eznu poradce Kremlu Jurij Ušakov oznámil, že zem? BRICS pracují na nezávislém platebním systému založeném na digitálních m?nách a blockchainu – decentralizovaném ú?etnictví. Ruský velvyslanec v ?ín? Igor Morgulov v ?ervenci rovn?ž potvrdil, že ?lenové BRICS jednají o jednotné m?n?. Její vytvo?ení v blízké budoucnosti je však nepravd?podobné.
Klí?ovým rozdílem blockchainové m?ny je, že všechny transakce jsou zaznamenávány decentralizovan?, a proto v zásad? není pot?eba centrální autorita, která by garantovala správnost ú?etnictví a kontrolovala hodnotu a nabídku pen?z. Na rozdíl od blockchainové m?ny bitcoin, s níž se voln? obchoduje a jejíž hodnota zna?n? kolísá, mají být stablecoiny, jak název napovídá, stabiln?jší v tom smyslu, že je lze sm?nit za stávající m?nu v pom?ru jedna ku jedné. Tím se stablecoiny blíží digitálním pen?z?m centrální banky. Ty však nemusí být nutn? organizovány decentralizovan?, jak ukazuje elektronický ?ínský jüan e-CNY. E-CNY je první digitální m?na centrální banky, kterou zavedla velká ekonomika, a od roku 2021 se testuje. Vydává ho ?ínská centrální banka, má stejnou hodnotu jako tradi?ní jüan a je evidován v konven?ní centrální databázi.
Z pohledu Ruska je nejv?tší výhodou kryptom?ny její nezávislost na zavedených platebních systémech, zejména na SWIFT, nejv?tším komunika?ním systému pro zpracování mezinárodních plateb. SWIFT byl založen v Belgii v roce 1973 a je de facto kontrolován hlavními bankami zemí G10 a jejich centrálními bankami a Evropskou centrální bankou. Jelikož tento platební systém podléhá belgickému právu, mají na n?j vliv i rozhodnutí EU. SWIFT nap?íklad od roku 2012 vylu?uje íránské banky, na které EU uvalila sankce, a od roku 2022 ruské a b?loruské banky a finan?ní spole?nosti, na které EU uvalila sankce.
Možné krytí m?ny BRICS
Zajišt?ní stablecoinu vydávaného v Rusku ?ínskými jüany – namísto ruských rubl? – se stane pochopitelným, pokud se podíváme na údaje o zahrani?ním obchodu Ruska s jeho sou?asnými nejd?ležit?jšími obchodními partnery ?ínou a Indií.
Obrázek 1: Hodnota ruského zahrani?ního obchodu s ?ínou a Indií v amerických dolarech, zdroje dat: Trading Economics, Observatory of Economic Complexity, Reuters, Sputnik News India.
Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka je 40 % vývozu ropy a plynu do ?íny denominováno v jüanech. ?ást vývozu ropy do Indie je rovn?ž zú?tována v jüanech, i když se to indické vlád? nelíbí. Vláda sleduje cíl p?em?nit indickou rupii v alternativní rezervní m?nu. Podle amerického think tanku Carnegie Endowment for International Peace se v prosinci 2023 p?ibližn? t?etina ruského zahrani?ního obchodu uskute?nila v jüanech. V roce 2023 se v ruských bankách nahromadily jüany v hodnot? tém?? 70 miliard dolar?. Z ruského pohledu proto dává smysl použít tyto m?nové rezervy jako zástavu za stablecoin, který lze sm?nit za ?ínské jüany v pom?ru jedna ku jedné.
Zajišt?ní stablecoinu košem m?n založeným na rezervách zemí BRICS v jejich vlastních m?nách – realu, rublu, rupii, renminbi a randu – souvisí s iniciativou tohoto hospodá?ského bloku R5 nebo R5+. Ozna?ení „R5“ je odvozeno od skute?nosti, že všech p?t m?n zemí BRICS za?íná písmenem R. „R5+“ znamená, že m?nový koš zahrnuje také rezervy nových ?len? hospodá?ské aliance v jejich národních m?nách. Taková m?na však vyžaduje souhlas všech ?lenských stát? BRICS, p?inejmenším p?ti zakládajících zemí.
P?ed posledním summitem BRICS v Jihoafrické republice v roce 2023 se spekulovalo, že aliance stát? oznámí zavedení spole?né m?ny kryté zlatem. M?na krytá drahými kovy byla p?edm?tem konference hlav stát? BRICS v roce 2022. Centrální banky zemí BRICS také v posledních dvou desetiletích zvýšily své zlaté rezervy, v n?kterých p?ípadech masivn?.
Obrázek 2: Zlaté rezervy centrálních bank zemí BRICS v tunách, zdroj dat: Trading Economics.
Zástupce ?editele Nové rozvojové banky, Jihoafri?an Leslie Maasdorp, však tyto spekulace vyvrátil již p?ed summitem v roce 2023. Nová rozvojová banka je rozvojová banka založená zem?mi BRICS v roce 2014 se sídlem v Šanghaji. Stejn? jako Sv?tová banka slouží k financování rozvojových projekt? a infrastruktury v rámci zú?astn?ných zemí BRICS. Nelze ji zam??ovat se spole?nou centrální bankou, jejíž z?ízení by bylo p?edpokladem pro vydání jednotné m?ny BRICS. V jednom z rozhovor? tehdy Maasdorp uvedl, že vývoj alternativ k dolaru je „spíše st?edn?dobým až dlouhodobým cílem“. Neexistoval „žádný návrh na vytvo?ení m?ny BRICS“. Záv?re?né prohlášení ze summitu v roce 2023 proto obsahovalo pouze následující pasáž týkající se nových platebních metod
“Uznáváme dalekosáhlé výhody rychlých, levných, transparentních, bezpe?ných a inkluzivních platebních systém?.(…) Vítáme vým?nu zkušeností mezi ?leny BRICS v oblasti platebních infrastruktur, v?etn? propojení p?eshrani?ních platebních systém?.O?ekáváme, že to dále prohloubí spolupráci mezi zem?mi BRICS a podpo?í další dialog o platebních nástrojích, které usnadní obchodní a investi?ní toky mezi ?leny BRICS a dalšími rozvojovými zem?mi.Zd?raz?ujeme význam podpory používání místních m?n v mezinárodním obchod? a finan?ních transakcích mezi zem?mi BRICS a jejich obchodními partnery.Podporujeme rovn?ž posilování koresponden?ních bankovních sítí mezi zem?mi BRICS a usnadn?ní zú?tování v místních m?nách.(…) Pov??ujeme naše ministry financí a/nebo guvernéry centrálních bank, aby se podle pot?eby zabývali otázkou místních m?n, platebních nástroj? a platforem a podali nám zprávu do p?íštího summitu.”
Žádné jednotné stanovisko k m?n? BRICS
Zdá se tedy nepravd?podobné, že by v dohledné dob? byla vydána spole?ná m?na BRICS, která by p?edstavovala skute?nou alternativu k dolaru nebo euru. Je z?ejmé, že chybí v?le všech ?lenských stát? BRICS. Zatímco Rusko a Írán, které se k alianci p?ipojily v roce 2024, jsou vylou?eny z platebního systému SWIFT, a proto naléhav? hledají alternativy k americkému dolaru a euru, ?ína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika, stejn? jako noví ?lenové, stále udržují intenzivní obchodní vztahy s USA a v n?kterých p?ípadech i s EU.
Obrázek 3: Podíl zahrani?ního obchodu jednotlivých zemí BRICS s r?znými regiony v roce 2022, zdroj dat: Observatory of Economic Complexity, Poznámka: Obchod Ruska s Evropou v roce 2023 výrazn? poklesl v d?sledku západních sankcí a zmrazení dodávek plynu , vývoz do Evropy se snížil o 68 % a dovoz z Evropy o 12 %.
Pouze brazilský prezident Lula da Silva ve?ejn? podporuje zavedení jednotné m?ny BRICS po boku Ruska. Indie naopak spole?nou m?nu zatím kategoricky vylu?uje a chce se jí zabývat pouze pod podmínkou, že se jí nebude ú?astnit ?ína.
Ruský list Kommersant ve své nejnov?jší zpráv? o možném z?ízení dvou kryptografických burz v Rusku rovn?ž uvádí kritická hodnocení. Podle Michaila Uspenského, ?lena expertní rady ruského parlamentu pro právní regulaci kryptom?n, v sob? zavedení stablecoin? skrývá zna?ná rizika. Vzhledem k tomu, že blockchain je „relativn? transparentní entita“, mohly by se informace o transakcích „v p?ípad? porušení d?v?rnosti“ dostat na sank?ní seznamy. Podle Uspenského by to mohlo budoucí uživatele digitální m?ny výrazn? poškodit. Tuto m?nu by používali pouze ti, kte?í nemají na výb?r, uzavírá Nikita Vassev, zakladatel ruského fóra o kryptom?nách.
Nové platební systémy
Obavy zemí BRICS se vyzna?ují tím, že USA a EU by mohly prost?ednictvím sankcí vážn? narušit jejich zahrani?ní obchod. Obchodní embarga mohou sankcionované zem? nejen od?íznout od obchodu se Západem. Mohou také vést k tomu, že tyto zem? již nebudou schopny získat dostate?né množství zahrani?ní m?ny, jako jsou americké dolary, eura nebo jiné mezinárodn? uznávané m?ny, aby mohly obchodovat s jinými zem?mi, které místní m?ny nep?ijímají. Vylou?ení systému SWIFT m?že vést k dalšímu omezení zahrani?ního obchodu takové sankcionované zem? – pokud není k dispozici žádný alternativní platební systém. Bez komunika?ního systému pro zpracování mezivládních finan?ních transakcí je totiž i vzájemné p?ijímání místních m?n k ni?emu. Tento scéná? se poprvé stal realitou v roce 2012, kdy systém SWIFT vylou?il íránské banky z jeho používání.
V d?sledku toho n?které zem? BRICS nejprve vyvinuly vlastní mezinárodní platební systémy a ?ást zahrani?ního obchodu p?evedly na místní m?ny. Rusko spustilo systém SPFS („Systém pro p?enos finan?ních zpráv“) na konci roku 2017. Ten slouží ke zpracování mezinárodních finan?ních transakcí v rublech. Podle ruské tiskové agentury TASS bylo v roce 2021 p?ipojeno celkem 400 ú?astník? a 23 zahrani?ních bank z Arménie, B?loruska, N?mecka, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Švýcarska. Na za?átku roku 2024 se podle ruské tiskové agentury Interfax po?et ú?astník? zvýšil na 557 a po?et zú?astn?ných zemí na 20. Není známo, kolik transakcí se prost?ednictvím systému zpracovává a v jaké celkové výši, protože tyto informace Rusko nezve?ej?uje.
Své vlastní platební systémy mají také Indie a Brazílie. Ty však dosud nebyly tém?? v?bec využívány ke zpracování mezinárodních finan?ních transakcí. Mnohem úsp?šn?jší je systém p?eshrani?ních mezibankovních plateb (CIPS), který byl v roce 2015 spušt?n v ?ín?. Podle vlastních údaj? m?l mít do poloviny roku 2024 150 p?ímých a 1 401 nep?ímých ú?astník? v celkem 117 zemích. Podle zprávy ?ínské centrální banky bylo v roce 2023 prost?ednictvím CIPS zpracováno v pr?m?ru 25 900 transakcí denn?, což vedlo k ro?nímu objemu 123 bilion? jüan? – ekvivalent 17 bilion? amerických dolar?.
Ve srovnání se systémem SWIFT se tato ?ísla zdají být nízká: Podle jejich údaj? bylo v roce 2022 zpracováno v pr?m?ru 45 milion? transakcí denn? celkem 11 000 ú?astníky ve více než 200 zemích a regionech. Ro?ní objem plateb SWIFT nezve?ej?uje. Nicmén? v dokumentu poradenské spole?nosti McKinsey z roku 2018, jehož spoluautorem je jeden z vedoucích manažer? spole?nosti SWIFT, se uvádí, že objem pen?z p?evedených prost?ednictvím systému SWIFT odpovídá v pr?m?ru 1,8násobku ro?ního celosv?tového hrubého domácího produktu. To by znamenalo, že v roce 2023 byl p?eveden objem pen?z v hodnot? p?ibližn? 190 bilion? amerických dolar?.
Skute?ná hodnota ?ínské m?ny
Podle m?sí?ní zprávy RMB Tracker, kterou vydává spole?nost SWIFT, ?iní podíl objemu pen?z zpracovaných platebním systémem v ?ínských jüanech necelých 5 %, což je daleko za americkým dolarem, eurem a dokonce i britskou librou.
Obrázek 4: Podíl m?n na objemu transakcí SWIFT v ?ervenci 2024, zdroj dat: SWIFT.
Podle zpráv SWIFT se více než 80 % transakcí v jüanech uskute??uje jen mezi Hongkongem a pevninskou ?ínou. Pokud však vypo?ítáme objemy jednotlivých m?n na základ? sledování RMB a odhadovaného celkového objemu ro?ních transakcí SWIFT a zohledníme také objem jüan?, který je zpracováván pomocí CIPS, vznikne jiný obrázek.
Obrázek 5: Objem nejd?ležit?jších m?n v mezinárodních platebních transakcích (SWIFT a CIPS, hodnoty v amerických dolarech), zdroje dat: SWIFT, CIPS
Podle toho je jüan v mezinárodních platebních transakcích jednozna?n? na t?etím míst? a má tendenci nabývat na významu – na rozdíl od eura. Soub?žn? s jednáním v rámci zemí BRICS o vytvo?ení spole?né m?ny se tak jüan jeví jako dosud jediná vážná alternativa.
„BRICS Bridge“ jako alternativa k systému SWIFT
Od roku 2018 pracují zakládající státy BRICS na digitální platební platform? založené na procesu blockchain s názvem „BRICS Pay“. Zatím však nebyla zavedena. V srpnu letošního roku p?edsedkyn? Rady Ruské federace Valentina Matvijenková uvedla, že vytvo?ení digitální zú?tovací a platební platformy nazvané „BRICS Bridge“ jako alternativy k systému SWIFT je „v dobré fázi p?íprav“. O novém platebním systému se jedná „v dialogu s ostatními centrálními bankami a ministerstvy financí všech zemí BRICS, v?etn? nových zemí“. Vyjád?ila rovn?ž nad?ji, že se touto otázkou bude zabývat summit hlav stát? BRICS na konci ?íjna 2024. Elvira Nabiullina, ?editelka ruské centrální banky, byla v ?ervenci opatrn?jší. Aliance stát? jednala o platebním systému BRICS Bridge. Ty se však ukazují jako obtížné a vytvo?ení takového systému si vyžádá ?as.
Mezitím byly americké hrozby sekundárních sankcí v??i ?ínským bankám z?ejm? úsp?šné. V ?ervnu americké ministerstvo financí pohrozilo zahrani?ním finan?ním institucím sankcemi, pokud budou „provád?t, usnad?ovat nebo poskytovat významné transakce“, do nichž budou zapojeny n?které ruské banky. Od srpna p?ibývá zpráv, že ?ínské banky již nep?ijímají platby z Ruska. Systém SWIFT umož?uje vlád? USA sledovat jednotlivé transakce a uvalovat tak na zahrani?ní banky cílené sankce.
Záv?r
Národní digitální m?ny, a? už jako centráln? organizované digitální peníze centrální banky, jako je e-CNY, nebo jako stablecoin založený na decentralizovaném procesu blockchain, se v sou?asné dob? vyvíjejí nebo jsou již ve fázi testování. Zdá se však nepravd?podobné, že by se zem? BRICS v dohledné dob? dohodly na spole?né m?n?. Zárove? se ?ínský jüan vyvinul v seriózní alternativu v mezinárodním platebním styku.
Hlavním problémem zemí BRICS je v sou?asné dob? omezení mezistátního obchodu v d?sledku vylou?ení bank z platebního systému SWIFT, resp. hrozba sankcí USA na obchod s t?mito bankami. Národní alternativy k systému SWIFT již existují, ale zdaleka ne všechny banky jsou k t?mto platebním systém?m p?ipojeny. Rusko, které v sou?asné dob? p?edsedá alianci stát?, nadále usiluje o zavedení spole?ného zast?ešujícího platebního systému.
Jaké budou výsledky nadcházejícího summitu BRICS, který se uskute?ní 22. až 24. ?íjna v ruské Kazani, se teprve uvidí. V rámci p?íprav se 10. a 11. ?íjna v Moskv? sejdou minist?i financí a ?editelé centrálních bank zemí BRICS.
Oautorovi:Karsten Montag, narozený v roce 1968, vystudoval strojní inženýrství na univerzit? RWTH Aachen, filozofii, historii a fyziku na univerzit? v Kolín? nad Rýnem a pedagogiku v Hagenu. Dlouhá léta pracoval pro poradenskou firmu v oblasti managementu spojenou s odbory, naposledy jako vedoucí odd?lení a projektu v softwarové spole?nosti, která vyráb?la a prodávala systém pro správu energetických dat a ú?tování za obchodování s energiemi. Jeho výzkumpublikovaný spole?ností Multipolar o faktura?ních údajích zdravotních pojiš?oven s ohledem na COVID-19 byl p?evzat r?znými médii – a následn? vyšel v International Journal of Epidemiology.
Zdroj: https://multipolar-magazin.de/artikel/brics-waehrung
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obt?žující a automatické reklamy uvnit? ?lánk?, která n?kdy znesnad?uje ?tení. Pokud to oceníte, budeme vám vd??ni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o p?ísp?vcích naleznete zde.
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
