EPOCH TIMES, Tom Goeller, 02.06.2025, titulní obrázek: Karol Nawrock vyhrál polské prezidentské volby v roce 2025. Je podporován stranou Právo a spravedlnost (PiS). Foto: Sean Gallup/Getty Images
V Polsku došlo k překvapení. Karol Nawrocki se stane příštím prezidentem. Do voleb nastoupil jako nezávislý kandidát za konzervativní stranu Právo a spravedlnost. Výsledek voleb je v Polsku považován za „červenou kartu“ pro premiéra Tuska. Co znamená výsledek voleb pro Polsko, Německo a Evropu?
1. června se v Polsku konalo druhé kolo prezidentských voleb, poté co v prvním kole 18. května žádný z kandidátů nezískal více než 50 procent hlasů. Dosavadní prezident Andrzej Duda se po dvou funkčních obdobích nemohl znovu ucházet o zvolení. Volební místnosti byly otevřeny od 7 do 21 hodin.
V těsném souboji ve druhém kole voleb bude oficiální výsledek znám v pondělí ráno: volby vyhrál konzervativec Karol Nawrocki. Po sečtení všech hlasů měl Nawrocki 50,89 procent hlasů a těsně porazil svého rivala, proevropského Rafala Trzaskowského, který získal 49,11 procent hlasů, jak v pondělí oznámila polská volební komise. Zvolení Nawrockého je tvrdou ranou pro polskou vládu kolem proevropského premiéra Donalda Tuska.
Polská společnost je rozdělena
Ani polská média, ani političtí pozorovatelé nepočítali s volebním vítězstvím konzervativce Nawrockého. Kandidát podporovaný stranou PiS byl dosud veřejnosti téměř neznámý.
Rafał Trzaskowski z vládní strany PO je naopak starostou Varšavy a byl velkou nadějí pro voliče, kteří chtěli podpořit politiku premiéra Donalda Tuska. Volební vítězství Trzaskowského mohlo dát impuls proevropské politice Tuska.
Nyní však těsná většina Poláků ukázala liberálnímu premiérovi červenou kartu. Současně je z těsného výsledku voleb a vysoké volební účasti 77 procent jasné, že polská společnost je rozdělena na dva extrémně protichůdné politické tábory.
„Polarizace se prohlubuje,“ řekla Natalia Hatalska, prezidentka a zakladatelka polského „Infuture Institute“, polskému deníku Rzeczpospolita. „Je to děsivý jev, který nás nikam nevede,“ kritizuje Hatalska.
Moc prezidenta
Na rozdíl od německého spolkového prezidenta se úkoly polského prezidenta neomezují pouze na reprezentaci země. Prezident může také ovlivňovat zahraniční a obrannou politiku. V případě obrany dokonce přebírá velení ozbrojených sil.
V každodenní civilní politice má rozhodující pravomoc vetovat nové zákony. Toho dosavadní prezident Duda, blízký straně PiS, hojně využíval a značně brzdil liberální politiku premiéra Donalda Tuska, zvoleného v roce 2023.
Prezidentské veto lze zvrátit pouze třípětinovou většinou v parlamentu. Takovou většinu však současná vláda nemá.
Význam pro Polsko a Evropu
V sázce je, zda bude Tuskova vláda po 18 měsících mimořádně obtížné spolupráce s dosavadním prezidentem Dudou schopna splnit své volební sliby v oblasti právního státu a sociálních otázek, jako je právo na potrat a práva LGBTQ. Tusk navíc zastává trvalé porozumění s Německem.
Vítězství Nawrockého ve volbách podle všeho prodlouží současnou patovou situaci a vládě prakticky znemožní realizovat ohlášené reformy před příštími parlamentními volbami v roce 2027.
Tusk proto může být nucen vyhlásit předčasné volby. Prezidentské volby lze v tomto smyslu považovat za referendum o dosavadní politice Tuska.
Nawrocki je v politice nováčkem. Od roku 2021 vede „Institut pro národní paměť“, státní výzkumný ústav s pravomocemi státního zástupce, který vyšetřuje historické zločiny proti Polsku.
To se týká zejména Ruska a Německa. Nawrocki se během volební kampaně přihlásil k požadavku PiS, aby se znovu projednaly polské reparace od Německa ve výši více než bilionu eur.
Podpora Trumpa
Formálně nezávislý, ale podporovaný PiS, dává Nawrocki nový impuls konzervativní straně, která byla až do zvolení Tuska osm let u moci. Ze zahraničí získal Nawrocki také veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa a maďarského premiéra Viktora Orbána.
Nawrockiho vítězství by mohlo změnit dosavadní vstřícný postoj Polska vůči Ukrajině. Nawrocki opakovaně hovořil o „obtížné historii mezi oběma národy“ a vyslovil se proti členství Ukrajiny v NATO. Ukrajina se nyní musí obávat, že dosavadní podpora ze strany Polska by mohla oslabit.
Válka na Ukrajině posílila politický vliv Polska v rámci EU a NATO. Proto se oba kandidáti během volební kampaně vyslovili pro drastické zvýšení vojenských výdajů na pět procent HDP. A navíc: polská armáda má nyní 206 000 vojáků, což je o 20 000 více než německá Bundeswehr.
Dudaovo funkční období oficiálně končí 6. srpna. Nástup Nawrockého do úřadu nastaví na příštích pět let směr, jakým se Polsko bude definovat v rámci aliancí NATO a EU a jaké vztahy bude chtít udržovat se svými sousedy.
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
