EPOCH TIMES, Reinhard Werner, 09.09.2025
Francouzský premiér François Bayrou oznámil svou rezignaci poté, co neuspěl v hlasování o důvěře. Jeho ambiciózní návrh rozpočtu, který počítal s rozsáhlými škrty, narazil na odpor parlamentu. Prezident Macron nyní stojí před obtížným rozhodnutím o jeho nástupci.
Ve zkratce:
- Francouzský premiér François Bayrou neuspěl v hlasování o důvěře a odstoupil.
- Jeho návrh rozpočtu s masivními škrty a zvýšením daní nezískal většinu.
- Francouzský dluhový poměr činí 114 procent HDP; horší situaci mají pouze Řecko a Itálie.
- Krize ve Francii by mohla destabilizovat eurozónu a mít dopady na Německo.
Francouzský premiér François Bayrou podal v úterý 9. září prezidentu Emmanuelovi Macronovi svou rezignaci. Jeho únik vpřed do hlasování o důvěře v Národním shromáždění skončil v pondělí večer jasnou porážkou. Pouze 194 z 577 poslanců francouzského parlamentu mu vyjádřilo důvěru. Proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Bayrou byl ve funkci teprve od prosince 2024. Nahradil Michela Barniera, který byl svržen hlasováním o nedůvěře. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že brzy jmenuje nástupce.
Francie je daleko od maastrichtských kritérií – Bayrou kritizuje „boomery“
Premiér předtím spojil svůj návrh rozpočtu se svým vlastním politickým osudem. Ostře kritizoval „boomerů, kteří věří, že je vše v pořádku“, a označil svůj přístup za jedinou možnost, jak čelit nadměrnému zadlužení.
Na jaře 2025 činil státní dluh ve Francii 114 procent hrubého domácího produktu. Rozpočtový deficit činil v loňském roce 5,8 procenta. Oba údaje jsou daleko od maastrichtských kritérií, která stanoví 60 procent pro státní dluh a 3 procenta pro rozpočtový deficit. V eurozóně je v současné době prekérnější situace pouze v Řecku a Itálii. Návrh rozpočtu, který předložil Bayrou, měl umožnit úspory ve výši 44 miliard eur.
Bayrouova úsporná opatření: zrušení svátků, zmrazení sociálních dávek, zvýšení daní
Bayrou měl v úmyslu řešit dluhovou krizi pomocí dalekosáhlých opatření. Plánoval zmrazit důchody a sociální výdaje na současné úrovni a přestat je přizpůsobovat inflaci.
Návrh rozpočtu počítal s menšími možnostmi odpisů pro osoby s nejvyššími příjmy. Plánoval také zrušit dva státní svátky – Velikonoční pondělí a 8. květen, den kapitulace německé Wehrmachtu ve druhé světové válce. Výchozí pozice parlamentu byla od počátku málo slibná. Od nových voleb v létě loňského roku Macron a jeho spojenci již nemají většinu v Národním shromáždění.
Pokud jde o zvýšení daní pro bohaté, Bayrou mohl možná počítat s hlasy levice. Škrty v důchodech a podpoře v nezaměstnanosti by však pro ni byly tabu – a odbory dokonce vyhlásily na 10. září generální stávku.
Odstoupení Macrona je stejně nepravděpodobné jako nové volby
Bayrouovi se v této situaci jevilo jako nejvhodnější možnost položit bezvýchodnou otázku důvěry a tím se zbavit svých povinností. Mezitím se ozývají hlasy volající po odstoupení prezidenta Macrona, který byl zvolen do roku 2027.
Je však nepravděpodobné, že k tomu dojde. V nedávné historii odstoupil během svého funkčního období pouze jeden francouzský prezident, Charles de Gaulle. Tento krok oznámil v roce 1969 pro případ neúspěchu referenda o ústavní reformě, které inicioval.
Je také velmi nepravděpodobné, že Macron podstoupí další riziko a vyhlásí nové volby. Nic nenasvědčuje tomu, že by se poměr sil po nich změnil oproti situaci od července 2024. Spíše by to vyústilo v nulový součet: Levicová koalice a Marine Le Penová s její stranou Rassemblement National (RN) by si mohly udržet své výsledky.
Francie zažívá politickou patovou situaci
Macronova koalice by prohrála – především ve prospěch republikánů. Celkově by však ani tyto dvě politické síly nedokázaly získat více hlasů než před rokem. Jedinou nadějí centristů by byl rozpad levicové koalice – s tím, že by se socialisté nebo zelení mohli zapojit do hledání většiny.
Takový kalkul by se však mohl obrátit proti nim. Téměř polovina poslanců levicové koalice patří k radikálnímu hnutí La France Insoumise (LFI), které není v politickém středu považováno za koaličně schopné. Nová levicová koalice bez LFI by však v mnoha volebních obvodech již nebyla schopna dosáhnout většiny.
To by posílilo buď RN, nebo LFI samotnou. Nakonec by mohlo dojít k situaci, kdy bez jednoho z těchto dvou táborů by nebylo možné dosáhnout parlamentní většiny. To by mohlo vyvolat napětí i v rámci těchto táborů – mezi silami, které chtějí systém „zachránit“, a těmi, které ho chtějí zničit.
Finanční trhy nezavírají oči
Vzhledem k většinovým poměrům je ozdravení státních financí ve Francii stěží realistické. A to i přesto, že deficit stále roste. Drastické snížení státních výdajů není stejně jako zvýšení daní, které by navíc dále brzdilo hospodářský růst, schopné získat většinovou podporu.
Evropská komise by mohla Francii uložit postup při nadměrném schodku, ale právě u nejmocnějších zemí společenství se takových kroků obává. Místo toho se přistoupilo k tomu, že kontrola maastrichtských kritérií se bude provádět pouze dlouhodobě, nikoli každoročně. Trhy jsou však méně shovívavé – a riziková prémie pro dlouhodobé francouzské státní dluhopisy dosáhla úrovně, kterou dosud znali pouze Itálie nebo Řecko. To ještě více zvyšuje úrokové zatížení. V důsledku toho by mohlo dojít k destabilizaci eurozóny.
Německo: Výrazně rostoucí čisté úvěry
Pro Německo by se francouzský příklad mohl ukázat jako špatné znamení. Výše státního dluhu, která činí přibližně 63 procent HDP, je sice výrazně nižší než úroveň západního souseda. Nové úvěry však výrazně rostou. Ve federálním rozpočtu na rok 2025 se již počítá s dluhem federální vlády ve výši přes 140 miliard eur.
Na rozdíl od Francie se politická a hospodářská krize v Německu zatím neprojevuje poklesem důvěry finančních trhů. Uvolnění dluhové brzdy, speciální fondy a ambiciózní cíle spolkové vlády v oblasti infrastruktury, zbrojení a ochrany klimatu dále zvyšují úvěrování. Současně se politická situace nestává stabilnější a ochota k úsporám se výrazně nezvyšuje.
Zdroj:
_________________________________________________________________________________
V těchto turbulentních časech, kdy se náš světový finanční systém nachází v historické konečné fázi, se nechte poradit, jak se můžete chránit pomocí drahých kovů, zejména stříbra. Napište mi na zdenek@chcemeslobodu.sk.
Ozvu se vám.
Číslo účtu pre darcov:
IBAN pre prevod v eurech SK82 8330 0000 0029 0153 3815
IBAN pro převod v českých korunách SK47 8330 0000 0028 0315 9567
BIC FIOZSKBAXXX
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
