TICHYS EINBLICK, Matthias Nikolaidis, 02.06.2025
Žádné oslavy bez ni?ení, ?istá radost z fotbalu se ve Francii zdá být nemožná. Nyní celá zem? op?t hovo?í o chát?e a „barbarech“ – a tím se vyhýbá skute?nému problému. I v Mnichov? se objevili první „fanoušci“ tohoto typu.
Jde ješt? o Francii? Jde o fotbalový klub Paris Saint-Germain? Nebo už dávno jde o n?co úpln? jiného? V Mnichov? se o víkendu dalo snadno získat tento dojem. Údajní fanoušci PSG procházeli tímto tak ?istým centrem m?sta s bojovným sloganem „Všichni jsme d?ti Gazy“ a palestinskou vlajkou jako transparentem. Po skon?ení zápasu fanoušci vtrhli na trávník Allianz Areny a snažili se získat suvenýry. Ve svém nadšení údajn? poškodili i branku. Trávník mnichovského stadionu však bude údajn? brzy opraven. Žádný problém.
Gaza: Tisíce fanoušk? PSG Pa?íž v?era pochodovaly starým m?stem Mnichova s palestinskými vlajkami a slogany na podporu Gazy. Pro? jsem o tom neslyšel v n?meckých médiích?
Ve Francii však došlo k problému. B?hem jedné noci vypuklo 700 požár?, zapáleno bylo 264 aut. N?které luxusní vozy byly také s chutí zdemolovány. Bylo zran?no asi 200 lidí a dva lidé zem?eli: v Pa?íži zem?el mladý muž p?i srážce s motorovým skútrem, který ?ídil jeden z „fanoušk?“. V Daxu na jihozápad? zem? byl poblíž fanouškovské zóny ubodán 17letý mladík. V regionu La Manche na severním pob?eží Atlantiku byl policista zasažen oh?ostrojem a tak t?žce zran?n, že musel být uveden do um?lého komatu. Celkem bylo zran?no asi 30 policist? a hasi??. V celé zemi bylo zat?eno 563 osob, z toho 491 v Pa?íži.
Dalo by se ?íci, že chaos zabíjí. A na tento chaos však systematicky p?sobí ur?ité skupiny obyvatelstva. V reportáži ZDF-Heute-Journal se mladí, velmi civiln? p?sobící Pa?ížané diví, pro? se prost? nemohou spole?n? bavit. Vypadá to jako vzpomínka na dávno minulé ?asy. Mladí muži a ženy mají tento ideál stále p?ed o?ima. Realita Pa?íže v noci na ned?li byla jiná.
Bengálské ohn?, slzný plyn, rva?ky
Marion Maréchal, konzervativní europoslankyn?, to nemohla p?ijmout: „Vít?zství francouzského klubu m?lo být okamžikem spole?né radosti. Místo toho se prom?nil v poty?ky, rabování a ni?ení. Podporuji bezpe?nostní složky, které dnes ve?er v pa?ížských ulicích ?elí hordám chátry.“ Slovo chátra je ve Francii ustálený termín, který se v?tšinou spojuje s problémovou situací v p?edm?stích.
Do vále?ných událostí na centrálním nám?stí Place de la Bastille se ne?ekan? dostal i reportér deníku Bild. P?i stavu 1:0 létaly p?sti, p?i 4:0 se jásot zm?nil v nenávist. Situace se rychle vyost?ila. Nes?etné množství petard zamo?ilo vzduch, lidé se zabarikádovali v bistru, ženy a d?ti plakaly. Krátce nato se bezpe?nostním složkám poda?ilo s velkými obtížemi obnovit jakýsi klid.
Také v Mnichov? bylo nasazeno 2000 policist?. Každý gól pa?ížského týmu byl doprovázen zapalováním bengálských oh??, což policie oznámila až pozd?ji. Na stanici metra Fröttmaning, kde se nachází stadion, došlo k poty?ce mezi dv?ma skupinami fanoušk?. Ve stanici metra Universität jedna skupina fanoušk? v konfliktu s druhou skupinou rozst?íkala dráždivý plyn, který zasáhl i policisty. A náhoda náhod: také na východ? Mnichova došlo v noci oslav k útoku nožem na ženu a muže, který byl t?žce zran?n. Ale to byl pravd?podobn? jen jeden z každodenních útok? nožem, na které je N?mecko již zvyklé.
L?za, divoši, spodina, barba?i – a co dál?
Op?t ve Francii prohlásil Jordan Bardella, p?edseda Rassemblement national (RN): „Jako p?i každém lidovém svátku se hlavní m?sto Francie stává h?išt?m l?zy. Vždy stejné profily a vždy stejná bezmocnost státu.“ Stejné „profily“ – ani Bardella to blíže nevysv?tluje. Nevidí však problém pouze ve ve?ejné bezpe?nosti. Jde podle n?j o „poškozování image Francie ve sv?t?“.
Pro bývalého republikána Érica Ciottiho jsou to prost? ‚divoši‘, kte?í prom?nili oslavy v „totální chaos“. Ciotti se provokativn? ptá: „Jak dlouho ješt? budeme p?ihlížet rozpadu naší zem??“
A dokonce i David Lisnard, starosta Cannes (Les Républicains) a p?edseda Asociace francouzských starost?, v dlouhém tweetu uvedl, že v noci na ned?li se „lidové jásání“ smísilo s „odpadem lidstva“. Kdokoli bagatelizuje, ospravedl?uje nebo podporuje „scény násilí“, je „hanbou pro naši zemi“. Lisnard neup?esnil, koho tím myslí. Lisnard se domnívá, že lidové slavnosti ve Francii již nejsou možné. Vyzývá však k ukon?ení „tohoto politického období po katastrofálním rozpušt?ní“ parlamentu Emmanuelem Macronem. Francie podle n?j (kone?n?) pot?ebuje silnou justici, aby si získala respekt.
Byla tam lidová radost a, jako p?íliš ?asto, také spodina lidstva.
Obrazy násilí z této noci jsou nep?ijatelné a ti, kte?í tyto ?iny bagatelizují, ospravedl?ují nebo dokonce podporují, jsou ostudou pro naši zemi.
Co z toho máme vyvodit? Že musíme p?ijmout, že ve Francii už nejsou možné lidové oslavy? Že musíme p?ijmout, že každá událost je pro stejné degenerované jedince záminkou k tomu, aby v našich ulicích ší?ili chaos? Že musíme p?ijmout, že všechno musí systematicky kon?it nepokoji?
Musíme co nejd?íve opustit toto politické období – po katastrofálním rozpušt?ní parlamentu – a prosadit alternativu bezpe?nosti a liberální politiky, která je pro naši zemi každým dnem naléhav?jší. Francie si musí vynutit respekt silnou justicí.
Je nejvyšší ?as zlomit násilníky a potrestat lupi?e.
Vyjád?eme uznání práci bezpe?nostních složek a záchraná??, kte?í celou noc plnili své úkoly za mimo?ádn? obtížných, ba nep?átelských podmínek. Mé myšlenky jsou s ob??mi, zejména s rodinou v Grenoblu a mladým mužem zabitým v Daxu.
Marine Le Pen poukázala na útoky na n?kolik synagog a památník holocaustu. „Extrémní levice“ podle ní již m?síce zneužívá palestinskou otázku a nese proto velkou odpov?dnost za nár?st antisemitských ?in?, které poškozují zemi. Graffiti zelenou barvou se objevily v noci na sobotu na t?ech synagogách, památníku a židovské restauraci. Je však t?eba zachovat opatrnost – podobné akce byly v minulosti údajn? provád?ny provokatéry (ruskými agenty?). Tentokrát tomu však možná tak není.
Poškození dvou synagog a památníku holocaustu v Pa?íži je odporné a vyvolává pobou?ení. Extrémní levice, která již m?síce zneužívá palestinskou otázku k bezmezné verbální agitaci, nese velkou odpov?dnost za nár?st antisemitských ?in?, které poškozují naši zemi.
Radikální levice se hádá s ministrem vnitra
Ministr vnitra Bruno Retailleau (LR) oznámil zvýšená bezpe?nostní opat?ení pro židovský svátek Šavuot, který za?al v ned?li. Retailleau také kritizoval útoky a ni?ení zp?sobené „barbary“, kte?í p?išli do centra Pa?íže, aby „páchali trestné ?iny a provokovali bezpe?nostní složky“.
To ministrovi vnitra vyneslo ostrou kritiku ze strany radikální levice. Poslanec za La France insoumise (LFI) Antoine Léaument obvinil ministra vnitra a „prvního policajta Francie“, že použitím slzného plynu sám ší?il chaos. Policie podle n?j v?tšinou zasahovala proti „mírumilovným lidem“. To p?ipomíná „v?tšinou mírumilovné demonstrace“ hnutí Black Lives Matter v lét?.
Na Franceinfo si poslanec LFI Éric Coquerel st?žoval: „Když ?íkáte ‚barba?i‘, znamená to, že jsou lidé, kte?í jsou barba?i, a jiní, kte?í jsou civilizovaní. A v pojmech Bruna Retailleaua je civilizace židovsko-k?es?anská.„ To by však byl nanejvýš podtón v Retailleauov? ?e?i. Otev?en? to ne?ekl. Retailleau v pond?lí trvá na svém: “Ano, jsou to barba?i.„ Barbarství je, když “všechno se stává záminkou pro násilí„, pro “neomezenou touhu po ni?ení a plen?ní“. Otázkou je, zda tento pojem neskrývá více, než odhaluje. Co totiž s „barbary“ ud?lat z politického hlediska?
Éric Zemmour to ?íká pon?kud jasn?ji: „V Pa?íži op?t dochází k výtržnostem. Ale pozor, v žádném p?ípad? bychom nem?li klást nep?íjemnou otázku: Odkud jsou lidé, kte?í to d?lají? A pro? jsou stále tady?“
Další scény nepokoj? v Pa?íži. Ale pozor, hlavn? se neptejte na nep?íjemnou otázku: odkud jsou ti lidé, kte?í to d?lají? A pro? jsou ješt? tady?
Resentiment jako „chyb?jící ?lánek“
Na univerzit? v Münsteru nyní výzkumné centrum pro islám a politiku pod vedením islámského teologa Mouhanada Khorchideho zjistilo, že jen v N?mecku je milion muslim? otev?ených radikálnímu výkladu islámu. Podle deníku Die Welt se jedná o „muslimy, kte?í se cítí zvláš? dot?eni ve svém osobním sv?tovém názoru, vyznávají silné protizápadní nebo antisemitské nep?átelské postoje a zárove? vykazují nízkou schopnost kritického myšlení“.
Tato skupina, která údajn? tvo?í asi 20 procent muslim? žijících v N?mecku, souhlasí nap?íklad s tím, že islám je „jedinou a kone?nou politickou autoritou“ a že šaría je „mnohem lepší než n?mecké zákony“. V?dci interpretují tento názor p?edevším jako výsledek „afektu ressentimentu“, který považují za „nový a dokonce silný faktor radikalizace“. Resentiment však poci?uje ten, kdo se cítí neprávem znevýhodn?n – bez ohledu na to, zda má pravdu, nebo ne. On to tak vnímá. Münsteranská religionistka Sarah Demmrich doporu?uje posílit „vnit?ní kriti?nost islámu“.
Na první pohled se nezdá, že „l?za“ (racaille) na francouzských ulicích žije obzvlášt? intenzivní verzí islámu. Ale resentiment by mohl být „chyb?jícím ?lánkem“ mezi t?mito dv?ma projevy.
