RUSSIA TODAY, 13.12.2024
B?hem necelých dvou týdn? zažilo Rumunsko t?i velká politická zem?t?esení. Poslední z nich je obzvlášt? znepokojivé z hlediska stavu demokracie v zemi, která je od roku 2007 ?lenem EU.
24. listopadu bylo 18 milion? voli?? vyzváno, aby zvolili nového prezidenta. Dosavadní hlava státu Klaus Iohannis (vpravo) se o znovuzvolení neucházel. V tomto prvním kole hlasování ob?ané velkolepým zp?sobem zvrátili všechny prognózy a pr?zkumy. P?i volební ú?asti 52,3 % (o 1,4 procentního bodu více než v roce 2019) se na prvním míst? umístil zcela neznámý Calin Georgescu, který získal 22,9 % hlas?.
T?iašedesátiletý inženýr bez politických zkušeností, který je ozna?ován za krajn? pravicového (což popírá) nebo populistu, vedl svou volební kampa? tém?? výhradn? prost?ednictvím sociálních sítí, zejména TikToku. Mimo jiné se dv?ma tématy: Kupní síla, ale p?edevším nesouhlas s vojenskou pomocí, kterou EU poskytuje Kyjevu, a odsuzování s tím spojeného rizika rozší?ení války.
P?imlouval se za dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem diplomatickou cestou, ?ímž si okamžit? vysloužil stigmatizaci jako „proruský“ a obvin?ní, že chce zemi vyvést z EU a NATO. Je velmi p?ízna?né, že pan Georgescu dosáhl nejlepších výsledk? v obcích na hranicích s Ukrajinou, což dokazuje, že voli?i byli obzvlášt? citliví na riziko zatažení zem? do vojenského konfliktu.
Za jeho úsp?chem stojí také masivní odmítnutí dvou favorizovaných kandidát? z obou politických uskupení. Ty vládnou zemi již t?i desetiletí, a to bu? st?ídav?, nebo v koalici, jak je tomu od roku 2021.
Marcel Ciolacu, dosavadní premiér a lídr Sociáln?demokratické strany (PSD), získal pouze 19,1 % hlas?. A pro Nicolae Ciucu, lídra Národní liberální strany (PNL, pravice), který vedl vládu do roku 2023, byla facka ješt? tvrdší, nebo? se mu poda?ilo získat pouze 8,8 procenta hlas?.
Dv? d?íve dominantní strany byly smeteny jakýmsi degagismem, z n?hož (trochu) t?žila i Elena Lasconiová, lídryn? malé liberální a EU p?átelské st?edové strany Svaz pro záchranu Rumunska (USR). Se ziskem 19,2 % hlas? o vlásek (3 000 hlas?) p?edstihla pana Ciolacu, a tak se jí poda?ilo postoupit do druhého kola. B?hem volební kampan? neváhala odsoudit “35 let špatné politiky ‚, což jí však nebránilo v tom, aby po vyhlášení výsledk? vyzvala k vytvo?ení proevropské ‘vlády národní jednoty “, která by zablokovala Calina Georgescua.
Zvlášt? když ten nebyl jediným, kdo se vyslovil proti vojenské angažovanosti Rumunska ve prosp?ch Kyjeva. George Simion, lídr Aliance za jednotu Rumun? (AUR, ?asto ?azené ke krajní pravici), získal 13,9 procenta hlas?.
Sv?j výsledek a výsledek pana Georgesca okamžit? uvítal: “Naše výsledky dohromady p?edstavují tém?? 40 procent hlas?. To je hlas ve prosp?ch suverenismu.” Kandidát s nejv?tším po?tem hlas? to potvrdil: “Ekonomická nejistota se zm?nila v nejistotu politickou. Mé vít?zství je výrazem probuzení lidu, který je unavený z ponižování.” K úsp?chu „antisystémových“ kandidát? p?isp?la i korupce a klientelismus, které kvetly za vlády PSD-PNL.
Tento úsp?ch se potvrdil – jedná se o druhé zem?t?esení – v parlamentních volbách 1. prosince, které byly vypsány mezi ob?ma koly prezidentských voleb a kterých se zú?astnilo 52,5 % voli?? (o 21 procentních bod? více než ve volbách 2020!). Nejsiln?jší stranou z?stala PSD s 22 procenty hlas?, která se však propadla o tém?? sedm procentních bod?. Nejvýrazn?ji se propadla PNL s 13,2 procenta, která ztratila 12 procentních bod?.
Naproti tomu AUR, která již p?ed ?ty?mi lety reprezentovala suverenistický tábor, posko?ila z 9,1 % na 18 % a stala se druhou nejsiln?jší silou v zemi. Se 7,4 procenta a 6,5 procenta se do parlamentu dostaly dv? strany, které v roce 2020 ješt? neexistovaly. SOS Rumunsko a Strana mladých, které jsou ?azeny do kategorie „proruských“, posílily zastánce ukon?ení vojenské pomoci a odporu v??i Evropské unii, ?ímž se celkový po?et hlas? pro tento tábor vyšplhal na 32 procent, tedy tém?? t?etinu voli??. Z prezidentských voleb byla také vylou?ena šéfka SOS Romania, protože podle ústavního soudu pronesla „antisemitské“ výroky a propagandistické projevy ve prosp?ch Kremlu.
Elena Lasconiová, která doufala, že bude t?žit z druhého místa v prvním kole prezidentských voleb, byla zklamána: s 12,4 procenta hlas? její liberální a k EU vst?ícná strana USR zaostala o t?i procentní body.
Rumunsko tak má rozt?íšt?né Národní shromážd?ní, v n?mž proevropský tábor slábne a je rozd?len, zatímco jeho odp?rci jsou na vzestupu. Sociální demokraté vylou?ili spojenectví se Simionovou AUR; a PNL, která dva m?síce p?ed volbami zrušila spojenectví s PSD, p?edem odmítla jakoukoli další ú?ast ve velké koalici. Sou?asná parlamentní konstelace tak pravd?podobn? velmi zkomplikuje vytvo?ení stabilní v?tšiny.
Šok zp?sobený výsledkem prezidentských voleb by však mohl proevropské síly p?im?t k semknutí ?ad. Zem? je skute?ným centrem, p?es které jsou na Ukrajinu dopravovány zbran?, munice a vybavení, a to p?edevším díky své geografické poloze. Na jejím území se také nachází n?kolik základen NATO, z nichž jedna je pod francouzským velením (s p?ibližn? 1 000 vojáky v barvách trikolóry).
Prozápadní státy cht?jí za každou cenu zabránit tomu, aby Rumunsko „padlo do rukou proruských sil“ nebo aby se alespo? vydalo podobným sm?rem jako ma?arský premiér Viktor Orbán. Odstupující prezident slavnostn? zd?raz?oval, že zem? stojí p?ed „existen?ní volbou“: bu? z?stane „zemí svobody ‚ a ‘moderním evropským národem ‚, nebo se ‘propadne do škodlivé izolace a vrátí se do temné minulosti“.
Tento projev m?l jen malou šanci p?esv?d?it voli?e. Ústavní soud pak zp?sobil t?etí zem?t?esení … tím, že jednoduše zrušil první kolo prezidentských voleb a na?ídil jejich opakování na za?átku p?íštího roku.
Toto rozhodnutí, oznámené necelé dva dny p?ed druhým kolem plánovaným na 8. prosince, postavilo do centra pozornosti podez?ení z ruského vm?šování, které volby poznamenalo, a opíralo se o zprávu zpravodajských služeb, kterou práv? odtajnil odstupující prezident. Zejména sociální sí? TikTok nedokázala odhalit algoritmy pravd?podobn? ?ízené Kremlem, které zvýhod?ovaly Calina Georgescu.
Ten okamžit? odsoudil „organizovaný státní p?evrat ‚ a zatloukal: ‘Rumunský lid je suverénní a nikdo m? nem?že zastavit (…) Chystám se napsat stránku d?jin, kterou sou?asný systém nem?že vymazat.“ Od tohoto bezprecedentního rozhodnutí se distancovali i n?kte?í p?edstavitelé prozápadního tábora. Možná proto, že pana Georgescu, který již nyní výrazn? vede v (pravda, pochybných) pr?zkumech ve?ejného mín?ní, by mohl ?asem posílit jeho obraz ob?ti svévole moci.
Byl to d?vod, pro? Elena Lasconiová, která proti n?mu m?la kandidovat ve druhém kole, také protestovala a prohlásila, že „rumunský stát dnes srazil demokracii na kolena“?
P?esto se našla politická strana, která hájila soud, jehož nezávislost ob?ané stále více zpochyb?ují. P?ední p?edstavitel PNL Sebastian Burduja prohlásil: „Proruský kandidát nesmí jednoduše hodit na smetišt? obrovské úsilí, které Rumunsko vynaložilo na euroatlantickou integraci.“ V této souvislosti se však objevily i názory, že by se Rumunsko mohlo stát sou?ástí euroatlantické integrace. To je p?inejmenším zásluha otev?enosti a srozumitelnosti.
Ze své strany Brusel, který ?asto rychle dává lekce z demokracie, zazá?il rozvahou. Lze si však p?edstavit, jak by byli lidé pobou?eni, kdyby – nap?íklad v Gruzii – volby jasn? vyhrál proevropský tábor, ale provládní soud by na?ídil zrušení voleb s od?vodn?ním, že se Západ pokusil ovlivnit jejich výsledek …
A? tak ?i onak, s p?evážn? vzpurnými voli?i ve strategicky d?ležité ?lenské zemi, rozt?íšt?ným parlamentem a nadcházejícími prezidentskými volbami, v nichž obávaný kandidát z?ejm? zvýšil své šance, musí mít Brusel obavy.
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obt?žující a automatické reklamy uvnit? ?lánk?, která n?kdy znesnad?uje ?tení. Pokud to oceníte, budeme vám vd??ni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o p?ísp?vcích naleznete zde.
Našu prácu môžete teraz podpori? aj nákupom prostredníctvom webovej stránky jednej z našich partnerských spolo?ností. Váš nákup vás nebude stá? ani cent navyše a pomôže nám pokra?ova? v našej práci. Týmto odkazom sa dostanete do našich partnerských internetových obchodov https://www.clenskevyhody.sk/podpora/zdenek/
Prostredníctvom tohto odkazu si môžete uzatvori? aj ve?mi výhodné poistenie pre vaše auto PZP!
DÔLEŽITÉ! PROSÍM, POVO?TE VŠETKY COOKIES!
Prajeme vám príjemné nakupovanie! ?
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
