CHCEMESLOBODU.SK, Zdeněk Kedroutek, 10.09.2025
Zpravodaj z Paříže – 10. září 2025 – fotka z portálu X
Francie, země revolucí, stojí na pokraji propasti. Zatímco prezident Emmanuel Macron zoufale hledá cestu k vytvoření stabilní vlády, ulice hoří a země je paralyzována masivními blokádami. Hnutí „Bloquons Tout“ – „Zablokujme vše“ – rozpoutalo celostátní chaos, který odhaluje hlubokou politickou a ekonomickou krizi. S více než 175 000 demonstranty, stovkami zatčení a rostoucími škodami hrozí nejen destabilizace Francie, ale i celého systému eura a Evropské unie. Nepokoje jsou příznakem systému, který dosáhl svých mezí – a eskalace může být teprve začátkem.
Politický kolaps: Země bez vedení
Krize má hluboké kořeny: od parlamentních voleb v červnu 2024 je Francie uvízlá v chaotickém patu. Macronův centristický blok (Renaissance) drží pouze 166 křesel, zatímco levicová Nová lidová fronta (NFP) má 193 a pravicové Národní shromáždění (RN) 142 mandátů, což paralyzuje parlament. Žádná koalice není možná, což vede k opakovaným pádům vlád. Dne 8. září 2025 premiér François Bayrou neuspěl při hlasování o důvěře (364 proti 194 hlasům), pouhých devět měsíců po svém jmenování. Jeho plán na rozpočtové škrty ve výši 44 miliard eur pro rok 2026 – včetně zmrazení penzí, zrušení dvou svátků a škrtů tisíců pracovních míst ve veřejném sektoru – byl odmítnut levicí i pravicí.
Macron, jehož popularita klesla na 15–20 procent, jmenoval 9. září novým premiérem Sébastiena Lecornua, konzervativce ze svého tábora. Jde však již o pátou změnu vlády za dva roky a opozice volá po jeho impeachmentu nebo nových volbách. Pátá republika je paralyzována a experti varují před „institucionální krizí“, která může trvat až do prezidentských voleb v roce 2027. Bez stabilní většiny visí rozpočet ve vzduchu a země se bez vedení řítí do chaosu.
Ekonomická katastrofa: Hora dluhů, která vše drtí
Za politickou paralýzou číhá výbušná ekonomická situace. Státní dluh Francie dosáhl 114–116 procent HDP – přes 3,3 bilionu eur, což je po Řecku a Itálii nejvyšší podíl v eurozóně. Schodek rozpočtu pro rok 2024 činí 5,8 procenta (168 miliard eur), dvojnásobek limitu EU (3 procenta). Růst stagnuje na předpokládaných 0,6 procenta pro rok 2025 a hrozí recese. Nezaměstnanost stoupá na 7,4 procenta, reálné mzdy klesají kvůli inflaci a odvětví jako stavebnictví, chemický průmysl či hotelnictví kolabují.
Příčiny jsou rozmanité: nadměrné veřejné výdaje (57 procent HDP, nejvyšší v Evropě) na sociální systém a byrokracii, spolu s dopady pandemie, energetické krize a Macronových daňových úlev pro bohaté a korporace. Daňové příjmy klesly od roku 2017 z 54 na 51 procent HDP. Nyní hrozí snížení úvěrového ratingu: Moody’s již rating snížila, Fitch zkoumá situaci 12. září. Úrokové náklady mohou do roku 2029 dosáhnout 100 miliard eur ročně. Bez razantních reforem – které se zdají politicky nemožné – varuje EU před dluhovou krizí podobnou roku 2011, jež by mohla destabilizovat celou eurozónu.
Kdo protestuje – a proti čemu přesně?
Hnutí „Bloquons Tout“ není jednotný blok, ale decentralizovaná aliance rozčarovaných občanů, organizovaná přes sociální sítě. Zahrnuje široké spektrum aktérů, které spojuje ekonomická nouze a politické rozčarování. V čele stojí běžní občané: dělníci, drobní podnikatelé, mladí lidé a rodiny střední třídy, kteří trpí rostoucími životními náklady, chudobou a nerovností. Mnozí připomínají protesty Žlutých vest z roku 2018 a požadují sociální spravedlnost bez formálního vedení – jde o „horizontální hnutí“, kde každý jedná lokálně.
Organizované skupiny se přidávají: odbory jako CGT a SUD vyhlašují stávky, zejména ve veřejném sektoru, železnicích a zdravotnictví. Protestují proti škrtům v mzdách, penzích a sociálních dávkách. Politicky se angažují levicové síly jako La France Insoumise (LFI) pod vedením Jeana-Luca Mélenchona, které požadují Macronovu rezignaci, a nepřímo pravicová RN pod Marine Le Pen, která krizi využívá k posílení popularity. Ekologičtí aktivisté, lékárníci a zemědělci se také připojují. Požadavky jsou jasné: zastavení škrtů ve výši 44 miliard eur, Macronův odchod, nové volby a přerozdělení bohatství. Mnozí vidí v Macronovi symbol systému, který zvýhodňuje elity, zatímco lid trpí – od inflace přes nezaměstnanost až po vysoké ceny energií.
Proč tak radikálně a násilně?
Radikalita protestů pramení z letité frustrace: Žluté vesty v roce 2018 ukázaly, jak může ekonomická nouze vést k výbušným povstáním. Dnes krizi prohlubuje pokračující chaos – pády vlád, rostoucí chudoba (míra chudoby 15 procent) a neúspěšné reformy – což podněcuje hněv. Mnozí demonstranti se cítí ignorováni elitami a škrtací balíček je vnímán jako útok na základní potřeby: penze, svátky, pracovní místa. Decentralizovaná povaha hnutí umožňuje radikálním elementům, jako jsou „Black Blocs“ – maskovaní anarchisté a autonomní aktivisté – eskalovat akce, staví barikády, zakládají požáry nebo se střetávají s policií.
Násilí se často rozdmýchává policejními zásahy: s 80 000 nasazenými policisty, slzným plynem a vodními děly reagují úřady tvrdě, což vede k eskalaci. Zprávy o použití pepřového spreje proti cyklistům nebo zatýkání při pokojných protestech podněcují napětí. Historicky se francouzská protestní kultura rychle radikalizuje – od studentských revolt v roce 1968 po nedávné protesty proti důchodové reformě. Současná směs ekonomické zoufalosti a politické paralýzy činí radikalitu nevyhnutelnou: pro mnohé je „Zablokujme vše“ poslední cestou, jak vynutit změnu.
Aktuální stav: Nepokoje sílí – chaos a škody
Dne 10. září 2025 protesty vyvrcholily: přes 550 shromáždění a 262 blokád ochromilo zemi. V Paříži hořely barikády na Place du Châtelet, Place de la République a u Gare du Nord; restaurace byla zničena ohněm, fasády poškozeny. Střety u Porte de Vincennes a Saint-Denis vedly k nasazení slzného plynu. V Rennes explodoval autobus na obchvatu, v Nantes a Bordeaux létaly kameny a granáty. Marseille zažila blokádu přístavu, Toulouse a Montpellier pouliční boje, zatímco v Lyonu a Caen byly zablokovány dálnice a nádraží.
Bilance je alarmující: 267 požárů po celé zemi, 300–473 zatčení (z toho 145–200 v Paříži) a obrovské škody. Dopravní chaos způsobuje ztráty v milionech eur kvůli zpožděním vlaků a letů; samotná blokáda přístavu v Marseille stojí denně miliony. Hořící auta, popelnice a autobus v Rennes symbolizují intenzitu protestů. Policie varovala před sabotážemi a s 80 000 nasazenými muži eskalovaly střety. Další stávky jsou plánovány na 18. září a 1. října, což může nepokoje prodloužit.
Výhled: Hrozba pro systém eura a EU
Francouzská krize není ojedinělým jevem – ohrožuje eurozónu. Se stoupajícími úroky (desetileté dluhopisy na 3,5 procenta) a odlivem investorů hrozí řetězová reakce: vyšší náklady pro Itálii, Španělsko a dokonce Německo. Evropská komise naléhá na reformy, ale bez stabilní francouzské vlády hrozí dluhová krize, která by otřásla eurem. Macron by mohl vyhlásit nouzový stav (článek 16), což by vedlo k další eskalaci. Experti hovoří o „povstalecké atmosféře“: bez kompromisu by pád Francie mohl uvrhnout EU do nejhlubší krize od Brexitu.
_________________________________________________________________________________
V těchto turbulentních časech, kdy se náš světový finanční systém nachází v historické konečné fázi, se nechte poradit, jak se můžete chránit pomocí drahých kovů, zejména stříbra. Napište mi na zdenek@chcemeslobodu.sk.
Ozvu se vám.
Číslo účtu pre darcov:
IBAN pre prevod v eurech SK82 8330 0000 0029 0153 3815
IBAN pro převod v českých korunách SK47 8330 0000 0028 0315 9567
BIC FIOZSKBAXXX
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
