EPOCH TIMES, Kathrin Sumpf, 21.11.2024
Ukrajinský prezident poprvé ponechal prostor pro do?asnou ruskou kontrolu nad ukrajinským územím. Joe Biden prohlásil, že USA p?edají Kyjevu protip?chotní miny. Ty jsou mezinárodn? zakázané.
Obrázek: ukrajinský voják sleduje, jak 220mm raketomet „Burevij“ pálí na ruské pozice na frontové linii.foto: Anatolii Stepanov/afp via Getty Images
Válka na Ukrajin? pokra?uje. Poté, co Joe Biden povolil Kyjevu použití zbraní delšího doletu, obvi?uje Kreml odcházející americkou administrativu z dalšího rozdmýchávání konfliktu.
Scholz a Pistorius odmítají výzvy k rozmíst?ní ?ízených st?el Taurus v Kyjev?. Podle amerického p?edstavitele cht?jí USA dodat také protip?chotní miny – ty jsou mezinárodn? zakázané.
Co se stalo od 19. listopadu 2024? D?ív?jší zprávy si m?žete p?e?íst zde.
21:38
Pentagon: USA byly varovány krátce p?ed rozmíst?ním raket Moskvy
Vláda USA byla informována Ruskem krátce p?ed rozmíst?ním nové rakety st?edního doletu proti Ukrajin?. K tomuto ú?elu byly využity stávající „kanály pro snížení jaderného rizika“ mezi Washingtonem a Moskvou, uvedla Sabrina Singhová, zástupkyn? mluv?í amerického ministerstva obrany.
Jednalo se o balistickou raketu st?edního doletu založenou na modelu ruské mezikontinentální balistické rakety RS-26. Podle USA byla nová raketa poprvé použita na bojišti na Ukrajin?. Podle ruských informací nebyla vybavena jadernými hlavicemi – i když by to patrn? bylo technicky možné.
Ruský prezident Vladimir Putin potvrdil nasazení nové rakety st?edního doletu s názvem Orešník. Podle n?j taková raketa zasáhla ve ?tvrtek ráno jihoukrajinské m?sto Dnipro.
19:02
Putin: Ukrajinský konflikt má nyní „prvky globálního charakteru“
S rozmíst?ním západních raket proti ruskému území získal konflikt na Ukrajin? podle ruského prezidenta Vladimira Putina „prvky globálního charakteru“. Západní státy, které povolily rozmíst?ní amerických a evropských raket na ruském území, jsou za to zodpov?dné, uvedl Putin v televizním projevu ve ?tvrtek ve?er. Moskva má právo použít své „zbran? proti vojenským za?ízením t?ch zemí, které povolují použití svých zbraní proti našim za?ízením“, ?ekl Putin.
„Od okamžiku“, kdy byly tyto západní rakety vypáleny na Rusko, ‚má konflikt vyprovokovaný Západem na Ukrajin? prvky globálního charakteru‘. Ukrajinské útoky západními raketami na Rusko však selhaly, pokra?oval Putin. „Naše systémy protivzdušné obrany tyto útoky odrazily.“ „Cíl?, které si nep?ítel zjevn? stanovil, nebylo dosaženo“.
Moskva je „p?ipravena“ na jakýkoli scéná?, pokra?oval Putin. „Vždy jsme preferovali a nyní jsme p?ipraveni ?ešit všechny spory mírovými prost?edky, ale stejn? tak jsme p?ipraveni na jakýkoli vývoj událostí,“ pokra?oval Putin. „Ti, kdo o tom pochybují, se mýlí. Vždy se najde odpov??,“ pohrozil.
18:03
V?tšina N?mc? je proti dodávkám Taurusu na Ukrajinu
Podle pr?zkumu je šest z deseti N?mc? (61 %) proti tomu, aby N?mecko dodalo Ukrajin? rakety dlouhého doletu Taurus. Jen necelá t?etina by byla pro dodání t?chto raket, vyplývá z pr?zkumu zve?ejn?ného ve ?tvrtek pro po?ad „Deutschlandtrend“ televize ARD. Z toho 27 % by souhlasilo i s dodávkou pro použití proti oblastem v Rusku, zatímco t?i procenta by tento souhlas nedala.
V?tšina obyvatel západního i východního N?mecka je proti dodávkám ?ízených st?el Taurus na Ukrajinu. Odpor je však výrazn?jší na východ? (76 procent) než na západ? (56 procent). Zárove? je pro dodávku každý pátý (19 procent) na východ? a každý t?etí (34 procent) na západ?.
N?mecký kanclé? Olaf Scholz (SPD) dodávku systému Taurus na Ukrajinu odmítá. Poté, co USA o víkendu povolily Ukrajin? nasadit americké rakety ATACMS proti cíl?m v Rusku, se v N?mecku op?t rozho?ela debata na toto téma. St?ely Taurus s plochou dráhou letu mají s doletem kolem 500 kilometr? ješt? v?tší dosah než st?ely ATACMS, které mohou zasáhnout cíle vzdálené až 300 kilometr?.
V rámci pr?zkumu se infratest dimap od pond?lí do st?edy dotazoval 1318 oprávn?ných voli??. Možná chyba ?iní dva až t?i procentní body.
17:42
P?edstavitel americké vlády: Ruský raketový útok není „zm?nou hry“.
Podle americké vlády Rusko p?i svém ranním útoku na Ukrajinu použilo „experimentální balistickou raketu st?edního doletu“.
Nešlo o „game changer“ v tomto konfliktu, tedy o nic, co by zásadn? zm?nilo situaci, uvedl ve ?tvrtek ve Washingtonu zástupce americké vlády.
Ukrajinské letectvo prohlásilo, že Rusko ráno p?i útoku na Ukrajinu poprvé vypálilo mezikontinentální raketu. Zástupce americké vlády to nepotvrdil, ale uvedl, že Rusko pravd?podobn? disponuje „pouze hrstkou“ typu rakety, která byla ráno použita. Moskva se snaží zastrašit Ukrajinu a její p?íznivce.
Ukrajina však již odolala bezpo?tu útok? ze strany Ruska, „v?etn? raket s mnohem v?tšími hlavicemi, než je tato zbra?“, uvedl vládní p?edstavitel. USA v minulých dnech informovaly Ukrajinu a blízké spojence „o možném použití této zbran? Ruskem“.
17:23
USA uvalily sankce na desítky ruských bank
USA ve ?tvrtek uvalily sérii sankcí na desítky ruských bank. Trestní opat?ení „dále omezí a oslabí ruskou vále?nou mašinérii“, uvádí se v prohlášení, které ve Washingtonu zve?ejnila ministryn? financí Janet Yellenová. Kremlu by se tak ztížilo „obcházení amerických sankcí a financování a vybavení armády“.
Sankce jsou zam??eny zejména na Gazprombank, která pat?í do stejnojmenného ruského konglomerátu, a na více než 50 dalších ruských bank s mezinárodními obchodními vazbami. Týkají se také patnácti ruských finan?ních ú?edník?.
Americké ministerstvo financí ozna?ilo Gazprombank za nástroj, který Rusko používá „k získávání vojenského vybavení pro svou válku proti Ukrajin?“. Ruská vláda tuto banku využívá také k vyplácení mezd ?i prémií voják?m. Na Gazprombank uvalily sankce i další zem?, v?etn? Velké Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.
17:11
Rumunsko koupí 32 amerických stíha?ek F-35.
V souvislosti s ruskou agresivní válkou na Ukrajin? podepsalo Rumunsko s USA smlouvu o nákupu 32 stíha?ek F-35. „Sou?asná geopolitická situace bohužel ukazuje na naléhavou pot?ebu v?rohodného odstrašení a obranných schopností,“ uvedl p?i ?tvrte?ním podpisu smlouvy šéf rumunské vlády Marcel Ciolacu. Dodal, že stíhací letouny, které by m?ly být dodány na po?átku roku 2030, „významn? posílí“ obranu Rumunska.
Nákup letoun? v odhadované cen? tém?? 6,2 miliardy eur je nejdražší vojenskou akvizicí chudého ?lenského státu NATO v jihovýchodní Evrop?, který od za?átku ruské invaze na sousední Ukrajinu získal na strategickém významu.
Rozhodnutí o nákupu stíha?ek „významn? p?isp?je k naší kolektivní bezpe?nosti“, uvedla americká velvyslankyn? v Rumunsku Kathleen Kavalec.
V lo?ském roce se Rumunsko zbavilo svých starých stíhacích letoun? Mig-21 LanceR ze sov?tské éry a nahradilo je použitými americkými stíha?kami F-16. Po dodání stíha?ek F-35 mají být nyní nejpozd?ji do roku 2040 vy?azeny z provozu.
Zem? má regionální výcvikové st?edisko pro piloty F-16, kte?í jsou cvi?eni pro rumunskou a ukrajinskou armádu. Je zde umíst?no více než 5 000 voják? NATO – jedná se o nejv?tší vojenský kontingent západní vojenské aliance v jihovýchodní Evrop?.
16:45
Rusko rozhodlo o masivním zvýšení výdaj? na obranu
Ruský parlament ve ?tvrtek rozhodl o zvýšení výdaj? na obranu pro p?íští rok o 30 procent. Poslanci Dumy, dolní komory parlamentu, potvrdili rozpo?et na armádu v roce 2025 ve výši 13,5 bilionu rubl? (asi 127 miliard eur), což odpovídá více než šesti procent?m hrubého domácího produktu (HDP). Celkem 40 procent rozpo?tu má být v p?íštím roce vynaloženo na obranu a národní bezpe?nost.
V roce 2024 již ruský rozpo?et po?ítá s tém?? o 70 procent vyššími výdaji na obranu než v p?edchozím roce. Podle prezidenta Vladimira Putina tvo?ily výdaje na armádu a bezpe?nost v lo?ském roce tém?? dev?t procent HDP, což je nejvyšší úrove? od rozpadu Sov?tského svazu.
15:07
Ruské ministerstvo zahrani?í se k tomu nechce vyjad?ovat
Mluv?í ruského ministerstva zahrani?í byla b?hem ?tvrte?ního (21. listopadu) živého brífinku telefonicky instruována, aby nekomentovala zprávy o tom, že Rusko vypálilo balistickou raketu na Ukrajinu, jak vyplývá z videozáznamu brífinku, který telefonát zaznamenal.
Ruské kanály Telegram informovaly, že Rusko zaúto?ilo na spole?nost známou na Ukrajin? jako Pivdenmaš, raketovou a kosmickou spole?nost se sídlem v Dn?pru.
Rusko se k tomu zatím nevyjád?ilo.
11:38
Moskva nasadila mezikontinentální raketu.
Mezikontinentální balistická raketa, kterou Rusko údajn? použilo p?i útoku, nebyla podle ukrajinských zdroj? vybavena jadernou hlavicí.
Je „z?ejmé“, že raketa nem?la jadernou hlavici, sd?lily agentu?e AFP zdroje z ukrajinského letectva. Podle ukrajinských zdroj? byla mezikontinentální balistická raketa použita ráno p?i útoku na m?sto Dnipro.
10:00
Rusko zachytilo britskou ?ízenou st?elu
Podle Ruska zachytilo dv? st?ely s plochou dráhou letu Storm Shadow vypálené Ukrajinou. Oznámilo to ministerstvo obrany v Moskv?. Jednalo se o první nasazení t?chto k?ižujících st?el dodaných Velkou Británií nad Ruskem od za?átku války.
„Dv? k?ižující st?ely Storm Shadow britské výroby, šest reaktivních st?el Himars americké výroby a 67 bezpilotních letoun? bylo sest?eleno systémem protivzdušné obrany,“ uvedla ruská armáda v prohlášení. Ministerstvo obrany neposkytlo žádné informace o dopadech nebo škodách.
Již v úterý ú?ad informoval o prvním použití raket dlouhého doletu dodaných USA, tzv. raket ATACMS, nad ruským územím. P?t ze šesti raket bylo zachyceno systémem protivzdušné obrany.
Šestá raketa byla poškozena, oznámilo ministerstvo na svém telegramovém kanálu. Její trosky dopadly na vojenský objekt v Brjanské oblasti nedaleko hranic. Požár byl uhašen. „Nedošlo k žádným ob?tem ani škodám,“ uvedlo tehdy.
Britové se zatím ohledn? použití svých ?ízených st?el drželi p?i zemi. Britská média ve st?edu informovala, že Ukrajina poprvé zaúto?ila na cíle v Rusku pomocí Storm Shadow.
20. listopadu 2024
19:03
Pentagon: d?vodem rozhodnutí o zaminování byla zm?na ruské bojové taktiky
Podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina bylo rozhodnutí USA dodat Ukrajin? protip?chotní miny vyvoláno zm?nou ruské bojové taktiky. Ruští vojáci již nepostupovali s obrn?nými vozidly nebo bojovými vozidly p?choty v ?ele, uvedl Austin ve st?edu b?hem návšt?vy Laosu. „Jdou p?šky, aby se p?iblížili a p?ipravili cestu mechanizovaným silám.“
Ukrajinci nyní pot?ebovali „v?ci, které mohou pomoci zpomalit tyto snahy Rus?,“ dodal americký ministr obrany.
Americká vláda v úterý oznámila, že poskytne ukrajinské armád? protip?chotní miny. Vládní p?edstavitel uvedl podmínku, že miny budou použity pouze k ochran? obyvatelstva na ukrajinském území a v neobydlených oblastech.
Jedná se o protip?chotní miny s deaktiva?ním za?ízením, které se spustí po vybití baterií.
17:00
Ukrajina poprvé vypálila ?ízené st?ely „Storm Shadow“
Ukrajina poprvé vypálila st?ely s plochou dráhou letu „Storm Shadow“ dodané Velkou Británií na cíle v Rusku. Informovaly o tom mimo jiné „Financial Times“ a „Guardian“ s odvoláním na nejmenované d?v?rné zdroje.
Britské ministerstvo obrany se na dotaz agentury dpa necht?lo ke zprávám vyjád?it. Vláda v Londýn? se d?íve vždy vyhýbala informacím o podmínkách nasazení Storm Shadow Ukrajinou pro obranné tažení proti ruským úto?ník?m.
Deník Telegraph uvedl, že trosky z ?ízených st?el byly nalezeny v obci Marjino v ruské Kurské oblasti, pouhých 45 kilometr? od hranic. Kurský gubernátor Alexej Smirnov oznámil na služb? krátkých zpráv Telegram, že byly vypáleny dv? rakety. Neposkytl však žádné podrobnosti.
Britská raketa Storm Shadow je ze vzduchu odpalovaná st?ela s doletem více než 250 kilometr? ur?ená k p?esným útok?m na cíle, jako jsou bunkry nebo kritická infrastruktura. Jejich konstrukce je totožná s francouzskými raketami Scalp.
16:15
USA p?islíbily další vojenskou pomoc
USA poskytnou Ukrajin? další vojenské vybavení. Jedná se o balí?ek v hodnot? p?ibližn? 275 milion? dolar? (asi 261 milion? eur), oznámilo americké ministerstvo obrany.
Obsahuje mimo jiné munici pro raketový odpalovací systém Himars, který má dosah kolem 80 kilometr?. Dodány budou také bezpilotní letouny a d?lost?elecká munice ráže 155 a 105 milimetr? a protitankové zbran?.
USA jsou nejv?tším dodavatelem zbraní pro obranné tažení Ukrajiny proti Rusku. Podle Pentagonu poskytly USA Kyjevu od za?átku války vojenskou pomoc v celkové výši více než 60,4 miliardy amerických dolar? (asi 55,7 miliardy eur).
13:17
Rakousko: Dalších 8 milion? eur pro Ukrajinu
„Dnes mohu oznámit, že jsme p?islíbili dalších 8 milion? eur na humanitární pomoc Ukrajin?,“ uvedl rakouský ministr zahrani?í Alexander Schallenberg.
- 5 milion? eur pro Sv?tový potravinový program na odminování.
- 3 miliony eur od mezinárodních organizací p?sobících na Ukrajin? a v Moldavsku na humanitární pomoc.
13:07
Potvrzeno zat?ení n?meckého ob?ana v Kaliningradu
Spolkové ministerstvo zahrani?í v Berlín? potvrdilo zat?ení n?meckého ob?ana Nikolaje G. v Kaliningradu, který je podle ruské domácí zpravodajské služby FSB obvin?n z terorismu.
K n?mu „došlo již v ?íjnu“, uvedla mluv?í ministerstva. Generální konzulát v Petrohrad? je v kontaktu s ruskými orgány a nabídl zadrženému konzulární pomoc a podporu.
Podle mluv?í je Spolkovému ministerstvu zahrani?í v sou?asné dob? znám nízký dvouciferný po?et osob s n?meckým ob?anstvím, které jsou v Rusku zadržovány.
12:58
Kreml vylu?uje zmrazení konfliktu
Kreml odmítl spekulace o možném zmrazení rusko-ukrajinské války.
„Prezident (Vladimir Putin) již ?ekl, že zmrazení tohoto konfliktu pro nás nep?ipadá v úvahu,“ uvedl mluv?í Dmitrij Peskov na tiskovém brífinku v souvislosti s mediálními zprávami o r?zných scéná?ích ukon?ení války na sou?asné frontové linii.
Moskva chce stále dosáhnout svých vále?ných cíl?. Prezident Vladimir Putin opakovan? deklaroval ochotu k rozhovor?m.
Den p?edtím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kategoricky vylou?il možnost postoupení území Rusku s ohledem na jednání o zp?sobu ukon?ení války.
Ponechal však prostor pro do?asnou ztrátu kontroly nad ?ástí ukrajinského území až do konce Putinova funk?ního období.
12:11
Zavírají se i další velvyslanectví
Po USA oznámily uzav?ení svých ambasád v Kyjev? pro ve?ejnost také velvyslanectví Špan?lska, Itálie a ?ecka.
11:30 hod.
?ína vyzývá ke „klidu“ a „zdrženlivosti“
Peking vyzval ke „klidu“ a „zdrženlivosti“ ve válce na Ukrajin?. „Za sou?asných okolností by všechny strany m?ly zachovat klid a zdrženlivost a spolupracovat prost?ednictvím dialogu a konzultací, aby se zabránilo nap?tí a strategickým rizik?m,“ uvedl mluv?í ministerstva zahrani?í Lin ?ien.
?ína bude ve válce na Ukrajin? i nadále hrát „konstruktivní roli“, pokra?oval ve st?edu mluv?í ministerstva zahrani?í Lin. Peking nadále vyzývá všechny strany, aby „deeskalovaly situaci a zavázaly se k politickému ?ešení ukrajinské krize“, dodal.
Vládnoucí komunistická strana v Pekingu tvrdí, že v konfliktu na Ukrajin? zaujímá neutrální postoj. Mezi Moskvou a Pekingem však existují úzké vztahy.
?ína je mimo jiné obvi?ována z toho, že Moskv? dodává tzv. zboží dvojího užití, které by mohlo být použito ve válce. Zboží dvojího užití je zboží dvojího ur?ení, které m?že být použito jak pro civilní, tak pro vojenské ú?ely, nap?íklad citlivá elektronika, IT technologie a software.
9:50
Velvyslanectví USA v Kyjev? uzav?eno
Velvyslanectví USA v Kyjev? je uzav?eno kv?li „možnému t?žkému leteckému útoku“. „Velvyslanectví USA v Kyjev? obdrželo konkrétní informace týkající se možného t?žkého leteckého útoku dne 20. listopadu,“ oznámilo ve st?edu velvyslanectví na svých internetových stránkách.
„Z d?vodu zvýšené opatrnosti je velvyslanectví uzav?eno a zam?stnanci jsou instruováni, aby se ukryli na míst?,“ pokra?ovalo.
Zam?stnanci velvyslanectví dostali pokyn, aby z?stali doma. Ob?ané USA by se v p?ípad? poplachu m?li ukrýt.
Americké velvyslanectví pravideln? varuje p?ed velkými leteckými údery, naposledy v b?eznu a v srpnu. Uzav?ení velvyslanectví je však neobvyklé.
8:33
Údajná sabotáž: v Kaliningradu zatkli N?mce.
Ruská vnit?ní zpravodajská služba FSB oznámila, že v Kaliningradu zadržela n?meckého ob?ana, který údajn? plánoval sabotážní akce. Muž, narozený v roce 1967, pochází podle ruských zpravodajských agentur z Hamburku.
P?i vstupu do ruské exklávy v Baltském mo?i z Polska u n?j ú?ady našly p?l litru tekuté výbušniny ukryté v lahvi od šamponu.
FSB dále vysv?tlila, že N?mec dostal p?íkaz zp?sobit výbuch od ukrajinského ob?ana, který rovn?ž žil v Hamburku. N?mec je ve vazb?.
Zadržený muž je rovn?ž podez?elý, že v b?eznu 2024 provedl útok výbušninou na distribu?ní stanici plynu v Kaliningradské oblasti. Nezávislé potvrzení této informace zatím není k dispozici.
7:50
Biden chce Kyjevu p?edat zakázané protip?chotní miny
Podle zpráv médií americký prezident Joe Biden schválil dodání protip?chotních min na Ukrajinu. Jak uvádí CNN a další, USA cht?jí, aby Kyjev rozmístil miny ve východní ?ásti zem?, kde ruské jednotky dosáhly dalšího postupu proti ukrajinským obranným liniím.
Jedná se o protip?chotní miny vybavené autodestruk?ním nebo deaktiva?ním za?ízením.
Washington o?ekává, že Ukrajina použije tyto protip?chotní miny k posílení obranných linií na ukrajinském území, a nikoli jako prost?edek útoku v Rusku, uvádí se dále v prohlášení. Krom? toho bylo požadováno ujišt?ní, že se Ukrajina bude snažit minimalizovat riziko, které miny p?edstavují pro civilní obyvatelstvo.
Protip?chotní miny jsou mezinárodn? zakázané a kontroverzní. Ottawská úmluva z roku 1997, kterou dosud ratifikovalo 164 stát?, zakazuje používání, výrobu, skladování a další prodej protip?chotních min. Mezi signatá?i nejsou USA a Rusko, ale Ukrajina ano.
18:39
Vzdá se Ukrajina území?
Volodymyr Zelenskyj poprvé ponechal prostor pro do?asnou ruskou kontrolu nad ukrajinským územím. „Možná bude muset Ukrajina n?koho v Moskv? p?e?kat, aby dosáhla svých cíl? a obnovila celé své území,“ ?ekl Zelenskyj v parlamentu s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina (72).
V mezinárodních médiích se již delší dobu spekuluje o tom, že by válka na Ukrajin? mohla být podél frontové linie zmrazena, aniž by Kyjev právn? postoupil území Rusku. Selenskij dosud formální právní postoupení území kategoricky odmítal. „Nevzdáme se práv Ukrajiny na její území“.
Kyjev také nedovolí, aby byla Ukrajina využívána ve volebních kampaních, ?ekl Zelenskyj, aniž by zmínil nadcházející spolkové volby v N?mecku. „Vít?zství na úkor Ukrajiny nebude fungovat. Ale m?žete vyhrát spole?n? s Ukrajinou,“ ?ekl.
6:35 hod.
Podpora z Dánska
Dánsko a Švédsko oznámily další dodávky zbraní a další podp?rná opat?ení pro Kyjev. Podle listu Defence Express p?jde o pomoc v hodnot? 535 milion? eur. Z?ásti budou použity p?íjmy z úrok? ze zmrazených ruských aktiv.
Dánsko je jednou ze zemí, která se p?i dodávkách zbraní zam??uje na ukrajinské spole?nosti a zadává tam konkrétní objednávky, uvádí ukrajinský web.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová (4. zleva) se setkává s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem (4. zprava) v Kyjev? 19. listopadu 2024. foto: Mads Claus Rasmussen / Ritzau Scanpix/AFP via Getty Images
6:10
Bez americké vojenské pomoci Ukrajina válku prohraje
Pokud bude vojenská pomoc USA Kyjevu omezena, Ukrajina prohraje válku s Ruskem, tvrdí její prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Pokud ji sníží, (…) myslím, že prohrajeme,“ ?ekl Zelenskyj v úterním rozhovoru pro americkou televizní stanici ‚Fox News‘. „Budeme bojovat. Máme svou produkci, ale to nesta?í na to, abychom zvít?zili.“
„Jednota“ mezi Ukrajinou a USA je ‚nejd?ležit?jší v?cí‘, pokra?oval Zelenskyj. Trump by mohl ovlivnit ruského prezidenta Vladimira Putina, „protože je mnohem siln?jší než Putin“.
Ruská hlava státu „m?že být ochotná a ukon?it tuto válku, ale také to mnohem více závisí na Spojených státech amerických. Putin je slabší než Spojené státy americké“.
6:00
No?ní útoky bojovými drony
B?hem noci na sebe oba státy vzájemn? úto?ily roji bezpilotních letoun?. Útok dron? ze strany Ukrajiny zp?sobil škody v n?kolika ruských regionech.
„Ve m?st? Alexejevka byly poškozeny výrobní haly pádem úlomk? dronu na území jedné spole?nosti,“ napsal na Telegramu gubernátor ruské p?íhrani?ní oblasti Belgorod Vja?eslav Gladkov. Zasažen byl také objekt infrastruktury a elektrické vedení. K zásahu došlo také v sousední Voron?žské oblasti.
Útoky dron? byly hlášeny také v Brjanské a Tulské oblasti a v oblasti Moskvy. Podle ministerstva obrany v Moskv? bylo sest?eleno celkem 42 bojových dron?.
Ruská armáda rovn?ž vypustila n?kolik roj? bezpilotních letoun?, které na Ukrajinu létaly z r?zných sm?r?. V ?ad? region? zem? i v hlavním m?st? Kyjev? byl vyhlášen letecký poplach. O p?ípadných úderech bojových dron? nebyly zpo?átku k dispozici žádné informace.
5:12 hod.
Ukrajina: 60 procent rozpo?tu je plánováno na obranu
Parlament v Kyjev? hlasoval o vládním rozpo?tu na rok 2025. Více než 60 procent celkových výdaj? je ur?eno na obranu a bezpe?nost, což odpovídá p?ibližn? 51 miliardám eur. Rozpo?et musí ješt? podepsat Zelenskyj. Návrh rozpo?tu Moskvy na rok 2025 po?ítá s ?ástkou odpovídající p?ibližn? 122 miliardám eur.
Mezitím Mezinárodní m?nový fond oznámil, že se s Kyjevem dohodl na šesté revizi stávajícího programu pomoci. To otevírá cestu k vyplacení dalších 1,1 miliardy dolar? podpory pro Ukrajinu, a?koli tato podpora musí být ješt? formáln? schválena.
Zelenskij mezitím v Kyjev? p?edstavil plán na zvýšení odolnosti zem?. Ukrajina bude masivn? investovat do zbrojení, oznámil. To zahrnuje rozší?ení vlastní výroby munice. „Ukrajinské zbran?“ jsou jednou z hlavních záruk ukrajinské nezávislosti.
V 5:00 hod.
Borrell: Kyjevu byl dodán milion d?lost?eleckých granát?.
Podle Evropské služby pro vn?jší ?innost nyní EU splnila sv?j plán dodat Ukrajin? d?lost?elecké granáty – i když se zpožd?ním.
„Dosáhli jsme cíle jednoho milionu d?lost?eleckých náboj?,“ uvedl šéfdiplomat EU Josep Borrell po zasedání ministr? obrany EU v Bruselu. Munice byla na Ukrajinu dodána „o n?kolik m?síc? pozd?ji, než se o?ekávalo“. P?vodn? cht?la EU dosáhnout hranice jednoho milionu náboj? do konce b?ezna.
„Budeme v tom pokra?ovat, protože Rusko nadále dostává velké dodávky munice a raket ze Severní Koreje a Íránu,“ oznámil Borrell.
15:50
Washington odsoudil nové ruské jaderné doktríny
Bílý d?m d?razn? odsoudil ratifikaci nových ruských jaderných doktrín jako „nezodpov?dnou rétoriku“. „Jedná se o další stejnou nezodpov?dnou rétoriku ze strany Ruska, které jsme byli sv?dky v posledních dvou letech,“ uvedl mluv?í americké Rady pro národní bezpe?nost.
Ruský prezident Vladimir Putin okamžit? zmírnil p?edchozí pravidla pro použití jaderných zbraní. Jím podepsaný dekret umož?uje jeho zemi použít jaderné zbran? proti nejadernému státu, pokud je podporován jadernými mocnostmi.
Nová doktrína rovn?ž povoluje jadernou odpov?? na „masivní“ letecké údery, a to i v p?ípad?, že jsou použity pouze konven?ní zbran?. „Bylo nutné sladit naše zásady se sou?asnou situací,“ komentoval dekret mluv?í Kremlu Peskov. Od za?átku ruské kampan? Putin opakovan? hrozil použitím jaderných zbraní.
19. listopadu 2024
19:45
Medved?v: Útoky západních raket mohou být interpretovány jako útok NATO
Útoky západních raket s delším doletem hluboko do ruského vnitrozemí lze interpretovat jako útok stát? NATO. Na svém kanálu Telegram to v úterý napsal místop?edseda ruské bezpe?nostní rady Dmitrij Medved?v.
„Pokud jsou takto použity rakety aliance, lze to považovat za útok zemí aliance na Rusko [zvýrazn?ní v originále]. V takovém p?ípad? vzniká právo na odvetný úder zbran?mi hromadného ni?ení proti Kyjevu a d?ležitým objekt?m NATO, a? už se nacházejí kdekoli. A to už by byla t?etí sv?tová válka,“ napsal Medved?v.
Medved?v rovn?ž obvinil vládu pod vedením amerického prezidenta Joea Bidena, že zám?rn? p?ivodila eskalaci konfliktu. Podle bývalého ruského prezidenta za to bude muset Trumpova administrativa zaplatit.
„Možná chce starý pán Biden skute?n? ukon?it sv?j život malebným zp?sobem a vzít s sebou velkou ?ást lidstva,“ dodal Medved?v ve svém p?ísp?vku.
15:30
Ruský ministr zahrani?í hrozí „odpovídající“ reakcí
„Pokud budou rakety delšího doletu rozmíst?ny z Ukrajiny sm?rem k ruskému území, znamená to, že je budou obsluhovat ameri?tí vojenští experti,“ ?ekl Lavrov noviná??m v úterý v Riu de Janeiru po skon?ení summitu G20. Mezitím vysoce postavený ukrajinský p?edstavitel potvrdil tiskové agentu?e AFP, že Ukrajina použila ATACMS p?i útoku na ruskou oblast Brjansk.
Ruský ministr zahrani?í Lavrov k ost?elování ATACMS uvedl:
„Budeme to považovat za novou fázi války Západu proti Rusku a podle toho budeme reagovat.“
Ze strany Ukrajiny a jejích západních spojenc? šlo o „znamení“, že usilují o eskalaci.
Lavrov rovn?ž západním spojenc?m Ukrajiny vzkázal, že by si m?li p?e?íst ruskou jadernou doktrínu „v plném zn?ní“.
Putin v úterý podepsal dekret, který jeho zemi umož?uje použít jaderné zbran? proti nejadernému státu, pokud jej podpo?í jaderné mocnosti. Nová doktrína rovn?ž povoluje jadernou odpov?? na „masivní“ letecké údery, a to i v p?ípad?, že jsou použity pouze konven?ní zbran?.
13:50
Moskva: Ukrajina ost?eluje ruské vojenské za?ízení raketami ATACMS.
Podle Moskvy Ukrajina vypálila šest raket ATACMS americké výroby na cíl v Rusku. Podle ministerstva obrany v Moskv? bylo p?t z t?chto raket zachyceno ruskou protivzdušnou obranou.
Pokud jsou informace správné, jednalo by se o první známý útok od doby, kdy USA povolily Ukrajin? použít ATACMS proti cíl?m v Rusku.
Šestá raketa byla poškozena, oznámilo ministerstvo na svém telegramovém kanálu. Její trosky dopadly na vojenský objekt v Brjanské oblasti nedaleko hranic. Požár byl uhašen. „Nedošlo k žádným ob?tem ani škodám,“ uvedlo.
Údaje o míst? odpovídaly informacím z Ukrajiny. Generální štáb v Kyjev? informoval o no?ním útoku na ruský muni?ní sklad u m?sta Kara?ev v Brjanské oblasti. Ve skladu bylo zaznamenáno dvanáct sekundárních výbuch?, oznámila armáda na Facebooku. Jedná se o detonaci uskladn?né munice po nárazu.
Kyjevská média s odvoláním na nejmenované vojenské p?edstavitele rovn?ž informovala, že byly použity rakety ATACMS dodané USA. „Objekt byl úsp?šn? zni?en,“ citoval portál RBK-Ukrajina armádní zdroj. Žádnou z t?chto informací nebylo možné nezávisle ov??it.
12:35
Parlamentní skupina FDP chce pro Ukrajinu hlasování o Taurusu
FDP chce v Bundestagu vyvinout tlak na spolkového kanclé?e Olafa Scholze (SPD) v otázce dodávek zbraní na Ukrajinu. P?edseda výboru pro obranu Marcus Faber (FDP) v úterním vydání deníku „Bild“ oznámil, že jeho parlamentní skupina chce ve Spolkovém sn?mu p?edložit návrh na hlasování o dodávkách raketového systému Taurus na Ukrajinu. „Budeme hlasovat o vlastním návrhu,“ ?ekl Faber.
Takové hlasování je nutné poté, co se americká vláda rozhodla povolit Ukrajin? použití amerických raket ATACMS proti Rusku. Proto „pot?ebujeme v Bundestagu také debatu o dodávce pro Taurus“, ?ekl Faber.
V úterý se vyjád?ili také dva bývalí minist?i: „Taurus musí být dodán hned,“ napsal na X. stran? p?edseda FDP a bývalý ministr financí Christian Lindner. „V?tšina ve Spolkovém sn?mu je tady. Ud?lejte to!“
Bývalý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) na X napsal, že „zbra?ové systémy, které fungují na velké vzdálenosti, by Ukrajinu strategicky posílily a zm?nily by situaci na bojišti v její prosp?ch“. Buschmann rovn?ž dodal. „V?tšina ve Spolkovém sn?mu je ta tam.“
Naposledy se pro dodávky Taurusu vyslovili také vrcholní politici CDU/CSU a Zelených, což vylou?il kanclé? Olaf Scholz (SPD).
12:10
Selenskyj: Putin se „sám od sebe nezastaví“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Evropu k rozhodn?jší akci vzhledem k válce, která trvá již 1000 dní. Ruský prezident Vladimir Putin „hodlá tuto válku vyhrát, sám se nezastaví“, uvedl Zelenskyj v úterním videoposelství Evropskému parlamentu.
?ím více ?asu Putin bude mít, „tím horší budou podmínky“, tvrdil Zelenskyj. „Každý den je nejlepším okamžikem k tomu, abychom na Rusko tla?ili ješt? siln?ji.“
V Kyjev? Selenskij p?edstavil plán na zvýšení odolnosti zem?. „I bez jaderných zbraní m?žeme najít konven?ní nástroje, jak (Rusko) zadržet,“ ?ekla hlava státu poslanc?m a shromážd?nému vedení zem?. Za tímto ú?elem by se investovalo do vlastního obranného pr?myslu zem?.
Selenskij op?t odmítl myšlenku postoupení území Rusku. „Nevzdáváme se práv Ukrajiny na její území,“ ?ekl. Zárove? však ponechal prostor pro možnost, že by ukrajinská území do?asn? nemusela být pod kontrolou Kyjeva.
12:01
Pistorius: Žádné p?edání Taurusu nep?ipadá v úvahu
EU musí spole?n? s USA vážn? zvážit, jak by bylo možné zajistit p?ípadné p?ím??í, prohlásil n?mecký ministr obrany Boris Pistorius na okraj zasedání ministr? obrany EU v Bruselu. „Nejd?íve je však t?eba dosáhnout jednání“. Toto poselství bylo „adresováno Putinovi“.
Ministr obrany Boris Pistorius 19. listopadu 2024 v Bruselu na zasedání ministr? obrany EU. Foto: NICOLAS TUCAT/AFP via Getty Images
Stejn? jako spolkový kanclé? Olaf Scholz (SPD) i Pistorius odmítl výzvy k rozmíst?ní ?ízených st?el Taurus v Kyjev?. „Na postoji n?mecké vlády jako celku se nic nezm?nilo,“ zd?raznil. V anglickém projevu Pistorius dodal, že „v tuto chvíli“ je dodávka Taurus? nemyslitelná.
Minist?i obrany EU a generální tajemník NATO Mark Rutte cht?li o napjaté vojenské situaci jednat s ukrajinským šéfem rezortu Rustemem Umerovem prost?ednictvím videozáznamu v Bruselu.
11:55
Baerbock hovo?í v Polsku
Ministryn? zahrani?í Annalena Baerbocková (Zelení) dnes jednala o válce na Ukrajin? se svými kolegy z dalších p?ti evropských zemí. Cílem setkání ve Varšav? bylo rovn?ž projednat budoucnost transatlantických vztah? po vít?zství Donalda Trumpa v amerických volbách a evropskou obranu.
(l-p) Francouzský ministr pro Evropu a zahrani?ní v?ci Jean-Noel Barrot, italský ministr zahrani?í Antonio Tajani, polský ministr zahrani?í Radoslaw Sikorski a n?mecká ministryn? zahrani?í Annalena Baerbocková po zasedání evropských ministr? zahrani?í ve Varšav? 19. listopadu 2024. Foto: Wojtek Radwanski/AFP via Getty Images
Baerbocková hovo?ila v polském hlavním m?st? se svými kolegy z Francie, Itálie, Polska a jmenovanou vysokou p?edstavitelkou EU pro zahrani?ní v?ci Kájou Kallasovou. Minist?i zahrani?í Špan?lska a Velké Británie m?li být spojeni prost?ednictvím videa. Poté cht?la vystoupit p?ed noviná?i.
Rozhodnutí americké vlády dát Kyjevu zelenou k použití zbraní dlouhého doletu proti cíl?m v Rusku vyvolalo o víkendu debatu mezi ostatními spojenci Ukrajiny. Polsko tento krok uvítalo, zatímco Baerbock rovn?ž vyzval k tomu, aby Ukrajina dostala silné prost?edky sebeobrany.
11:51
Vále?né zbran?: Vývoz z N?mecka
Nejv?tším vývozcem vále?ných zbraní v N?mecku v roce 2023 bylo Dolní Sasko s 2,8 miliardy eur, p?ed Bavorskem s 1,9 miliardy eur a Bádenskem-Württemberskem (1,4 miliardy eur).
K 15. ?íjnu letošního roku bylo Dolní Sasko stále nejv?tším vývozcem vále?ných zbraní a s hodnotou p?ibližn? 3,3 miliardy eur již p?ekro?ilo celkovou hodnotu pro rok 2023. Uvedl to list „Neue Osnabrücker Zeitung“ s odvoláním na odpov?? spolkového ministerstva hospodá?ství na dotaz poslance BSW Sevima Dagdelena.
Pokud jde o licence na kone?ný vývoz vojenského materiálu, Bavorsko s necelými 3,7 miliardami eur v roce 2023 p?edb?hlo Dolní Sasko s p?ibližn? 3,5 miliardami eur.
V letošním roce se Dolní Sasko v tabulce posunulo p?ed Bavorsko. Podle nejnov?jší odpov?di ministerstva hospodá?ství nyní Dolní Sasko p?edstihlo Bavorsko (2,315 miliardy eur) a Bádensko-Württembersko (2,299 miliardy eur) s p?ibližn? 3,9 miliardy eur a Šlesvicko-Holštýnsko s 1,5 miliardy eur.
9:28 hod.
Nalezen zakázaný plyn
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) oznámila, že v oblastech, kde Ukrajina bojuje proti ruským ozbrojeným silám, byl objeven zakázaný plyn CS.
Ukrajina p?edala OPCW t?i vzorky v ?íjnu, uvedla organizace. Jeden granát a jeden vzorek p?dy obsahovaly plyn CS používaný k potírání nepokoj?.
Kyjev požaduje vyvození d?sledk?.
Úmluva OPCW zakazuje používání plynu CS, což je forma slzného plynu, pokud není používán k potla?ení nepokoj?, ale jako „metoda vedení války“. CS plyn není smrtící, ale zp?sobuje podrážd?ní plic, k?že a o?í.
Rusko i Ukrajina se navzájem obvi?ují z používání chemických zbraní ve válce, která trvá již více než dva a p?l roku.
Nejnov?jší zpráva poprvé potvrzuje použití dráždivých látek v bojových zónách na Ukrajin?. Šéf OPCW Fernando Arias vyjád?il v souvislosti s t?mito zjišt?ními „velké znepokojení“. OPCW však zd?raznila, že zpráva se nesnaží ur?it „zdroj nebo p?vod toxické chemické látky“.
(S využitím materiál? agentur)
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obt?žující a automatické reklamy uvnit? ?lánk?, která n?kdy znesnad?uje ?tení. Pokud to oceníte, budeme vám vd??ni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o p?ísp?vcích naleznete zde.
Našu prácu môžete teraz podpori? aj nákupom prostredníctvom webovej stránky jednej z našich partnerských spolo?ností. Váš nákup vás nebude stá? ani cent navyše a pomôže nám pokra?ova? v našej práci. Týmto odkazom sa dostanete do našich partnerských internetových obchodov https://www.clenskevyhody.sk/podpora/zdenek/
Prostredníctvom tohto odkazu si môžete uzatvori? aj ve?mi výhodné poistenie pre vaše auto PZP!
DÔLEŽITÉ! PROSÍM, POVO?TE VŠETKY COOKIES!
Prajeme vám príjemné nakupovanie! ?
