CHCEMESLOBODU.SK, Zden?k Kedroutek, 10.09.2025
Zpravodaj z Pa?íže – 10. zá?í 2025 – fotka z portálu X
Francie, zem? revolucí, stojí na pokraji propasti. Zatímco prezident Emmanuel Macron zoufale hledá cestu k vytvo?ení stabilní vlády, ulice ho?í a zem? je paralyzována masivními blokádami. Hnutí „Bloquons Tout“ – „Zablokujme vše“ – rozpoutalo celostátní chaos, který odhaluje hlubokou politickou a ekonomickou krizi. S více než 175 000 demonstranty, stovkami zat?ení a rostoucími škodami hrozí nejen destabilizace Francie, ale i celého systému eura a Evropské unie. Nepokoje jsou p?íznakem systému, který dosáhl svých mezí – a eskalace m?že být teprve za?átkem.
Politický kolaps: Zem? bez vedení
Krize má hluboké ko?eny: od parlamentních voleb v ?ervnu 2024 je Francie uvízlá v chaotickém patu. Macron?v centristický blok (Renaissance) drží pouze 166 k?esel, zatímco levicová Nová lidová fronta (NFP) má 193 a pravicové Národní shromážd?ní (RN) 142 mandát?, což paralyzuje parlament. Žádná koalice není možná, což vede k opakovaným pád?m vlád. Dne 8. zá?í 2025 premiér François Bayrou neusp?l p?i hlasování o d?v??e (364 proti 194 hlas?m), pouhých dev?t m?síc? po svém jmenování. Jeho plán na rozpo?tové škrty ve výši 44 miliard eur pro rok 2026 – v?etn? zmrazení penzí, zrušení dvou svátk? a škrt? tisíc? pracovních míst ve ve?ejném sektoru – byl odmítnut levicí i pravicí.
Macron, jehož popularita klesla na 15–20 procent, jmenoval 9. zá?í novým premiérem Sébastiena Lecornua, konzervativce ze svého tábora. Jde však již o pátou zm?nu vlády za dva roky a opozice volá po jeho impeachmentu nebo nových volbách. Pátá republika je paralyzována a experti varují p?ed „institucionální krizí“, která m?že trvat až do prezidentských voleb v roce 2027. Bez stabilní v?tšiny visí rozpo?et ve vzduchu a zem? se bez vedení ?ítí do chaosu.
Ekonomická katastrofa: Hora dluh?, která vše drtí
Za politickou paralýzou ?íhá výbušná ekonomická situace. Státní dluh Francie dosáhl 114–116 procent HDP – p?es 3,3 bilionu eur, což je po ?ecku a Itálii nejvyšší podíl v eurozón?. Schodek rozpo?tu pro rok 2024 ?iní 5,8 procenta (168 miliard eur), dvojnásobek limitu EU (3 procenta). R?st stagnuje na p?edpokládaných 0,6 procenta pro rok 2025 a hrozí recese. Nezam?stnanost stoupá na 7,4 procenta, reálné mzdy klesají kv?li inflaci a odv?tví jako stavebnictví, chemický pr?mysl ?i hotelnictví kolabují.
P?í?iny jsou rozmanité: nadm?rné ve?ejné výdaje (57 procent HDP, nejvyšší v Evrop?) na sociální systém a byrokracii, spolu s dopady pandemie, energetické krize a Macronových da?ových úlev pro bohaté a korporace. Da?ové p?íjmy klesly od roku 2017 z 54 na 51 procent HDP. Nyní hrozí snížení úv?rového ratingu: Moody’s již rating snížila, Fitch zkoumá situaci 12. zá?í. Úrokové náklady mohou do roku 2029 dosáhnout 100 miliard eur ro?n?. Bez razantních reforem – které se zdají politicky nemožné – varuje EU p?ed dluhovou krizí podobnou roku 2011, jež by mohla destabilizovat celou eurozónu.
Kdo protestuje – a proti ?emu p?esn??
Hnutí „Bloquons Tout“ není jednotný blok, ale decentralizovaná aliance roz?arovaných ob?an?, organizovaná p?es sociální sít?. Zahrnuje široké spektrum aktér?, které spojuje ekonomická nouze a politické roz?arování. V ?ele stojí b?žní ob?ané: d?lníci, drobní podnikatelé, mladí lidé a rodiny st?ední t?ídy, kte?í trpí rostoucími životními náklady, chudobou a nerovností. Mnozí p?ipomínají protesty Žlutých vest z roku 2018 a požadují sociální spravedlnost bez formálního vedení – jde o „horizontální hnutí“, kde každý jedná lokáln?.
Organizované skupiny se p?idávají: odbory jako CGT a SUD vyhlašují stávky, zejména ve ve?ejném sektoru, železnicích a zdravotnictví. Protestují proti škrt?m v mzdách, penzích a sociálních dávkách. Politicky se angažují levicové síly jako La France Insoumise (LFI) pod vedením Jeana-Luca Mélenchona, které požadují Macronovu rezignaci, a nep?ímo pravicová RN pod Marine Le Pen, která krizi využívá k posílení popularity. Ekologi?tí aktivisté, lékárníci a zem?d?lci se také p?ipojují. Požadavky jsou jasné: zastavení škrt? ve výši 44 miliard eur, Macron?v odchod, nové volby a p?erozd?lení bohatství. Mnozí vidí v Macronovi symbol systému, který zvýhod?uje elity, zatímco lid trpí – od inflace p?es nezam?stnanost až po vysoké ceny energií.
Pro? tak radikáln? a násiln??
Radikalita protest? pramení z letité frustrace: Žluté vesty v roce 2018 ukázaly, jak m?že ekonomická nouze vést k výbušným povstáním. Dnes krizi prohlubuje pokra?ující chaos – pády vlád, rostoucí chudoba (míra chudoby 15 procent) a neúsp?šné reformy – což podn?cuje hn?v. Mnozí demonstranti se cítí ignorováni elitami a škrtací balí?ek je vnímán jako útok na základní pot?eby: penze, svátky, pracovní místa. Decentralizovaná povaha hnutí umož?uje radikálním element?m, jako jsou „Black Blocs“ – maskovaní anarchisté a autonomní aktivisté – eskalovat akce, staví barikády, zakládají požáry nebo se st?etávají s policií.
Násilí se ?asto rozdmýchává policejními zásahy: s 80 000 nasazenými policisty, slzným plynem a vodními d?ly reagují ú?ady tvrd?, což vede k eskalaci. Zprávy o použití pep?ového spreje proti cyklist?m nebo zatýkání p?i pokojných protestech podn?cují nap?tí. Historicky se francouzská protestní kultura rychle radikalizuje – od studentských revolt v roce 1968 po nedávné protesty proti d?chodové reform?. Sou?asná sm?s ekonomické zoufalosti a politické paralýzy ?iní radikalitu nevyhnutelnou: pro mnohé je „Zablokujme vše“ poslední cestou, jak vynutit zm?nu.
Aktuální stav: Nepokoje sílí – chaos a škody
Dne 10. zá?í 2025 protesty vyvrcholily: p?es 550 shromážd?ní a 262 blokád ochromilo zemi. V Pa?íži ho?ely barikády na Place du Châtelet, Place de la République a u Gare du Nord; restaurace byla zni?ena ohn?m, fasády poškozeny. St?ety u Porte de Vincennes a Saint-Denis vedly k nasazení slzného plynu. V Rennes explodoval autobus na obchvatu, v Nantes a Bordeaux létaly kameny a granáty. Marseille zažila blokádu p?ístavu, Toulouse a Montpellier pouli?ní boje, zatímco v Lyonu a Caen byly zablokovány dálnice a nádraží.
Bilance je alarmující: 267 požár? po celé zemi, 300–473 zat?ení (z toho 145–200 v Pa?íži) a obrovské škody. Dopravní chaos zp?sobuje ztráty v milionech eur kv?li zpožd?ním vlak? a let?; samotná blokáda p?ístavu v Marseille stojí denn? miliony. Ho?ící auta, popelnice a autobus v Rennes symbolizují intenzitu protest?. Policie varovala p?ed sabotážemi a s 80 000 nasazenými muži eskalovaly st?ety. Další stávky jsou plánovány na 18. zá?í a 1. ?íjna, což m?že nepokoje prodloužit.
Výhled: Hrozba pro systém eura a EU
Francouzská krize není ojedin?lým jevem – ohrožuje eurozónu. Se stoupajícími úroky (desetileté dluhopisy na 3,5 procenta) a odlivem investor? hrozí ?et?zová reakce: vyšší náklady pro Itálii, Špan?lsko a dokonce N?mecko. Evropská komise naléhá na reformy, ale bez stabilní francouzské vlády hrozí dluhová krize, která by ot?ásla eurem. Macron by mohl vyhlásit nouzový stav (?lánek 16), což by vedlo k další eskalaci. Experti hovo?í o „povstalecké atmosfé?e“: bez kompromisu by pád Francie mohl uvrhnout EU do nejhlubší krize od Brexitu.
_________________________________________________________________________________
V t?chto turbulentních ?asech, kdy se náš sv?tový finan?ní systém nachází v historické kone?né fázi, se nechte poradit, jak se m?žete chránit pomocí drahých kov?, zejména st?íbra. Napište mi na zdenek@chcemeslobodu.sk.
Ozvu se vám.
?íslo ú?tu pre darcov:
IBAN pre prevod v eurech SK82 8330 0000 0029 0153 3815
IBAN pro p?evod v ?eských korunách SK47 8330 0000 0028 0315 9567
BIC FIOZSKBAXXX
