Berliner Morgenpost, 30.08.2024
obrázek: Der Abschiebeflug am Freitag startete von Leipzig aus.© DPA Images | Julian Stratenschulte
Berlín. Poprvé od vít?zství Tálibánu byli lidé deportováni do Afghánistánu. Ochránci lidských práv vidí „protržení hráze“.
Krátce po p?lnoci n?meckého ?asu v pátek p?istává na kábulském letišti letadlo spole?nosti Qatar Airways. Na jeho palub? je 28 muž? s afghánským ob?anstvím, kte?í se zde dopustili závažných trestných ?in? a nyní musí zemi opustit.
Jedná se o zvláštní let – první deporta?ní akci do Afghánistánu od srpna 2021, kdy se tam k moci op?t dostal islamistický Taliban. Pro n?meckou vládu je let realizací prohlášení, které kanclé?ka u?inila na ja?e. Po útoku nožem v Mannheimu, p?i n?mž byl zabit policista, kanclé?ka v Bundestagu prohlásila, že vláda chce do Afghánistánu a Sýrie deportovat také zlo?ince a nebezpe?né osoby.
Páte?ní út?k proto považuje za signál pro zlo?ince: „Je to jasné znamení: Olaf Scholz ?ekl na p?edvolební akci u Lipska: „Kdo se dopustí trestného ?inu, nem?že po?ítat s tím, že ho nevyhostíme, ale pokusíme se o to, jak vidíte na tomto p?ípadu. Taková snaha m?že být úsp?šná pouze tehdy, pokud se bude postupovat opatrn? a velmi diskrétn?.
Odpovídáme na nejd?ležit?jší otázky, pro? to bylo nyní možné, co se dlouho zdálo nemožné, kdo musel zemi opustit a jaké d?sledky tato akce m?la.
Co je známo o deportovaných?
Na palub? letadla do Kábulu bylo 28 odsouzených pachatel? z celkem jedenácti n?meckých stát?. Všichni byli v N?mecku odsouzeni za závažné trestné ?iny. Mezi trestné ?iny pat?ilo zabití, znásiln?ní a t?žké ublížení na zdraví. N?kte?í z 28 osob si již trest za své trestné ?iny odpykali, jiní byli deportováni z v?zení.
Mezi deportovanými je i muž, který se v roce 2019 podílel na skupinovém znásiln?ní 14leté dívky v Illerkirchbergu v Bádensku-Württembersku. Jednat?icetiletý muž si již odpykal trest odn?tí svobody a byl zadržen policií za ú?elem deportace. Nejvíce osob bylo deportováno v Hesensku se šesti osobami a v Bádensku-Württembersku a Dolním Sasku, kde jich bylo deportováno po p?ti.
Co bude s t?mito lidmi v Afghánistánu dál?
Podle vlastních informací p?ijala n?mecká vláda opat?ení, aby zajistila bezpe?nost deportovaných v jejich domovské zemi. V pátek to ?ekl mluv?í vlády Steffen Hebestreit. „Nebyl však schopen ?íci nic o p?esných detailech a dohodách ?i diskusích, které prob?hly“.
Ministryn? vnitra Nancy Faeserová (SPD) upozornila, že pro Afghánistán žádný zákaz deportace neexistuje. „V tomto ohledu také p?edpokládám, že jsou tam v bezpe?í,“ ?ekla po výslechu ve výboru Bundestagu pro vnit?ní záležitosti.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International má však vážné pochybnosti, zda tomu tak skute?n? bude. „V Afghánistánu se vynášejí rozsudky smrti, p?i nichž se používají metody jako kamenování,“ ?íká Sophie Scheyttová, expertka Amnesty na práva azylant?. Teprve nedávno byla na fotbalovém stadionu ve?ejn? popravena jedna osoba.
Co situace v zemi znamená pro ty, kte?í byli nyní deportováni, se teprve ukáže: „Je t?žké p?edvídat, jak bude Taliban stíhán,“ vysv?tluje Scheyttová. „Co se dá ?íci v každém p?ípad?: Lidé, kte?í jsou deportováni do Afghánistánu, jsou vystaveni zna?nému riziku opakovaného porušování lidských práv.“ Proto se Agentura OSN pro uprchlíky, Agentura EU pro azyl a Rada Evropy jednozna?n? staví proti deportacím do Afghánistánu.
Pro? deportovaní dostávají 1000 eur na ruku?
Spolkové zem?, které jsou zodpov?dné za repatriaci, se dohodly, že deportovaným dají 1000 eur „na ruku“. Mluv?í dolnosaského ministerstva vnitra uvedla, že peníze by m?ly sta?it na pokrytí životních náklad? v Afghánistánu po dobu šesti až devíti m?síc?. V pozadí jsou právní úvahy – za ur?itých okolností m?že být p?ekážkou deportace i hrozba nouze v zemi p?vodu.
Pro? je nyní deportace do Afghánistánu možná?
Skute?nost, že od nástupu Tálibánu k moci v roce 2021 až do pátku nebyly do zem? provedeny žádné deportace, je zp?sobena nejen stavem lidských práv v zemi, ale také tím, že n?mecká vláda nechce prost?ednictvím oficiálních vztah? mezinárodn? povýšit režim Tálibánu. P?esto se již n?jakou dobu pracuje na tom, aby lety, jako byl ten páte?ní, byly možné. Za tímto ú?elem n?mecká vláda prakticky rozehrála hru vabank a spoléhala na podporu partnerských stát? v regionu – p?edevším Katarského emirátu.
Taliban nedávno prohlásil, že je otev?en jednání o deportacích, ale zárove? se vyjád?il, že jeho cílem jsou p?ímé kanály dialogu mezi jeho vládou a N?meckem. „Tálibán tyto lidi nep?ijme zp?t bez n??eho na oplátku,“ ?ekla redakci Sophie Scheyttová z Amnesty International. „N?mecká vláda zatím neodpov?d?la, co p?esn? je toto quid pro quo.“
Je to za?átek pravidelných deportací do Afghánistánu a Sýrie?
Spolkový kanclé? po vražd? policisty v Mannheimu oznámil sv?j zám?r deportovat v budoucnu zlo?ince nejen do Afghánistánu, ale i do Sýrie. Zda bude páte?ní let prvním v ?ad?, nebo prozatím jediným, se teprve ukáže. Zda dojde k dalším hromadným deportacím tohoto druhu, „to se teprve uvidí“, ?ekl v pátek mluv?í vlády Steffen Hebestreit.
P?edseda Strany zelených Omid Nouripour tlumil o?ekávání ohledn? rychlého opakování takové akce. Deportace podle n?j „nejsou možné ve velkém m??ítku“. „Vyžadovalo by to p?ímou spolupráci státu, což s kamennými islamisty z Talibanu není možné.“ Ty „právem neuznává žádná demokracie na sv?t?“, vysv?tlil spolup?edseda Zelených. Deporta?ní let, který v pátek odstartoval z lipského letišt?, by nem?l „vést k legitimizaci Talibanu“.
Pomáhá tato akce Talibanu?
Toho se obávají p?inejmenším organizace na ochranu lidských práv. „Spolupráce s Talibanem – i prost?ednictvím gang? – podporuje terorismus a islamismus, místo aby proti nim bojovala,“ ?ekl Tareq Alaows, mluv?í organizace Pro Asyl pro uprchlickou politiku. Deportace „by se mohla stát sou?ástí nezodpov?dné normalizace režimu“.
„Tento út?k je protržením hráze,“ ?íká Sophie Scheyttová. „Vyzýváme n?meckou vládu, aby okamžit? zajistila, že k dalším deportacím do Afghánistánu nedojde.“
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obt?žující a automatické reklamy uvnit? ?lánk?, která n?kdy znesnad?uje ?tení. Pokud to oceníte, budeme vám vd??ni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o p?ísp?vcích naleznete zde.
Zdroj feed chcemeslobodu.sk