Anti-Spiegel.ru, 03.05.2025
Tvrzení, že v západním sv?t? ovládaném USA nemají moc demokraticky zvolené vlády, není konspira?ní teorií, ale faktem, jak dokazuje další p?íklad.
Když lidé jako já tvrdí, že na Západ? nemají moc vlády, ale ve skute?nosti struktury amerických tajných služeb a americké armády, mainstream to ozna?uje za konspira?ní teorii. Nejedná se však o konspira?ní teorii, ale o dávno potvrzený fakt.
Našel jsem k tomu velmi zajímavý ?lánek, který jsem p?eložil. Je o Five Eyes, zpravodajské síti USA, Velké Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. V ?lánku se mimochodem píše (a dokládá zdroji), že nap?íklad hlavy vlád Austrálie a Nového Zélandu po léta nebo dokonce desetiletí ani nev?d?ly, co jejich vlastní tajné služby d?lají s americkými tajnými službami a pro n?.
K p?ekladu ?lánku se dostaneme za chvíli, nejprve bych cht?l na dvou libovolných p?íkladech ukázat, že to, co se v ?lánku píše, není výjimkou, ale zjevn? pravidlem v západním sv?t?.
Vezm?me si nap?íklad Gladio. Jednalo se o tajné podzemní armády, které CIA po skon?ení války vybudovala ve všech západoevropských státech a v p?ípad? pot?eby je využívala k teroristickým útok?m, které byly pak p?išity levicovým extremist?m. To vyšlo najevo v roce 1990 v Itálii, ale skandál se nekonal, protože média byla v té dob? zaneprázdn?na rozpadem východního bloku a sjednocením N?mecka, a proto se skandál, že to bylo (ve v?tšin? p?ípad?) organizováno bez v?domí p?íslušných vlád a v rozporu se všemi platnými zákony, dal bez problém? zamést pod koberec. Pokud jste o tom ješt? neslyšeli, najdete zde podrobnosti v?etn? zdroj? a trik?, jak je to dodnes skrýváno p?ed ve?ejností, protože Gladio nikdy nebylo ukon?eno.
Dalším p?íkladem z N?mecka byl skandál NSU, kdy parlamentní vyšet?ovací výbor požádal Ú?ad pro ochranu ústavy o informace o NSU, ale Ú?ad pro ochranu ústavy jejich vydání odmítl. Vzhledem k tomu, že oficiální verze zní, že v N?mecku parlament kontroluje tajné služby (Ú?ad pro ochranu ústavy je n?mecká domácí tajná služba), musel by tehdy každý pisálek, který se v redakcích n?meckých médií ozna?oval za noviná?e, denn? produkovat tu?né titulky, protože údajná parlamentní kontrola tajných služeb zjevn? nefunguje. Ale samoz?ejm?, samozvaní noviná?i z mainstreamových médií tyto nep?íjemné otázky nepoložili.
Poj?me se nyní podívat na ?lánek, na který jsem náhodou narazil. Je o možném konci Five Eyes, proto m? zaujal. Ješt? zajímav?jší je však to, jak ?lánek tém?? mimochodem zmi?uje, kdo ve západní hemisfé?e skute?n? rozhoduje, protože to je již dlouho známo. Obrázky a zvýrazn?ní jsem p?evzal z originálu.
Za?átek p?ekladu:
„Odpo?ívej v pokoji“ pro špiony „P?ti o?í“? Globální špionážní sí? v ohrožení
od Kita Klarenberga
Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se množí spekulace, že jeho druhé funk?ní období by mohlo znamenat konec Five Eyes, mezinárodní špionážní sít? pro signální zpravodajství (SIGINT). V rámci této tajné spolupráce Austrálie, Velká Británie, Kanada, Nový Zéland a USA – „P?t o?í“ – neustále sledují ve?ejnou i soukromou komunikaci celého sv?tového obyvatelstva. Zatímco jen málo ob?an? by konec Five Eyes litovalo, v ur?itých kruzích – zejména v relevantních kruzích v Londýn? – panuje velká obava z jeho rozpadu.
V únoru lo?ského roku informoval deník Financial Times, že Peter Navarro, jeden z nejd?ležit?jších poradc? Donalda Trumpa, naléhá na vylou?ení Kanady z Five Eyes. Podle zprávy je tento návrh „diskutován“ vysokými ú?edníky Trumpovy administrativy. A?koli Navarro tuto zprávu pop?el, jeho údajný návrh vyvolal u západních veterán? tajných služeb, expert? v think tankách a noviná?? obavy, že vylou?ení Kanady by mohlo znamenat úplný rozpad sít?. V následujícím b?eznu se britský Economist zeptal: „M?že Donald Trump ohrozit špionážní pakt Five Eyes?“ Nakonec v dubnu Politico položilo otázku: „M?že Británie p?ežít bez amerických tajných služeb?“
Politico odhalil, že události jako Trumpovo rozhodnutí z b?ezna zastavit vým?nu zpravodajských informací s Ukrajinou vedly „sou?asné a bývalé zam?stnance tajných služeb“ k úvahám, zda „by pro Velkou Británii nebylo nutné plánovat dosud nemyslitelné“ – totiž p?erušit vztahy mezi tajnými službami obou zemí. A to i p?esto, že tyto vazby „jsou tak hluboké, že by mohlo být nemožné je rozplést“ – nebo alespo? pro Londýn by bylo nemožné „napodobit p?ísp?vek USA“.
Zatímco CIA a MI6 jsou známé tím, že odjakživa jednají ve shod?, Five Eyes je nejintimn?jším projevem tohoto transatlantického spojenectví. Vylou?ení z tohoto kruhu by drasticky omezilo již tak slábnoucí globální vliv a prestiž Velké Británie. Jak poznamenal Politico, ?lenství v globální špionážní síti Five Eyes „není pro postavení Velké Británie jako relativní váhy v oblasti zpravodajských služeb bezvýznamné“. Po?átky tohoto vztahu sahají až do roku 1946, kdy byla podepsána tajná dohoda UKUSA. Tím byla formalizována vým?na zpravodajských informací mezi Londýnem a Washingtonem, která za?ala již o n?kolik desetiletí d?íve.
Smlouva UKUSA
Od té doby ú?ast v síti UKUSA p?inesla Velké Británii významnou mezinárodní roli a vliv. Jak jsem odhalil v ?lánku z kv?tna 2022, tajná dohoda mezi britskými veterány armády a tajných služeb – v?etn? bývalého šéfa MI6 Richarda Dearlovea, který se dostal do nemilosti – plánovala dosadit Borise Johnsona do funkce premiéra a prosadit „tvrdý“ brexit, protože se obávali, že integrace armády a tajných služeb EU by mohla potopit Five Eyes. S Trumpovým agresivním postupem v??i dlouholetým spojenc?m USA by se tato no?ní m?ra mohla kone?n? stát skute?ností.
„Citlivé operace“
Jak jasn? vyplývá z odtajn?ného dokumentu z roku 1997, UKUSA umož?uje neomezenou vým?nu shromážd?ných SIGINT dat mezi NSA a britským GCHQ – „s výjimkou dat z oblastí, které jsou na žádost jedné ze stran výslovn? vylou?eny, nap?íklad informace ur?ené pouze pro USA“. Aliance navíc umož?uje NSA obcházet americké zákony, které jí brání ve špionáži amerických ob?an?, a tento úkol odpovídajícím zp?sobem p?enáší na GCHQ. Totéž platí i opa?n?. Ob? služby si vzájemn? vym??ují své zpravodajské informace.
Spojení obou sp?átelených služeb sahá ješt? hloub?ji. Ve stejném dokumentu se dále uvádí, že n?které „GCHQ [za?ern?no] existují výlu?n? za ú?elem pln?ní úkol? NSA“ – za?ern?né slovo by mohlo být „týmy“, „jednotky“ nebo dokonce „odd?lení“. Tento záv?r potvrzují dokumenty, které unikly informátor Edward Snowden. Odhalily, že americká NSA financovala britskou GCHQ pouze v letech 2010 až 2013 ?ástkou nejmén? 100 milion? liber, aby si zajistila p?ístup k jejím zpravodajským program?m a mohla je ovliv?ovat.
Dokument také odhaluje, že laxní britské zákony a p?edpisy v oblasti sledování p?edstavují pro Washington d?ležitý argument. Londýn si je rovn?ž v?dom nutnosti dosáhnout významné „návratnosti“ „investic“ NSA do GCHQ. Interní memorandum ú?adu, které Snowden vynesl na ve?ejnost, uvádí, že GCHQ „musí p?isp?t k tomu, aby byl Washington vnímán jako d?ležitý“. Nedatovaná, zve?ejn?ná zpráva NSA obsahuje podrobné hodnocení vztah? mezi Velkou Británií a USA a je plná chvály na p?ínos GCHQ:
„UKUSA byla pro NSA neocenitelná a nelze se jí vzdát. Není pochyb o tom, že UKUSA má NSA co nabídnout – nap?íklad jedine?nou sbírku dat z konven?ních lokalit GCHQ, využití [za?ern?no], kde USA sama nemá žádné, kompatibilitu amerických a britských systém? SIGINT,zvlášt? kompetentní pracovníky pro kryptoanalýzu a – možná nejd?ležit?jší – osv?d?enou historii jako spojenec podporující USA p?i ?ešení globálních problém?.“
Navzdory t?mto výjime?ným úsp?ch?m však zpráva vyjad?uje také zna?né obavy ohledn? n?kterých aspekt? vztah?. Je pozoruhodné, že ?ást, která tyto obavy podrobn? popisuje, je siln? redigována; dev?t po sob? jdoucích stránek bylo zcela za?ern?no. Pou?ný je však nezakrytý odstavec o vým?n? ?etných zam?stnanc? mezi GCHQ a NSA. Obsah nazna?uje, že Londýn se ?asto pokoušel tajn? p?ekro?it ?ervené ?áry dohody UKUSA a infiltrovat své kyberšpiony do citlivých oblastí, které jsou p?ístupné pouze „americkým o?ím“ a leží daleko mimo jejich pravomoc.
Stejná ?ást také poukazuje na to, že mnoho zam?stnanc? GCHQ vyslaných do NSA, zejména t?ch, kte?í pracují na „citlivých misích“, p?ebírá spojovací funkce a p?sobí jako lobbisté za politické zájmy Londýna. „Znepokojivým“ p?íkladem této tendence je tvrzení, že vysoký ú?edník GCHQ se kdysi ‚energicky zasadil‘ o to, aby jeden z jeho pod?ízených získal vysokou pozici po boku svého amerického kolegy. Tento zám?r byl NSA ‚správn? zamítnut, protože by GCHQ poskytl vhled do ur?itých citlivých operací, které nechceme sdílet‘.
„P?esné sledování“
GCHQ a NSA se nicmén? podílejí na všech „citlivých operacích“ provád?ných ostatními ?leny sít? Five Eyes. Globální systém SIGINT této p?tice, který odposlouchává soukromou a komer?ní komunikaci po celém sv?t?, nese krycí název ECHELON. Pod touto záštitou mezinárodní sdružení sledovacích stanic monitoruje každý telefonní hovor, každou SMS, každý e-mail a mnoho dalšího, co je odesláno v jeho dosahu – miliony zpráv a hovor? za hodinu. ECHELON také shromaž?uje data z odposlechových za?ízení na internetu a ze sledovacích uzl?, které jsou p?ipevn?ny k podmo?ským kabel?m a instalovány ponorkami amerického námo?nictva.
Podle zprávy Evropského parlamentu z roku 2001 je p?ibližn? 80 procent shromážd?ných SIGINT dat stanice Five Eyes v australském Kojarena – kde klí?ové pozice zastávají ameri?tí a britští zam?stnanci – automaticky p?edáváno GCHQ a NSA, aniž by byla kdy vid?na nebo p?e?tena v Austrálii. A?koli každý ?len Five Eyes má teoreticky právo blokovat žádosti o informace od jiných ?len?, „jako juniorní spojenec, jakým je Austrálie nebo Nový Zéland, takové žádosti nikdy neodmítne“, napsal noviná? Duncan Campbell.
Tento paušální souhlas je dán navzdory zjevným obavám ?len? o to, co by jejich údajní spojenci mohli ud?lat s ur?itými informacemi, o které požádali. Pro operace Five Eyes v oblasti lidské zpravodajské služby (HUMINT – informace získané od živých osob) se však takové obavy nezdají být relevantní. V roce 2017 WikiLeaks odhalilo, že CIA vyslala špiony z Austrálie, Velké Británie, Kanady a Nového Zélandu, aby infiltrovali a sledovali všechny politické strany, které se ú?astnily francouzských voleb v roce 2012. CIA tyto volby „pe?liv?“ sledovala:
„Zvláštní zájem je v?nován plán?m a zám?r?m prezidenta Sarkozyho, Socialistické strany (PS) a dalších potenciálních kandidát?. Analytici se domnívají, že Unie pro lidový pohyb (UMP), sou?asná vládnoucí strana, prezidentské volby v žádném p?ípad? nevyhraje.Analytici se proto zajímají o volební strategie opozi?ních stran. Další informace o t?chto tématech pomohou analytik?m posoudit politickou situaci ve Francii po volbách a možné dopady na vztahy mezi USA a Francií a p?ipravit na n? d?ležité americké politiky.“
Tajné služby Five Eyes byly CIA pov??eny špionáží ve Francii
Tajná infiltrace Five Eyes m?la poskytnout informace o jednáních tehdejšího francouzského prezidenta, identifikovat nad?jné stranické v?dce, nov? vznikající politické strany nebo hnutí a potenciální prezidentské kandidáty a odhalit d?ležité zdroje financování kandidát? a registrovaných stran. Ve stejném roce byli ?lenové Five Eyes Washingtonem navíc pov??eni, aby získali p?ístup ke všem jednáním a smlouvám francouzských spole?ností v hodnot? p?es 200 milion? dolar? a podali o nich zprávu. Zjišt?né informace byly p?edány r?zným orgán?m vlády USA, v?etn? ministerstva financí a centrální banky USA.
Tyto aktivity – namí?ené proti údajnému spojenci – jsou obzvlášt? záke?né poté, co tehdejší americký ministr spravedlnosti Eric Holder v roce 2014 prohlásil, že Washington „kategoricky“ odsuzuje jakoukoli hospodá?skou špionáž a neshromaž?uje „žádné informace s cílem získat konkuren?ní výhodu pro americké spole?nosti nebo americký obchodní sektor“. Naopak britské zákony o zahrani?ní rozv?dce jasn? stanoví, že jedním z cíl? GCHQ je podporovat „ekonomické blaho Velké Británie s ohledem na jednání nebo zám?ry osob mimo Britské ostrovy“.
„Pobu?ující“
Schopnosti ECHELONu byly v roce 2000 prošet?eny výborem Evropského parlamentu, který následující rok zve?ejnil záv?re?nou zprávu. Krátce p?ed dokon?ením vyšet?ování se vyšet?ovatelé vydali do Washingtonu, aby vyslechli zástupce amerických zpravodajských služeb, v?etn? CIA a NSA. Po jejich p?íjezdu však byla ?ada setkání na nejvyšší úrovni ne?ekan? a náhle zrušena, což evropskou delegaci „znepokojilo a zd?silo“. Oficiáln? z?stala sí? ECHELON zcela utajena a byla odhalena až po odhaleních Edwarda Snowdena v roce 2015.
Manévry za ú?elem utajení a zamlžování jsou pro Five Eyes typické. Existence UKUSA byla ve?ejn? p?iznána až v roce 2005 a teprve o p?t let pozd?ji byl zve?ejn?n úplný text sedmistránkového zakládajícího dokumentu.
Bývalý australský premiér Gough Whitlam nem?l o intenzivním utajování špionážní sít? žádné informace a o ú?asti své zem? se dozv?d?l až v roce 1973, 17 let po vstupu Austrálie do aliance. To bylo jasným d?kazem toho, jak tajn? tato sí? fungovala. Vše vyšlo najevo pouze díky raziím v kancelá?ích australské tajné služby (Australian Security Intelligence Organisation – ASIO).
Tehdejší šéf kontrašpionáže CIA byl odhalením tajné dohody s Austrálií natolik znepokojen, že se pokusil Whitlama pomocí ne?istých metod zbavit ú?adu. A tak se stalo, že v listopadu 1975 byl oblíbený premiér na p?íkaz zástupce královny Alžb?ty II., generálního guvernéra Johna Kerra, kv?li intrikám CIA a MI6 odvolán ze své demokraticky zvolené funkce.
Ani David Lange, novozélandský premiér v letech 1984 až 1989, nebyl b?hem celého svého funk?ního období informován o „mezinárodní integrované elektronické špionážní síti“, ke které se jeho zem? zavázala. O operacích Five Eyes se dozv?d?l až z knihy Secret Power, která vyšla v roce 1996 a podrobn? popisuje ?innost novozélandské tajné služby. Premiér Lange v p?edmluv? k novému vydání knihy naléhav? napsal:
„Je pobu?ující, že mn? a dalším ministr?m bylo ?e?eno tak málo, a to vyvolává otázku, komu se protagonisté nakonec cítili zodpov?dní.“
Odhalení Edwarda Snowdena o množství zneužití NSA a GCHQ vyvolala celosv?tové pobou?ení ve?ejnosti i vlád a vedla k ?etným zdlouhavým soudním spor?m. Evropský soud pro lidská práva v letech 2018 a 2021 prohlásil sledování obyvatelstva ze strany GCHQ za jednozna?n? protiprávní. P?esto operace Five Eyes pokra?ovaly bez p?ekážek.
Bylo by ho?kou ironií, kdyby dlouho o?ekávaný konec mezinárodní špionážní sít? p?inesla práv? ta instituce, které jsou ?lenské státy a tajné služby v kone?ném d?sledku odpov?dné – totiž americké impérium.
Kit Klarenberg je investigativní noviná?, který zkoumá roli tajných služeb p?i utvá?ení politiky a vnímání. M?žete ho sledovat na X pod @KitKlarenberg.
Konec p?ekladu
Zdroj:
Zdroj feed chcemeslobodu.sk
