EPOCH TIMES, Reinhard Werner, 09.09.2025
Francouzský premiér François Bayrou oznámil svou rezignaci poté, co neusp?l v hlasování o d?v??e. Jeho ambiciózní návrh rozpo?tu, který po?ítal s rozsáhlými škrty, narazil na odpor parlamentu. Prezident Macron nyní stojí p?ed obtížným rozhodnutím o jeho nástupci.
Ve zkratce:
- Francouzský premiér François Bayrou neusp?l v hlasování o d?v??e a odstoupil.
- Jeho návrh rozpo?tu s masivními škrty a zvýšením daní nezískal v?tšinu.
- Francouzský dluhový pom?r ?iní 114 procent HDP; horší situaci mají pouze ?ecko a Itálie.
- Krize ve Francii by mohla destabilizovat eurozónu a mít dopady na N?mecko.
Francouzský premiér François Bayrou podal v úterý 9. zá?í prezidentu Emmanuelovi Macronovi svou rezignaci. Jeho únik vp?ed do hlasování o d?v??e v Národním shromážd?ní skon?il v pond?lí ve?er jasnou porážkou. Pouze 194 z 577 poslanc? francouzského parlamentu mu vyjád?ilo d?v?ru. Proti n?mu hlasovalo 364 poslanc?.
Bayrou byl ve funkci teprve od prosince 2024. Nahradil Michela Barniera, který byl svržen hlasováním o ned?v??e. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že brzy jmenuje nástupce.
Francie je daleko od maastrichtských kritérií – Bayrou kritizuje „boomery“
Premiér p?edtím spojil sv?j návrh rozpo?tu se svým vlastním politickým osudem. Ost?e kritizoval „boomer?, kte?í v??í, že je vše v po?ádku“, a ozna?il sv?j p?ístup za jedinou možnost, jak ?elit nadm?rnému zadlužení.
Na ja?e 2025 ?inil státní dluh ve Francii 114 procent hrubého domácího produktu. Rozpo?tový deficit ?inil v lo?ském roce 5,8 procenta. Oba údaje jsou daleko od maastrichtských kritérií, která stanoví 60 procent pro státní dluh a 3 procenta pro rozpo?tový deficit. V eurozón? je v sou?asné dob? prekérn?jší situace pouze v ?ecku a Itálii. Návrh rozpo?tu, který p?edložil Bayrou, m?l umožnit úspory ve výši 44 miliard eur.
Bayrouova úsporná opat?ení: zrušení svátk?, zmrazení sociálních dávek, zvýšení daní
Bayrou m?l v úmyslu ?ešit dluhovou krizi pomocí dalekosáhlých opat?ení. Plánoval zmrazit d?chody a sociální výdaje na sou?asné úrovni a p?estat je p?izp?sobovat inflaci.
Návrh rozpo?tu po?ítal s menšími možnostmi odpis? pro osoby s nejvyššími p?íjmy. Plánoval také zrušit dva státní svátky – Velikono?ní pond?lí a 8. kv?ten, den kapitulace n?mecké Wehrmachtu ve druhé sv?tové válce. Výchozí pozice parlamentu byla od po?átku málo slibná. Od nových voleb v lét? lo?ského roku Macron a jeho spojenci již nemají v?tšinu v Národním shromážd?ní.
Pokud jde o zvýšení daní pro bohaté, Bayrou mohl možná po?ítat s hlasy levice. Škrty v d?chodech a podpo?e v nezam?stnanosti by však pro ni byly tabu – a odbory dokonce vyhlásily na 10. zá?í generální stávku.
Odstoupení Macrona je stejn? nepravd?podobné jako nové volby
Bayrouovi se v této situaci jevilo jako nejvhodn?jší možnost položit bezvýchodnou otázku d?v?ry a tím se zbavit svých povinností. Mezitím se ozývají hlasy volající po odstoupení prezidenta Macrona, který byl zvolen do roku 2027.
Je však nepravd?podobné, že k tomu dojde. V nedávné historii odstoupil b?hem svého funk?ního období pouze jeden francouzský prezident, Charles de Gaulle. Tento krok oznámil v roce 1969 pro p?ípad neúsp?chu referenda o ústavní reform?, které inicioval.
Je také velmi nepravd?podobné, že Macron podstoupí další riziko a vyhlásí nové volby. Nic nenasv?d?uje tomu, že by se pom?r sil po nich zm?nil oproti situaci od ?ervence 2024. Spíše by to vyústilo v nulový sou?et: Levicová koalice a Marine Le Penová s její stranou Rassemblement National (RN) by si mohly udržet své výsledky.
Francie zažívá politickou patovou situaci
Macronova koalice by prohrála – p?edevším ve prosp?ch republikán?. Celkov? by však ani tyto dv? politické síly nedokázaly získat více hlas? než p?ed rokem. Jedinou nad?jí centrist? by byl rozpad levicové koalice – s tím, že by se socialisté nebo zelení mohli zapojit do hledání v?tšiny.
Takový kalkul by se však mohl obrátit proti nim. Tém?? polovina poslanc? levicové koalice pat?í k radikálnímu hnutí La France Insoumise (LFI), které není v politickém st?edu považováno za koali?n? schopné. Nová levicová koalice bez LFI by však v mnoha volebních obvodech již nebyla schopna dosáhnout v?tšiny.
To by posílilo bu? RN, nebo LFI samotnou. Nakonec by mohlo dojít k situaci, kdy bez jednoho z t?chto dvou tábor? by nebylo možné dosáhnout parlamentní v?tšiny. To by mohlo vyvolat nap?tí i v rámci t?chto tábor? – mezi silami, které cht?jí systém „zachránit“, a t?mi, které ho cht?jí zni?it.
Finan?ní trhy nezavírají o?i
Vzhledem k v?tšinovým pom?r?m je ozdravení státních financí ve Francii st?ží realistické. A to i p?esto, že deficit stále roste. Drastické snížení státních výdaj? není stejn? jako zvýšení daní, které by navíc dále brzdilo hospodá?ský r?st, schopné získat v?tšinovou podporu.
Evropská komise by mohla Francii uložit postup p?i nadm?rném schodku, ale práv? u nejmocn?jších zemí spole?enství se takových krok? obává. Místo toho se p?istoupilo k tomu, že kontrola maastrichtských kritérií se bude provád?t pouze dlouhodob?, nikoli každoro?n?. Trhy jsou však mén? shovívavé – a riziková prémie pro dlouhodobé francouzské státní dluhopisy dosáhla úrovn?, kterou dosud znali pouze Itálie nebo ?ecko. To ješt? více zvyšuje úrokové zatížení. V d?sledku toho by mohlo dojít k destabilizaci eurozóny.
N?mecko: Výrazn? rostoucí ?isté úv?ry
Pro N?mecko by se francouzský p?íklad mohl ukázat jako špatné znamení. Výše státního dluhu, která ?iní p?ibližn? 63 procent HDP, je sice výrazn? nižší než úrove? západního souseda. Nové úv?ry však výrazn? rostou. Ve federálním rozpo?tu na rok 2025 se již po?ítá s dluhem federální vlády ve výši p?es 140 miliard eur.
Na rozdíl od Francie se politická a hospodá?ská krize v N?mecku zatím neprojevuje poklesem d?v?ry finan?ních trh?. Uvoln?ní dluhové brzdy, speciální fondy a ambiciózní cíle spolkové vlády v oblasti infrastruktury, zbrojení a ochrany klimatu dále zvyšují úv?rování. Sou?asn? se politická situace nestává stabiln?jší a ochota k úsporám se výrazn? nezvyšuje.
Zdroj:
_________________________________________________________________________________
V t?chto turbulentních ?asech, kdy se náš sv?tový finan?ní systém nachází v historické kone?né fázi, se nechte poradit, jak se m?žete chránit pomocí drahých kov?, zejména st?íbra. Napište mi na zdenek@chcemeslobodu.sk.
Ozvu se vám.
?íslo ú?tu pre darcov:
IBAN pre prevod v eurech SK82 8330 0000 0029 0153 3815
IBAN pro p?evod v ?eských korunách SK47 8330 0000 0028 0315 9567
BIC FIOZSKBAXXX
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
