CHCEMESLOBODU.SK, Dipl.-Volksw. Dipl.-Kfm. Zdeněk Kedroutek, Paříž, 9. října 2025,
fotka: Frankreichs Präsident Emmanuel Macron hat viele geistige Väter. ( Ludovic MARIN / AFP)
Na ulicích Paříže blikají světla na Champs-Élysées, ale za glamourózní fasádou vře krize, která otřásá základy páté největší světové ekonomiky. Francie, kdysi symbol grandeur a stability, se potácí pod tíhou státního dluhu přes 3,4 bilionu eur – hory, která činí 114 procent hrubého domácího produktu (HDP) a je překonána v EU jen Řeckem a Itálií. Rozpočtový deficit, který v roce 2025 má vystoupit na závratných 5,5 až 6 procent HDP, není náhoda, ale výsledek let politické paralýzy a ekonomické nezodpovědnosti. A zatímco prezident Emmanuel Macron hledí do zdi v pařížském paláci Élysée, se právě zhroutila třetí vláda během jednoho roku – fiasko, které by mohlo nejen Francie, ale celou eurozónu strhnout do propasti.
Nejnovější rezignace premiéra Sébastiena Lecornu, který selhal po méně než měsíci ve funkci, je vrcholem řetězce katastrof. Macron, který v roce 2024 v fatálním aktu hybris rozpustil parlament, aby upevnil svou moc, nyní sklízí plody své arogance: Rozdrcený parlament, kde nevzniká žádná většina, blokuje každý pokus o reformu. Místo prosazování úsporných opatření, která by deficit omezila, se vláda topí v nekonečných koaličních jednáních, zatímco ratingové agentury jako Moody’s a S&P hrozí dalším snížením bonity Francie. Kritika Macronovy hospodářské politiky je zničující: Jeho „jupiterovský“ postoj – prezident jako neomylný bůh – vedl k paralýze, která činí z Francie „slabé články“ eurozóny. Kde jsou slíbené strukturální reformy? Kde jsou škrtání při přehnaných sociálních výdajích a byrokratických monstrech? Místo toho: Povodeň dotací, které během pandemie navršily dluhovou horu, a nyní daňové snížení, které ročně vysávají z rozpočtu 50 miliard eur.
Semeno selhání: Macronova politika jako zrychlovač požáru
Podívejme se blíže: Francouzská dluhová krize není přirozené jevo, ale výsledek systematických chyb rozhodnutí. Od Macronova nástupu v roce 2017 se zadluženost zvýšila z 96 procent HDP na přes 114 procent – rekord, který USA s 122,9 procenty sotva překonávají. Vláda ignoruje varování Mezinárodního měnového fondu (MMF), který upozorňuje, že deficit se u stabilizuje na šesti procentech, dokud neproběhnou radikální škrtání. Místo toho Macron upřednostňuje geopolitická dobrodružství – od podpory Ukrajiny až po intervencionistické plány v Africe –, které pohltí miliardy, aniž by prospěly domácí ekonomice. Nezaměstnanost stoupá, průmysl laxně pod tlakem energetických cen a regulací a důchodová reforma, která v roce 2023 vedla k masovým protestům, byla jen kapkou v hořícím moři.
Kritici jako bývalý premiér Gabriel Attal, kdysi Macronovo dítě, nyní otevřeně obviňují prezidenta, že vtáhl národ do „hyperpartizánské“ rozpolcenosti. Marine Le Penová, šéfka Rassemblement National, označuje kabinet za „vtip“ a požaduje nové volby – scénář, který Macron zoufale se snaží vyhnout, protože by to definitivně zničilo jeho dědictví. Ale realita je nemilosrdná: Bez rozpočtu do 13. října hrozí automatické prodloužení loňských výdajů, což by deficit zvýšilo na 5,8 procenta. Trhy již reagují: Francouzské akcie padají, euro slábne a výnosy státních dluhopisů stoupají – jasný signál, že investoři ztrácejí důvěru.
Horror scénář: Co by se stalo při francouzském státním bankrotu?
Představte si: Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, ztratí schopnost obsluhovat své dluhy. Státní bankrot – Sovereign Default – by nejen ochromil Paříž, ale vyvolal vlny, které by sahaly až do Bratislavě. Pro samotnou Francii by to byl začátek konce éry.
Nejdříve bezprostřední důsledky v zemi: Banky, které drží miliardy ve francouzských dluhopisech, by se zhroutily, což by spustilo kreditní škrtání. Firmy by nemohly dostávat úvěry, což by vedlo k masovým propouštěním – nezaměstnanost by mohla z aktuálních 7,5 procent explodovat na přes 15 procent. Hyperinflace by následovala, protože by vláda musela spustit tiskárny, aby financovala mzdy a důchody. Ulice, již poznamenané protesty žlutých vest, by se utopily v chaosu: Stávky, rabování, občanská válka frustrovaných. Bublina nemovitostí by praskla, euro by se ve Francii stalo hrací měnou a miliony Francouzů by sklouzly do chudoby. Macron? Vstoupil by do dějin jako prezident, který zničil republiku – „tragédie“, jak to nazývá politolog Zaki Laïdi.
Mezinárodně by šoková vlna ochromila finanční trhy. Francouzský bankrot s jeho 3,35 biliony eur dluhů by spustil kaskádu insolvencí: Banky v Německu, Itálii a Španělsku, které drží francouzské papíry, by se dostaly do úzkých. Globální ekonomika by se zhroutila, protože by Francie jako exportní motor Evropy selhala – myslete na automobilový průmysl, luxusní zboží, které pumpuje miliardy do kas lieferantů ve východní Evropě. Země jako Slovensko, silně závislé na exportu do EU, by trpěly poklesem poptávky: Továrny VW v Bratislavě by mohly stát, pracovní místa by zmizela.
Euro v volném pádu: Z měny na vtip
Co by to znamenalo pro euro? Důsledky by byly apokalyptické. Jako druhá největší ekonomika eurozóny nese Francie 20 procent HDP měnové unie – bankrot by nechal hodnotu eura klesnout o 20 až 30 procent, spekulanté jako George Soros by jásali. Evropská centrální banka (ECB), již pod tlakem vysoké inflace, by musela zasáhnout, ale jakými prostředky? Kvantitativní uvolňování? To by euro dále devalvovalo a riskovalo hyperinflaci v celé zóně. Jiné země jako Itálie nebo Španělsko, s podobně vysokými dluhy, by se dostaly do paniky: Výnosy jejich dluhopisů by explodovaly, což by zapálilo „novou dluhovou krizi eurozóny“, tentokrát s Francií jako spouštěčem místo Řecka. Euro by mohlo ztratit důvěryhodnost, investoři by utekli k dolaru nebo zlatu – scénář, který ECB v roce 2012 sotva odvrátila, ale nyní, s politickou paralýzou, je nepravděpodobnější.
EU na křižovatce: Politický rozpad a konec snu
Politicky by EU byla největším poraženým. Francie, motor integrace od dob de Gaulla, by jako selhávající stát zničila důvěru v Brusel. Záchrana pro Paříž – odhadovaná na přes bilion eur – by roztrhala rozpočty EU a rozzlobila země jako Nizozemsko nebo Německo, které již mumlají nad francouzskými „věčnými dotacemi“. Fiskální pravidla EU, která předepisují deficit pod 3 procenty, by byla makulaturovou; Komise by mohla Francii sankcionovat, což by vedlo k otevřené vzpouře. Marine Le Penová a další populisté by triumfovali: „Vidíte? EU je německo-francouzský kartel, který nás vysává!“
Domino efekt by byl nezastavitelný: Španělsko a Itálie by mohly následovat, což by zahájilo dezintegraci eurozóny. Politicky by Macronova slabost ochromila Evropu – jak má Paříž ještě hrát roli geopolitického aktéra, když se uvnitř rozpadá? Pomoc Ukrajině, diplomacie na Blízkém východě: Všechno by utrpělo, zatímco Rusko a Čína by se schadenfroh dívaly. Pro EU jako celek: Ústup k národní suverenitě, s brexitovými-like výstupy v dálce. „Věčná krize“ by se stala normou a sen o sjednocené Evropě by skončil v troskách.
Probuzení pro Evropu – a varování pro Macrona
Francouzská krize je mementem nebezpečí centralistické arogance a nezkrotných výdajů. Macron musí jednat – nebo odstoupit –, než propast všechno pohltí. Pro Slovensko a východní Evropu platí: Připravte se. Řetězová reakce by mohla ohrozit naše trhy, pracovní místa a stabilitu. Ale v krizi se skrývá i šance: EU, která konečně vynutí skutečné reformy, by mohla vzejít silnější. Otázka je: Probudí se elity v Paříži a Bruselu konečně, nebo budou dál tančit na sopce?
Tento článek vychází exkluzivně na www.chcemeslobodu.sk a vychází z aktuálních analýz a tržních dat. Redakce volá po nezávislé, tržně orientované evropské politice.
________________________________________________________________________________________________
V těchto turbulentních časech, kdy se náš světový finanční systém nachází v historické konečné fázi, se nechte poradit, jak se můžete chránit pomocí drahých kovů, zejména stříbra. Napište mi na zdenek@chcemeslobodu.sk.
Ozvu se vám.
Číslo účtu pre darcov:
IBAN pre prevod v eurech SK82 8330 0000 0029 0153 3815
IBAN pro převod v českých korunách SK47 8330 0000 0028 0315 9567
BIC FIOZSKBAXXX
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
