Berliner Zeitung, Michael Maier, 17.02.2025
EU chtěla ve skutečnosti udržet projekt zbraní v tajnosti až do všeobecných voleb. Annalena Baerbocková však vypustila kočku z pytle.
obrázek: 12.02.2025, Paříž: Annalena Baerbocková hovoří s novináři při příchodu na ministerstvo pro Evropu a zahraniční věci (Quai d’Orsay) v Paříži před rozšířenými výmarskými rozhovory o evropské obraně a Ukrajině.
EU zřejmě připravuje miliardový balíček na nákup válečného vybavení pro Ukrajinu. Agentura Bloomberg uvádí: „Evropští vládní představitelé pracují na novém rozsáhlém balíčku, který má zvýšit výdaje na obranu a podpořit Kyjev v době, kdy prezident Donald Trump usiluje o rychlé ukončení války na Ukrajině.“ Kruhy EU si zjevně uvědomují, že jde o choulostivý plán. Agentura Bloomberg: „Podle vládních úředníků, kteří byli o plánech informováni, budou plány výdajů oznámeny až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím před hlasováním.“ Někteří vybraní vedoucí představitelé EU byli v pondělí pozváni do Paříže, aby začali připravovat svou odpověď poté, co američtí vládní představitelé bez okolků prohlásili, že USA požadují po Evropanech opatření.
Spolková ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková však pokračovala a přiblížila, o jakou částku se jedná. Baerbocková naznačila, že by mohlo jít o částku kolem 700 miliard eur: „Spustíme velký balíček, který v takovém rozsahu ještě nikdy neexistoval,“ řekla Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg na okraj mnichovského zasedání. „Podobně jako v případě eura nebo koronavirové krize je nyní k dispozici finanční balíček pro bezpečnost v Evropě. Ten přijde v blízké budoucnosti.“
Litevská ministryně obrany Dovile Sakaliene v pondělním vystoupení v televizi Bloomberg uvedla, že „uvědomění si, že to nejsou USA, kdo bude bránit Evropu, ale že Evropa se bude bránit sama s pomocí USA“, dramaticky změní bezpečnostní situaci na kontinentu. „Musíme rychle vynaložit prostředky na obranu, a to hodně, stovky miliard musí být vynaloženy okamžitě,“ řekla. “Všichni budeme muset jednat rychle, včetně Německa.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že evropský návrh se zaměří na vojenský výcvik, urychlení pomoci, dodávky zbraní a na to, co může Evropa nabídnout z hlediska bezpečnostních záruk.
Ve svém prohlášení k situaci Baerbock uvádí, že mír nastane pouze díky síle: „To vyžaduje tvrdé a dlouhodobé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, silné NATO a pokrok v přístupových jednáních Ukrajiny s Evropskou unií. Jako Evropané, jako Němci, stojíme pevně na straně Ukrajiny – s vojenskou, humanitární a finanční podporou. Od ruské plnohodnotné invaze jsme my Evropané podpořili Ukrajinu celkem více než 134 miliardami eur, z toho jen Německo téměř 44 miliardami eur.“ Síla Evropy „je založena na naší jednotě, navzdory všem rozdílům. Společně půjdeme od Paříže k Mnichovu s odhodláním a rozhodností.“ Závěrem Baerbock přislíbil investovat více peněz do zbrojení a vojenského vybavení: „Jako Evropané poneseme větší odpovědnost za naši vlastní bezpečnost. Protože vzhledem k existenční hrozbě je k zajištění našeho míru a prosperity zapotřebí velké společné úsilí. Corona nám ukázala, čeho je Evropa schopna. Potřebujeme obnovené investice, které budou odpovídat historickému milníku, před nímž stojíme. Ne více – ale rozhodně ne méně.“ V době koronové krize měla Evropská unie „během šesti let k dispozici 724 miliard eur jako pomoc na obnovu po koronární havárii, zčásti ve formě půjček a zčásti jako přímou finanční pomoc“, jak tehdy informoval deník Tagesschau.
Také polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nenechávají nikoho na pochybách, že odpovědí Donaldu Trumpovi je více peněz na zbrojení: „Pokud my Evropané nyní nevydáme na obranu hodně peněz, budeme nuceni vydat desetkrát více, pokud nedokážeme zabránit velké válce,“ řekl Tusk na X. zasedání Evropské rady. Podobný tón nasadila při svém příjezdu do Paříže i von der Leyenová, která na X napsala, že „potřebujeme naléhavou mentalitu“ a „posílení obrany“ a „obojí potřebujeme hned“.
Von der Leyenová v úterý představila americkému vyslanci Keithu Kelloggovi „evropské plány na rozšíření výroby a výdajů na obranu s cílem posílit vojenské schopnosti Evropy i Ukrajiny“, uvádí se v prohlášení EU, které zveřejnil server Politico.
Členské státy EU zatím nejsou v otázce pozemních jednotek v úplné shodě: Polsko odmítá nasazení vlastních vojáků, zatímco Velká Británie a Švédsko signalizovaly ochotu a německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že němečtí vojáci by připadali v úvahu, pokud by byl vytvořen vhodný rámec.
Britský premiér v pondělí večer po jednání v Paříži podle serveru Politico prohlásil, že „Evropané musí zvýšit výdaje i schopnosti, které poskytujeme Ukrajině“. Tusk uvedl, že obranné vztahy mezi USA a EU vstupují do „nové fáze“, neboť Evropané uznávají potřebu zvýšených výdajů na obranu a větší soběstačnosti. „Evropa pochopila poselství USA, že musí sama dělat více,“ řekl nizozemský premiér Dick Schoof.
Německý kancléř Olaf Scholz zopakoval svou podporu návrhu EU na spuštění nouzové doložky k masivnímu zvýšení výdajů na obranu, který von der Leyenová prosadila minulý týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle tohoto návrhu by země byly vyňaty z limitů EU pro zadlužení a deficit vojenských výdajů. Takové zásadní změny ve strukturách EU dosud nebyly možné.
Nový balíček v hodnotě miliardy eur by mohl být financován prostřednictvím společného dluhu, jako tomu bylo v případě koronaviru. Společný dluh je ve skutečnosti zakázán i smlouvami EU. O nápadech v tomto směru se však hovoří již dlouho. Problém je v tom, že řada zemí EU má nyní kvůli miliardové pomoci na koronavirus platební potíže. Musí reorganizovat své rozpočty, což je většinou možné pouze na úkor sociálních dávek.
Na trhu dluhopisů v pondělí vzrostly výnosy evropských státních dluhopisů, včetně výnosů Bundů, německých státních dluhopisů. To znamená, že investoři považují investice do evropských zemí za rizikovější.
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
