CHCEMESLOBODU.SK, Dipl.-Volksw. Dipl.-Kfm. Zden?k Kedroutek, Pa?íž, 9. ?íjna 2025,
fotka: Frankreichs Präsident Emmanuel Macron hat viele geistige Väter. ( Ludovic MARIN / AFP)
Na ulicích Pa?íže blikají sv?tla na Champs-Élysées, ale za glamourózní fasádou v?e krize, která ot?ásá základy páté nejv?tší sv?tové ekonomiky. Francie, kdysi symbol grandeur a stability, se potácí pod tíhou státního dluhu p?es 3,4 bilionu eur – hory, která ?iní 114 procent hrubého domácího produktu (HDP) a je p?ekonána v EU jen ?eckem a Itálií. Rozpo?tový deficit, který v roce 2025 má vystoupit na závratných 5,5 až 6 procent HDP, není náhoda, ale výsledek let politické paralýzy a ekonomické nezodpov?dnosti. A zatímco prezident Emmanuel Macron hledí do zdi v pa?ížském paláci Élysée, se práv? zhroutila t?etí vláda b?hem jednoho roku – fiasko, které by mohlo nejen Francie, ale celou eurozónu strhnout do propasti.
Nejnov?jší rezignace premiéra Sébastiena Lecornu, který selhal po mén? než m?síci ve funkci, je vrcholem ?et?zce katastrof. Macron, který v roce 2024 v fatálním aktu hybris rozpustil parlament, aby upevnil svou moc, nyní sklízí plody své arogance: Rozdrcený parlament, kde nevzniká žádná v?tšina, blokuje každý pokus o reformu. Místo prosazování úsporných opat?ení, která by deficit omezila, se vláda topí v nekone?ných koali?ních jednáních, zatímco ratingové agentury jako Moody’s a S&P hrozí dalším snížením bonity Francie. Kritika Macronovy hospodá?ské politiky je zni?ující: Jeho „jupiterovský“ postoj – prezident jako neomylný b?h – vedl k paralýze, která ?iní z Francie „slabé ?lánky“ eurozóny. Kde jsou slíbené strukturální reformy? Kde jsou škrtání p?i p?ehnaných sociálních výdajích a byrokratických monstrech? Místo toho: Povode? dotací, které b?hem pandemie navršily dluhovou horu, a nyní da?ové snížení, které ro?n? vysávají z rozpo?tu 50 miliard eur.
Semeno selhání: Macronova politika jako zrychlova? požáru
Podívejme se blíže: Francouzská dluhová krize není p?irozené jevo, ale výsledek systematických chyb rozhodnutí. Od Macronova nástupu v roce 2017 se zadluženost zvýšila z 96 procent HDP na p?es 114 procent – rekord, který USA s 122,9 procenty sotva p?ekonávají. Vláda ignoruje varování Mezinárodního m?nového fondu (MMF), který upozor?uje, že deficit se u stabilizuje na šesti procentech, dokud neprob?hnou radikální škrtání. Místo toho Macron up?ednost?uje geopolitická dobrodružství – od podpory Ukrajiny až po intervencionistické plány v Africe –, které pohltí miliardy, aniž by prosp?ly domácí ekonomice. Nezam?stnanost stoupá, pr?mysl laxn? pod tlakem energetických cen a regulací a d?chodová reforma, která v roce 2023 vedla k masovým protest?m, byla jen kapkou v ho?ícím mo?i.
Kritici jako bývalý premiér Gabriel Attal, kdysi Macronovo dít?, nyní otev?en? obvi?ují prezidenta, že vtáhl národ do „hyperpartizánské“ rozpolcenosti. Marine Le Penová, šéfka Rassemblement National, ozna?uje kabinet za „vtip“ a požaduje nové volby – scéná?, který Macron zoufale se snaží vyhnout, protože by to definitivn? zni?ilo jeho d?dictví. Ale realita je nemilosrdná: Bez rozpo?tu do 13. ?íjna hrozí automatické prodloužení lo?ských výdaj?, což by deficit zvýšilo na 5,8 procenta. Trhy již reagují: Francouzské akcie padají, euro slábne a výnosy státních dluhopis? stoupají – jasný signál, že investo?i ztrácejí d?v?ru.
Horror scéná?: Co by se stalo p?i francouzském státním bankrotu?
P?edstavte si: Francie, druhá nejv?tší ekonomika eurozóny, ztratí schopnost obsluhovat své dluhy. Státní bankrot – Sovereign Default – by nejen ochromil Pa?íž, ale vyvolal vlny, které by sahaly až do Bratislav?. Pro samotnou Francii by to byl za?átek konce éry.
Nejd?íve bezprost?ední d?sledky v zemi: Banky, které drží miliardy ve francouzských dluhopisech, by se zhroutily, což by spustilo kreditní škrtání. Firmy by nemohly dostávat úv?ry, což by vedlo k masovým propoušt?ním – nezam?stnanost by mohla z aktuálních 7,5 procent explodovat na p?es 15 procent. Hyperinflace by následovala, protože by vláda musela spustit tiskárny, aby financovala mzdy a d?chody. Ulice, již poznamenané protesty žlutých vest, by se utopily v chaosu: Stávky, rabování, ob?anská válka frustrovaných. Bublina nemovitostí by praskla, euro by se ve Francii stalo hrací m?nou a miliony Francouz? by sklouzly do chudoby. Macron? Vstoupil by do d?jin jako prezident, který zni?il republiku – „tragédie“, jak to nazývá politolog Zaki Laïdi.
Mezinárodn? by šoková vlna ochromila finan?ní trhy. Francouzský bankrot s jeho 3,35 biliony eur dluh? by spustil kaskádu insolvencí: Banky v N?mecku, Itálii a Špan?lsku, které drží francouzské papíry, by se dostaly do úzkých. Globální ekonomika by se zhroutila, protože by Francie jako exportní motor Evropy selhala – myslete na automobilový pr?mysl, luxusní zboží, které pumpuje miliardy do kas lieferant? ve východní Evrop?. Zem? jako Slovensko, siln? závislé na exportu do EU, by trp?ly poklesem poptávky: Továrny VW v Bratislav? by mohly stát, pracovní místa by zmizela.
Euro v volném pádu: Z m?ny na vtip
Co by to znamenalo pro euro? D?sledky by byly apokalyptické. Jako druhá nejv?tší ekonomika eurozóny nese Francie 20 procent HDP m?nové unie – bankrot by nechal hodnotu eura klesnout o 20 až 30 procent, spekulanté jako George Soros by jásali. Evropská centrální banka (ECB), již pod tlakem vysoké inflace, by musela zasáhnout, ale jakými prost?edky? Kvantitativní uvol?ování? To by euro dále devalvovalo a riskovalo hyperinflaci v celé zón?. Jiné zem? jako Itálie nebo Špan?lsko, s podobn? vysokými dluhy, by se dostaly do paniky: Výnosy jejich dluhopis? by explodovaly, což by zapálilo „novou dluhovou krizi eurozóny“, tentokrát s Francií jako spoušt??em místo ?ecka. Euro by mohlo ztratit d?v?ryhodnost, investo?i by utekli k dolaru nebo zlatu – scéná?, který ECB v roce 2012 sotva odvrátila, ale nyní, s politickou paralýzou, je nepravd?podobn?jší.
EU na k?ižovatce: Politický rozpad a konec snu
Politicky by EU byla nejv?tším poraženým. Francie, motor integrace od dob de Gaulla, by jako selhávající stát zni?ila d?v?ru v Brusel. Záchrana pro Pa?íž – odhadovaná na p?es bilion eur – by roztrhala rozpo?ty EU a rozzlobila zem? jako Nizozemsko nebo N?mecko, které již mumlají nad francouzskými „v??nými dotacemi“. Fiskální pravidla EU, která p?edepisují deficit pod 3 procenty, by byla makulaturovou; Komise by mohla Francii sankcionovat, což by vedlo k otev?ené vzpou?e. Marine Le Penová a další populisté by triumfovali: „Vidíte? EU je n?mecko-francouzský kartel, který nás vysává!“
Domino efekt by byl nezastavitelný: Špan?lsko a Itálie by mohly následovat, což by zahájilo dezintegraci eurozóny. Politicky by Macronova slabost ochromila Evropu – jak má Pa?íž ješt? hrát roli geopolitického aktéra, když se uvnit? rozpadá? Pomoc Ukrajin?, diplomacie na Blízkém východ?: Všechno by utrp?lo, zatímco Rusko a ?ína by se schadenfroh dívaly. Pro EU jako celek: Ústup k národní suverenit?, s brexitovými-like výstupy v dálce. „V??ná krize“ by se stala normou a sen o sjednocené Evrop? by skon?il v troskách.
Probuzení pro Evropu – a varování pro Macrona
Francouzská krize je mementem nebezpe?í centralistické arogance a nezkrotných výdaj?. Macron musí jednat – nebo odstoupit –, než propast všechno pohltí. Pro Slovensko a východní Evropu platí: P?ipravte se. ?et?zová reakce by mohla ohrozit naše trhy, pracovní místa a stabilitu. Ale v krizi se skrývá i šance: EU, která kone?n? vynutí skute?né reformy, by mohla vzejít siln?jší. Otázka je: Probudí se elity v Pa?íži a Bruselu kone?n?, nebo budou dál tan?it na sopce?
Tento ?lánek vychází exkluzivn? na www.chcemeslobodu.sk a vychází z aktuálních analýz a tržních dat. Redakce volá po nezávislé, tržn? orientované evropské politice.
________________________________________________________________________________________________
V t?chto turbulentních ?asech, kdy se náš sv?tový finan?ní systém nachází v historické kone?né fázi, se nechte poradit, jak se m?žete chránit pomocí drahých kov?, zejména st?íbra. Napište mi na zdenek@chcemeslobodu.sk.
Ozvu se vám.
?íslo ú?tu pre darcov:
IBAN pre prevod v eurech SK82 8330 0000 0029 0153 3815
IBAN pro p?evod v ?eských korunách SK47 8330 0000 0028 0315 9567
BIC FIOZSKBAXXX
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
