Handelsblatt, Jakob Hanke Vela, 06.03.2025
Viktor Orbán chtěl zablokovat další závazky pomoci Ukrajině. Namísto toho se nyní ostatních 26 předsedů vlád EU rozhodlo bez něj.
Titulní obrázek: Maďarský premiér Viktor Orbán (vpravo) na summitu EU s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Orbán zablokoval společné prohlášení EU – a poté byl svými protějšky jednoduše obejit. Foto: Bloomberg
Brusel. 26 z 27 hlav států a vlád EU přijalo na mimořádném summitu v Bruselu společné prohlášení, které Ukrajinu ujišťuje o další vojenské podpoře a podporuje prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Je důležité, abychom měli jasné a společné poselství,“ řekl na závěr summitu spolkový kancléř Olaf Scholz. „Za prvé zajistíme, aby Ukrajina i nadále dostávala vojenskou a finanční podporu, kterou potřebuje.“ Zadruhé, Evropa bude rychle přezbrojovat.
Dohoda všech 27 členských států se neuskutečnila, protože maďarský premiér Viktor Orbán vznesl námitky – jeho protějšky ho pak jednoduše obešly.
Ostatních 26 hlav států a předsedů vlád EU pokračovalo bez Maďarska a zveřejnilo vlastní závěry summitu. V nich potvrdili své odhodlání finančně a vojensky podpořit Kyjev. „Aby bylo možné dosáhnout ‘míru prostřednictvím síly’, musí mít Ukrajina co nejsilnější pozici, přičemž její vlastní robustní vojenské a obranné schopnosti jsou nezbytnou součástí,“ uvádí se v prohlášení. Kromě toho má být dále zvýšen tlak na Rusko – prostřednictvím nových sankcí a důslednějšího prosazování stávajících opatření.
Orbánova neúspěšná blokáda
Maďarský premiér již předem varoval, že nebude souhlasit s další pomocí Ukrajině. V dopise předsedovi Rady EU Antóniu Costovi oznámil, že bude vetovat celoevropskou iniciativu, která by nahradila zmrazenou americkou vojenskou pomoc. Orbán psal o „strategických rozdílech“ mezi Evropany v jednání s Kyjevem, které nelze překlenout formulacemi ani komunikací. Navrhl proto, aby na summitu 6. března nebyly přijaty žádné společné závěry o Ukrajině. Každý, kdo by se o to pokusil, by riskoval „obraz rozdělené Evropské unie“.
Na zvláštním summitu v Bruselu se Evropská unie rozhodla více investovat do obrany. Také 26 z 27 členů chce Ukrajině poskytnout větší finanční a vojenskou podporu. Proti tomu se postavilo pouze Maďarsko.
Tentokrát však jeho strategie blokády nevyšla – Orbán, který je v EU považován za Putinova nejbližšího spojence a kterého jeden diplomat EU dokonce označil za „Putinova kamaráda“, je nyní v Evropě izolován.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil pozastavení vojenské pomoci Kyjevu, což v Bruselu vyvolalo poplach. Evropské vlády reagovaly rychle: EU chce nyní převzít odpovědnost za to, aby Ukrajina měla i nadále finanční a vojenské prostředky na obranu proti Rusku.
Několik předsedů vlád však zdůraznilo, že Ukrajina je stále závislá na podpoře USA, zejména pokud jde o zpravodajské informace a údaje o cílech.
Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že je třeba „s chladnou hlavou zajistit, aby byla zaručena i podpora USA, protože Ukrajina je na ní závislá“. Proto bylo třeba uvítat, že ukrajinský prezident souhlasil s příměřím.
EU podporuje Zelenského
Tímto rozhodnutím EU nevysílá signál pouze Ukrajině, ale také Washingtonu. Zatímco Trump pokračuje ve sbližování své zahraniční politiky s Putinem, Evropa je jasně proti ústupkům Kremlu na úkor Ukrajiny.
Rozhodnutí šéfů vlád EU přichází v kritické chvíli pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Americká média ve čtvrtek informovala o tajných jednáních mezi Trumpovými poradci a předními politickými oponenty Zelenského, včetně Julie Tymošenkové a zástupců strany Petra Porošenka.
Trumpova vláda zřejmě usiluje o změnu politické moci v Kyjevě tím, že prosazuje prezidentské volby před zahájením mírových jednání. Sám Trump již Zelenského označil za „diktátora bez voleb“, zatímco jeho blízký poradce Elon Musk ve čtvrtek napsal na X: „Na Ukrajině se musí konat volby. Zelenskyj by v nich hodně prohrál.“ Podle aktuálních průzkumů by Zelenskyj volby vyhrál, ale diplomaté EU varovali před možným vlivem Ruska a Ameriky, například prostřednictvím manipulace se sociálními médii.
Mimořádným summitem, na němž byl Zelenskyj také osobně zastoupen, Evropané ukrajinského prezidenta podporují. „Prezidentem Ukrajiny je Volodymyr Zelenskyj, byl demokraticky zvolen,“ zdůraznil Scholz.
Kromě vojenské podpory obsahuje prohlášení ze summitu také perspektivu budoucího vstupu Ukrajiny do EU a jasné připsání viny Rusku, jehož odpovědnost za útočnou válku je zdůrazněna.
Mimořádný summit nicméně znovu ukazuje, jak obtížné je pro EU nadále formulovat jednotný postoj. Zatímco 26 členských států se snaží uzavřít své řady s Kyjevem, Orbán zůstává nejdůležitějším rušivým faktorem uvnitř Unie. Otázkou nyní je, jak dlouho ještě může EU tolerovat maďarskou blokovací politiku, uvedlo několik unijních diplomatů.
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
