Chcemeslobodu.sk, Dipl.-Kfm. Dipl.-Volksw. Zden?k Kedroutek, 25.02.2025
N?mecko hlasovalo a volby nedopadly podle p?edstav mnoha vlastenc?.
?lov?k by si myslel, že zdánliv? nekone?ná série teroristických útok?, znásiln?ní a útok? nožem, neuv??itelná prom?na N?mecka z jedné z nejbezpe?n?jších zemí sv?ta v bezpe?nostní fiasko, v n?mž se nikdo a nikdy nem?že cítit skute?n? bezpe?n?, stejn? jako alarmující úpadek pr?myslu a statisíce nových nezam?stnaných, by sta?ily k tomu, aby si to celá n?mecká populace rozmyslela.
I masivní podpora ?elných p?edstavitel? nové vlády USA a Viktora Orbána výrazn? zm?nila mnohé p?edvolební prognózy.
Faktem je, že r?znorodé stranicko-politické spektrum v N?mecku se již dávno stalo systémem dvou stran. Existuje skute?n? konzervativní, p?ízemní, ekonomicky a bezpe?nostn? orientovaná strana AfD (Alternativa pro N?mecko) a jsou tu ti druzí.
AfD proti globalistickým stranám – karikatura s postavi?kami z ekonomického animovaného filmu „Americký sen“.
Ani „unie CDU/CSU“, takzvané „k?es?anské strany“, ?asto ozna?ované jako „konzervativní“, jejichž p?íslušnost k Pánu Bohu dnes nestojí ani za zmínku, nemají nejpozd?ji od nástupu Angely Merkelové do funkce kanclé?ky v roce 2005 s pojmem „konzervativní“ nic spole?ného.
A? už jsou programy levicových globalist? jakékoli, CDU/CSU je pomáhala realizovat. Postupné vy?azování jaderné energie? Za?alo za Merkelové. Masová migrace prost?ednictvím otev?ených hranic? Za?alo to za Merkelové. Prosazování genderové ideologie a dalších „probuzených“ témat nebo demontáž n?mecké ekonomiky v d?sledku šíleného klimatického programu? To vše za?alo za Merkelové. Dokonce i brutální realizaci agendy COVID proti vlastnímu obyvatelstvu, stejn? jako eskalaci konfliktu na Ukrajin? v zahrani?ní politice, pohán?la „Unie“ v é?e Merkelové p?íkladným zp?sobem kup?edu. „Svobodní demokraté“ (FDP), kte?í byli nyní vyhozeni ze Spolkového sn?mu, prokázali svou ‚povolnost‘ b?hem nejdelšího období tzv. semaforské koalice. V zásad? podporovali tém?? všechny ideologicky šílené projekty ‘dobrodinc?’ z SPD a Zelených. V zásad? dnes m?žeme sm?le hovo?it o stranickém kartelu složeném z „CDU/CSU, Zelených, SPD, FDP a Levice“. Ve skute?nosti se v praktikované politice tém?? neliší – snad jen v komunikaci této politiky.
Ve skute?nosti by m?l jako normální ?lov?k, logicky vzato, všechny tyto v?ci odmítnout a snažit se o normalizaci situace. M?li bychom, ale mnozí tak ne?iní. V?tšina to ned?lá. Pokud zapo?ítáme i malé konzervativní odšt?pené strany, které jsou také konzervativní, ale nem?ly šanci dostat se do Spolkového sn?mu, ?iní podíl takto smýšlejících voli?? n?co p?es 21 %. Je t?žko pochopitelné, pro? je podíl žen, které volily AfD (18 %), o tolik nižší než podíl muž? (24 %). Zdá se, že všechna ta masová znásiln?ní a nyní i útoky na d?ti zap?sobily na ženy mén? než na muže. Žijeme z?ejm? v dob?, kdy biologická pot?eba bezpe?í pro sebe a svou rodinu, která byla pro ženy tradi?n? prioritou, v posledních letech a desetiletích pod vlivem ideologizovaných médií a politické moci velmi utrp?la.
Jak je to možné?
Je t?žko uv??itelné, jak silné mohou být v N?mecku tradi?ní vazby na politickou stranu. „M?j d?de?ek volil SPD, m?j otec volil SPD a já budu také voli?kou SPD.“ To je pravda. Tento druh stranické solidarity není v N?mecku ni?ím neobvyklým. Zdá se, že nevadí, že jediné, co stále p?ipomíná dv? tradi?ní lidové strany, „Unii“ CDU a CSU a SPD, jejich p?edch?dkyn? ve staré Spolkové republice až do 90. let 20. století/za?átku 21. století, je název a logo. Staré kombinace písmen jsou jen sko?ápkou toho, co p?edstavovali Adenauer, Brandt, Schmidt a Kohl. To platí i pro menší bývalou hospodá?skou stranu FDP.
Lidé volí v tém?? hypnotické ví?e v to, co tyto strany mohly p?edstavovat p?ed desítkami let. Opakovan? v??í prázdným frázím svých v?dc?. Zjevná p?iznání jejich klamání, jako nap?íklad slavný výrok Merkelové: „Nelze spoléhat na to, že to, co bylo ?e?eno p?ed volbami, platí i po volbách“, jsou obratn? ignorována.
Pouhý den po parlamentních volbách, 24. února 2025, Friedrich Merz bezostyšn? prohlásil, že „o uzav?ení hranic nikdo nikdy nemluvil“. Naprostá lež. Po útoku v Aschaffenburgu, p?i n?mž migrant za bílého dne zavraždil dvouleté dít? a 41letého otce a další lidé a d?ti byli zran?ni, n?kte?í z nich vážn?, sám toto slovo znovu a znovu propagoval jako „maximu“ nové politiky CDU.
Podíly hlas? obou starých mainstreamových stran už samoz?ejm? nelze srovnávat s výsledky z p?edchozích desetiletí. Nap?íklad když se Helmut Kohl v roce 1983 poprvé stal kanclé?em, zvít?zila CDU/CSU se 48,8 % p?ed SPD s 38,2 %. O takových ?íslech si dnes politici t?chto stran mohou nechat jen zdát.
Výsledky z roku 1983 ovšem pocházely z bývalého západního N?mecka. Východní N?mecko se tehdy ješt? nacházelo v hlubinách socialismu. P?esto se zdá, že východon?me?tí ob?ané jsou ve svém volebním chování mnohem pružn?jší než „západní“. Jak ukazuje následující mapa, síla AfD v jednotlivých spolkových zemích odráží starou východo-západní hranici N?mecka.
Procentuální podíl AfD ve spolkových volbách v roce 2025 podle spolkových zemí.
Pro? je AfD ve spolkových zemích v rámci starých „hranic NDR“ ?asto dvakrát siln?jší než na západ??
D?vod? je hned n?kolik. Za prvé, západon?mecká stranická struktura není ve východních spolkových zemích stále tak pevn? zakotvena jako na západ?. Tento „tradi?ní elektorát“, jako nap?íklad v Brémách, Hamburku nebo Mnichov?, na východ? neexistuje. Proto je ochota zm?nit své volební chování, když se v?ci zjevn? nevyvíjejí dob?e, mnohem vyšší než na Západ?.
P?edevším se zdá, že ob?ané východon?meckých spolkových zemí, s výjimkou hlavního m?sta Berlína, nejsou zaslepeni povrchní maškarádou názvu strany. Mnozí si uv?domují, že AfD ve skute?nosti v?bec není novou stranou.
Od nástupu Merkelové do funkce se celé n?mecké stranické spektrum ubírá stále extremisti?t?jším sm?rem ke globalismu a wokenismu. Po finan?ních ot?esech od roku 2008, kdy byly porušeny i poslední z p?vodních sm?rnic a základních princip? Evropské unie, pokud jde o finan?ní odpov?dnost za zahrani?ní ?lenské státy, vedl práv? tento ekonomický aspekt k založení strany, která se zpo?átku zam??ovala p?edevším na ekonomické d?ní, ale postupem ?asu se stala shromaždišt?m všech zklamaných a opušt?ných ob?an?, kte?í necht?li jít touto cestou do záhuby se starými stranami. AfD tvo?í v podstat? bývalí voli?i všech starých stran, CDU/CSU, SPD, FPD a dokonce i ?ásti Zelených. „Alternativa pro N?mecko“ není ve skute?nosti ni?ím jiným než návratem k racionálnímu a spolehlivému N?mecku, které bylo kdysi tak vysoce cen?no a jehož výrobky se t?šily vysoké pov?sti po celém sv?t?.
Mladí lidé volí AfD p?edevším proto, že na vlastní k?ži zažívají a poci?ují d?sledky nekontrolované masové imigrace.
Pro ob?any Východu je z?ejm? snazší tyto souvislosti vid?t a jednat podle nich, zatímco ob?ané Západu stále sní o starém dobrém prosperujícím a úsp?šném N?mecku, které dnes prost? neexistuje.
Navíc na Východ? stále existují ob?ané, kte?í mohou vypráv?t o tom, jaké to bylo, když spole?n? vládla klika stran – „SED“, „Socialistická strana jednoty N?mecka“ – a uv?domují si, že p?esn? to se v N?mecku d?je nyní.
Nálada ve východním N?mecku je napjatá. Zatím ne natolik, aby se projevila ve skute?ných výsledcích, ale stále kvasí a v?e.
Je možné, že se Východ nakonec rozhodne nejít cestou destrukce ve všech oblastech? A co se stane s Berlínem?
N?mecko ?ekají vzrušující ?asy. Práv? jsem obdržel zprávu z ?asopisu „Welt“, že p?íliv Afghánc? do N?mecka bude pravd?podobn? pokra?ovat. Dnes v Berlín? p?istálo další letadlo se 155 Afghánci na palub?. B?hem volební kampan? z?ejm? došlo pouze k malé „technické p?estávce“. Z tohoto pohledu z?stává vše p?i starém. Jedinou otázkou je, jak dlouho ješt?.
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
